Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • COVID-19
  • Aktuální: COVID-19: cesty přenosu

COVID-19: cesty přenosu

Kategorie: COVID-19 – více z kategorie
Autor: Státní zdravotní ústav

Virus SARS-CoV-2 je respirační virus, do organismu vstupuje nejčastěji přes sliznice nosu, úst a oční spojivku, a při průniku do hostitelských buněk využívá řadu receptorů. Jako receptor pro virus SARS-CoV-2 byl identifikován receptor pro angiotenzin-konvertující enzym 2 (ACE2) [1]. Receptory ACE2 se vyskytují v povrchové membráně buněk, například ve vaskulárním endotelu, v ledvinách, plicích, srdci nebo epitelu tenkého střeva a varlat. Virus SARS-CoV-2 je snadno přenosný, podstatně více než původce MERS nebo SARS, což je dáno především jeho 3× až 10× vyšší afinitou zejména k receptorům ACE2.

Ilustrační obrázek k článku „COVID-19: cesty přenosu“

K přenosu infekce od infikované osoby může docházet 1–3 dny před nástupem onemocnění (presymptomatický přenos, na rozdíl od přenosu od zcela asymptomatických jedinců, který se předpokládá, ale není zatím jasně definován). Virus se podařilo izolovat ze vzorků odebraných z dolních cest dýchacích (bronchoalveolární laváž), po reverzní transkripci zjišťujeme DNA ve stěrech z nosohltanu i hrdla, séru, krvi, výtěrech z konečníku, ve slinách, moči a stolici.

Způsoby přenosu

Kontakt a přenos kapénkami

Přenos přímým, nepřímým nebo úzkým kontaktem (v okruhu jednoho metru) s infikovanou osobou prostřednictvím infekčních sekretů jako sliny a respirační sekrety nebo jejich respirační kapénky, které jsou vylučovány při kašli, kýchání, mluvení nebo zpívání. Respirační kapénky jsou v průměru větší než 5–10 mikronu (1 milióntina metru), zatímco kapénky menší jsou označovány jako aerosol (jádra kapének).

Přenos vzduchem (airborne transmission)

Šíření infekčního agens způsobené diseminací (rozsevem) infekčních aerosolů, vznášejících se ve vzduchu na velké vzdálenosti po dlouhou dobu. Tento způsob přenosu viru SARS-CoV-2 se může uplatnit zejména během lékařských pracovních postupů, při kterých vzniká aerosol. Aktivně je diskutováno a vyhodnocováno, zda k šíření aerosolem může docházet ve vnitřních zařízeních se špatnou ventilací.

Přenos kontaminovanými povrchy

Respirační sekrety nebo kapénky vylučované infikovaným jedincem mohou kontaminovat povrchy a předměty. Životaschopný SARS-Cov-2 virus a/nebo RNA detekovatelnou pomocí RT-PCR lze nalézt na kontaminovaných površích po dobu hodin až dnů v závislosti na okolním prostředí (včetně teploty a vlhkosti) a typu povrchů, zvláště ve vysokých koncentracích ve zdravotnických zařízeních, kde jsou léčeni pacienti s COVID-19. K přenosu může docházet nepřímo dotykem kontaminovaných povrchů nebo předmětů (např. stetoskopy, teploměry) a následně dotykem úst, nosu nebo očí. Tímto způsobem se mohou obecně přenášet i ostatní koronaviry a další respirační viry.

Často se jedná o kombinaci všech výše uvedených přenosů (např. v restauracích, při sborovém zpěvu, na sportovních akcích, ve fitness centrech).

Jiné cesty přenosu

  • SARS-CoV-2 RNA byla detekována v dalších biologických materiálech včetně moči a stolice některých pacientů. Dosud však nebyl publikován přenos močí nebo stolicí.
  • Některé studie popsaly detekci SARS-CoV-2 RNA v plazmě nebo séru, virus se může množit v krvinkách. Přesto role krevního přenosu zůstává nejasná.
  • Do současné doby nebyl prokázán nitroděložní přenos SARS-CoV-2 z infikované těhotné ženy na její plod, ale data jsou velmi limitovaná.
  • Nebyl nalezen životaschopný virus v mateřském mléce matek infikovaných virem SARS-CoV-2. WHO doporučuje matkám se suspektním nebo potvrzeným onemocněním COVID-19 zahájit nebo pokračovat v kojení.

Podle současných poznatků mohou osoby infikované SARS-CoV-2 infikovat jiné savce (psy, kočky, chovné norky). Příznaky onemocnění COVID-19 nejsou pravděpodobně u většiny domácích zvířat výrazné a zatím nejsou důkazy, že nakažení savci představují významné riziko přenosu na člověka. Domácí zvířata mají mnohem větší pravděpodobnost, že virus získají od lidí než naopak.

Řada otázek není dosud zodpovězena, například relativní význam různých cest přenosu; role přenosu aerosolem v nepřítomnosti pracovních postupů generujících aerosol; dávka viru potřebná pro uskutečnění přenosu; prostředí a rizikové faktory pro situace extrémního šíření; rozsah, trvání asymptomatického a presymptomatického přenosu.

Superpřenašeči, superspreaders, superšiřitelé

V průběhu pandemie COVID-19 je opakovaně zmiňována významná role tzv. superpřenašečů. Co to znamená? Někteří infikovaní jedinci, tzv. superspreaders (superpřenašeči, superšiřitelé), mají velký potenciál dále šířit nákazu, což je dáno jednak jejich vyšší nakažlivostí, neboť masivně vylučují virus, a zároveň charakterem jejich chování (časté kontakty, velká společenská aktivita, profesní zaměření atd.), kvůli němuž jsou schopni nakazit neobvykle velké množství svých kontaktů.

Příkladem rizika, které představuje superspreader, je publikovaná kazuistika z března 2020 z USA [2]. Po absolvování 2,5hodinové zkoušky pěveckého spolku za účasti 61 sboristů, kde, jak se později ukázalo, byl zdrojem jediný zpěvák se symptomy onemocnění COVID-19, se vyskytlo 33 potvrzených a 20 pravděpodobných sekundárních případů COVID-19. Tři sboristé byli hospitalizováni a dva zemřeli. Jeden člověk tedy nakazil 53 dalších osob.

(Poslední aktualizace: 29. 10. 2020)

Související odkazy

  1. The Conversation, 10. 12. 2020: What is the ACE2 receptor, how is it connected to coronavirus and why might it be key to treating COVID-19? The experts explain (odkaz vede na web theconversation.com; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
  2. Lea Hamner, Polly Dubbel, et al. High SARS-CoV-2 attack rate following exposure at a choir practice – Skagit County, Washington, March 2020. Morbidity and Mortality Weekly Report (MMWR) May 15, 2020 / 69(19): 606–610.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii COVID-19

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek k článku „COVID-19: Základní informace o onemocnění novým koronavirem“

    COVID-19: úvod, inkubační doba, původce a sezónnost onemocnění

    COVID-19

    COVID-19 je označení pro infekci způsobenou koronavirem SARS-CoV-2, který se poprvé objevil koncem roku 2019 ve Wu-chanu v Číně. Během krátké doby se nové onemocnění nazvané později COVID-19 způsobené dosud nepopsaným koronavirem SARS-CoV-2 rozšířilo do celého světa. Dne 11. března 2020 WHO prohlásila šíření koronaviru za pandemii. V článku jsou shrnuty dosud známé základní informace o novém onemocnění.

  • Ilustrační obrázek k článku „COVID-19 a těhotné ženy“

    COVID-19 a těhotné ženy

    COVID-19

    Podle dostupných informací jsou klinické projevy onemocnění COVID-19 u těhotných žen převážně mírné, s výjimkou několika zpráv o závažných onemocněních a fatálních následcích.

  • Ilustrační obrázek k článku „COVID-19: možnosti prevence“

    COVID-19: možnosti prevence

    COVID-19

    Obecně rozlišujeme specifickou a nespecifickou prevenci infekčních onemocnění. Zásady nespecifické prevence, jsou-li důkladně dodržovány, mají potenciál zabránit šíření nejen koronaviru SARS-CoV-2, ale i mnoha dalším choroboplodným zárodkům. Specifická prevence spočívá většinou v očkování.

  • Ilustrační obrázek k článku „COVID-19: čím je nový koronavirus tak nebezpečný?“

    COVID-19: čím je nový koronavirus tak nebezpečný?

    COVID-19

    Jediný virus dokázal v roce 2020 drasticky změnit náš dosavadní způsob života. Lidstvo čelilo hrozbám virových infekcí – včetně pandemií – i v minulosti, není ale možné, aby byl kvůli každé nové infekci nebo chřipkové sezóně vyhlášen lockdown. Co tedy všichni pořád mají s novým koronavirem? Čím se po biologické stránce liší od jiných virů a proč tolik ohrožuje lidi i jejich živobytí? Článek byl převzat ze zpravodajského serveru BBC News [1].

Doporučené zdroje

  • COVID-19: antigenní testování

    COVID-19

    Od 4. do 18. prosince 2020 probíhá dobrovolné antigenní testování u pedagogických pracovníků. Od 18. prosince 2020 do 15. ledna 2021 probíhá dobrovolné antigenní testování obyvatel.

    Přejít na externí zdroj
  • COVID-19: interaktivní mapa odběrových míst pro antigenní testování v ordinacích praktických lékařů

    COVID-19

    V rámci iniciativy Lékaři pomáhají Česku byla v prosinci 2020 vytvořena interaktivní mapa odběrových míst pro antigenní testování v ordinacích praktických lékařů.

    Přejít na externí zdroj
  • COVID-19: Centrální rezervační systém pro testování a očkování

    COVID-19

    Centrální rezervační systém poskytuje občanům přístup jak k rezervaci testu na COVID-19, tak k rezervaci termínu očkování proti SARS-CoV-2, a to z jediného místa (web MZ ČR).

    Přejít na externí zdroj
  • Vizualizace celosvětového výskytu COVID-19

    COVID-19

    Šíření onemocnění COVID-19 v reálném čase můžete sledovat v interaktivní on-line aplikaci, kterou vyvinulo Center for Systems Science and Engineering (CSSE) při americké Univerzitě Johnse Hopkinse (Johns Hopkins University). K dispozici jsou přesné údaje o počtu potvrzených případů celosvětově i v jednotlivých zemích, počty úmrtí i počty osob, které se z onemocnění zotavily.

    Přejít na externí zdroj

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 17.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace