Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Životní prostředí a zdraví
  • Voda a zdraví
  • Aktuální: Teplá voda – zdravotní rizika

Teplá voda – zdravotní rizika

Kategorie: Voda a zdraví – více z kategorie
Autor: Státní zdravotní ústav

Teplá voda, ačkoliv je vyráběna z vody pitné, se za pitnou vodu nepovažuje, i když by měla být zdravotně nezávadná. Tomu odpovídají rozdílné požadavky (ukazatele, případně limity) pro kvalitu teplé a pitné vody podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, i dříve používaný termín teplá užitková voda.


Ilustrační obrázek k článku „Teplá voda – zdravotní rizika“

Důvodů je hned několik. Jednak se k úpravě teplé vody mohou používat chemické přípravky, které v pitné vodě nepovažujeme z hlediska dlouhodobého příjmu za příliš žádoucí, jednak může vlivem zvýšené teploty docházet k louhování různých látek z potrubí a významnému pomnožování některých mikroorganismů. A to nejen bakterií (případně plísní či kvasinek) nepatogenních, které nepředstavují zdravotní riziko, ale mohou nepříznivě ovlivnit chuť či pach vody (např. desulfurikační bakterie), ale i mikroorganismů příležitostně patogenních či patogenních, s nimiž se již zdravotní rizika pojí (např. bakterie rodu Legionella, atypická mykobakteria, Pseudomonas aeruginosa, prvoci rodu Acanthamoeba).

Hlavní zdravotní rizika z teplé vody jsou jednoznačně spojena s výskytem legionel. Bakterie rodu Legionella se ve vodním prostředí vyskytují běžně, jsou popsány desítky druhů. Teplotní optimum jejich růstu je 25 – 50 °C, z tohoto důvodu je tedy potřeba dodržovat předepsanou teplotu teplé vody (viz níže), jelikož riziko výskytu legionel lze tímto způsobem minimalizovat.

Nejvýznamnějším patogenem (nikoliv však výhradním) a také nejčastěji detekovaným druhem je L. pneumohila. Prokázané riziko je u teplé vody nikoliv z expozice ingescí (požitím) jako u vody pitné, ale inhalací – vdechováním aerosolu, např. při sprchování. Riziko, že člověk onemocní, se odvíjí od mnoha faktorů, jako jsou zdravotní stav, délka expozice, virulence, druhové složení a denzita legionel ve vodě, věk, pohlaví ad. Pokud voda obsahuje vysoké počty legionel, může především u osob se sníženou imunitou způsobit onemocnění, které se manifestuje ve dvou formách – jako tzv. Legionářská nemoc (legionelóza) nebo Pontiacká horečka.

Legionelóza je akutní onemocnění dolních cest dýchacích s příznaky těžké pneumonie s častými mimoplicními manifestacemi. Inkubační doba činí 2 – 10 dnů, mezi příznaky patří horečka, bolesti svalů a hlavy, suchý kašel, schvácenost, průjem, zvracení, později se mohou přidružit příznaky postižení jater a ledvin. Zpočátku se nemoc může jevit jako běžný respirační infekt, ale pokud není včas stanovena správná diagnóza a pacient adekvátně léčen, může končit smrtí (průměrná letalita činí až 25 %).

Pontiacká horečka je lehčí forma akutního respiračního onemocnění bez postižení dolních cest dýchacích. Inkubační doba činí 1 – 2 dny (cca 36 hod), příznaky jsou chřipkového charakteru a i bez léčby dojde ke spontánní úzdravě.

Další možná rizika jsou spojena s výskytem atypických mykobakterií (též nazývaných mykobakteria oportunní, podmíněně patogenní, netuberkulózní či environmentální – např. Mycobacterium chelonae, M. kansasii, M. avium, M. intracellulare, M. scrophulaceum, M. xenopi, M. fortuitum). Mohou být přítomna a množit se zejména v koncových částech potrubí uvnitř objektů, zvláště pak právě v rozvodech teplé vody. Vzhledem k jejich rezistenci na provozně únosné koncentrace dezinfekčních prostředků (chlorace, ozonizace) je prevencí výskytu těchto patogenů dobrý stav rozvodů bez slepých a neprůtočných částí a s minimálním tvorbou biofilmů. Riziko onemocnění mykobakteriózou je sice poměrně nízké, avšak existuje, a to zejména u osob s oslabenou imunitou.

Měňavky (améby) z rodu Acanthamoeba, které mohou v teplé vodě nejen přežívat, ale i se množit (zejména v koncové části rozvodů – baterie, sprchové růžice, výtokové kohouty), nejsou jen prvokem, v němž se mohou pomnožovat výše zmíněné legionely. Mohou též způsobovat zánět rohovky (tzv. akantamébovou keratitidu), který může v nejhorších případech vést až ke ztrátě zraku. Na to si musí dávat pozor především ti, co nosí kontaktní čočky – k jejich údržbě nikdy neužívat teplou vodu z vodovodu, ale vždy jen doporučený roztok.     

Aby nedocházelo ke kolonizaci rozvodů teplé vody mikroorganismy, je potřeba o ně systematicky pečovat. Jedním ze způsobů je udržování stabilní teploty teplé vody. Zdrojem teplé vody pro odběratele je předávací stanice, kde dodavatel ohřívá studenou pitnou vodu z vodovodní sítě. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 194/2007 Sb. určuje vlastníkům objektu povinnost udržovat parametr teploty teplé vody ve stanoveném limitu. Teplota vody na výtoku u spotřebitele musí být celoročně v rozmezí mezi 45 – 60 °C, a to v době minimálně od 6.00 do 22.00 hodin mimo odběrní špičky, ve které je umožněna možnost krátkodobého poklesu. Dodavatel tepla uskutečňuje dodávky tak, aby tyto požadované parametry mohl vlastník objektu (odběratel) dodržet. V již zmíněné vyhlášce 252/2004 Sb. má ukazatel "teplota" teplé vody doporučenou minimální limitní hodnotu 55 °C, s poznámkou, že teplota teplé vody po odtočení by neměla klesnout pod 50 °C (optimálně nad 55 °C) z důvodu minimalizace rozvoje legionel v rozvodu vody. Kromě teploty jsou v teplé vodě podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. sledovány i další chemické a mikrobiologické parametry. Jedním z mikrobiologických ukazatelů jsou již zmiňované legionely, které se sledují v rozvodných systémech ve vybraných veřejných budovách, např. ve zdravotnických a ubytovacích zařízeních. Zvláště důležité je provádět kontrolu legionel v těch odděleních nemocnic, kde jsou umístěni pacienti se sníženou imunitou, jako jsou oddělení transplantační, nedonošených dětí, anesteziologicko-resuscitační, dialyzační, onkologická, jednotky intenzivní péče ad., s ohledem na zvýšenou rizikovost pacientů. Opatrnosti je však potřeba i poté, kdy jsou tito pacienti přemístěni do domácí péče, hlavně pokud bydlí ve vyšších patrech výškových budov. 


Související odkazy

Další odkazy:

  • Metodické doporučení Státního zdravotního ústavu – Oddělení hygieny vody ke kontrole jakosti teplé vody (zvláště s ohledem na riziko přítomnosti legionel) podle § 3 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb. v platném znění. 
  • Desatero správné péče o vnitřní vodovod (informační leták SZÚ). Dostupný on-line: http://szu.cz/uploads/documents/chzp/voda/pdf/Letak_Desatero_spravne_pece_o_vnitrni_vodovod.pdf
  • Věstník Ministerstva zdravotnictví České republiky: Metodický návod k zajištění programu surveillance legionelóz, částka 1/2000. 


Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Voda a zdraví

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek k článku „Zajímá vás kvalita vody, kterou pijete?“

    Zajímá vás kvalita vody, kterou pijete?

    Voda a zdraví

    Nevhodná kvalita pitné nebo teplé vody může ohrozit lidské zdraví akutním nebo chronickým způsobem. Na této stránce se lze dozvědět, jaká konkrétní rizika z těchto vod hrozí, jaké jsou hygienické požadavky na bezpečnost těchto vod, jaké jsou senzorické nároky kladené v současnosti na pitnou vodu, kde je možno získat informace o kvalitě vody a jaký je podíl odpovědnosti spotřebitele na dodávce nezávadné vody, ať už je mu voda dodávána z veřejného vodovodu nebo je odkázán na vlastní studnu.

  • Ilustrační obrázek k článku „Kurzy plavání kojenců a batolat“

    Kurzy plavání kojenců a batolat

    Voda a zdraví

    Kurzy plavání batolat byly ojediněle pořádány již v 80. letech, ovšem až na počátku 90. let se začaly na komerčním základě šířit do různých měst ČR. Jelikož do té doby měly dle provozního řádu bazénů obvykle přístup do bazénu až děti od tří let, bylo třeba začít po hygienické stránce řešit i tuto problematiku. V současné době je ošetřena vyhláškou MZ č. 238/2011 Sb. v platném znění, která upravuje hygienické požadavky na bazény pro kojence a batolata (§ 22 a přílohy č. 8 a 10 k citované vyhlášce).

  • Ilustrační obrázek Vnitřní prostředí školy

    Vnitřní prostředí školy

    Škola a zdraví

    Ve vnitřním prostředí trávíme nejvíce času, často až 80–90 %. Děti tráví 90 % času ve třídách, bytech, v dopravních prostředcích. Obvykle se vnitřní prostředí definuje jako „prostředí/ovzduší, které nemá přímé spojení s prostředím/ovzduším venkovním a/nebo je natolik ovlivňováno vnitřními zdroji, že se významně liší od prostředí/ovzduší venkovního. Může mít zcela specifické mikroklima.“

  • Ilustrační obrázek k článku „Zdravotní rizika z pitné vody“

    Zdravotní rizika spojená s pitnou vodou

    Voda a zdraví

    Pitná voda (PV) je něco, bez čeho si svůj život neumíme představit. Její konzumace je zdraví prospěšná, má význam pro správnou hydrataci organismu, a spolu s ní jsou doplňovány rozpuštěné minerální látky, vápník, hořčík, fluoridy, jod a další prvky, které se z vody v mnoha případech vstřebávají lépe než z potravy. Nicméně může představovat i jisté zdravotní riziko, jelikož může být zdrojem či cestou přenosu infekčního agens (rizika mikrobiologická a biologická), nebo může obsahovat různé chemické látky (rizika chemická a radiologická).

Doporučené zdroje

  • Desatero správné péče o vnitřní vodovod

    Voda a zdraví

    Nesprávně navržený a provedený vnitřní vodovod (domovní rozvod) pitné nebo teplé vody může mít dopad na kvalitu vody na kohoutku (nejen její senzorické znehodnocení, ale v některých případech i zdravotní závadnost), na dostupnost potřebného množství vody v požadovaném čase na všech místech objektu, na životnost potrubí domovního rozvodu, na hlučnost v objektu atd. Osvětový materiál Státního zdravotního ústavu seznamuje s nejdůležitějšími zdravotními aspekty vnitřních vodovodů a preventivních i nápravných opatřeních.

    Přejít na externí zdroj
  • Přenos plísňových onemocnění kůže a bradavic v plaveckých bazénech

    Voda a zdraví

    Koupání není pouze činnost zdraví prospěšná, ale představuje pro koupající se osoby určité riziko. Ve vodě bazénů a koupališť se mohou vyskytnout různé patogenní mikroorganismy (bakterie, viry, plísně, kvasinky, prvoci) a široké spektrum chemických látek, především vedlejších produktů dezinfekce. Zdrojem mikrobiální i chemické kontaminace je v prvé řadě člověk, proto je třeba vědět, jakým způsobem se v těchto zařízeních chovat, aby byla zdravotní rizika minimalizována.

    Přejít na externí zdroj
  • Jak se vyznat v balených vodách?

    Voda a zdraví

    Je důležité mít povědomí o základních údajích o složení kojeneckých, pramenitých a minerálních balených vod vyráběných v ČR, informace o jednotlivých typech balených vod a o výhodách i rizicích spojených s jejich konzumací, aby se spotřebitel dokázal v této problematice správně orientovat.

    Přejít na externí zdroj
  • Pijete vodu z watercooleru?

    Voda a zdraví

    Watercooler – česky doslova „ochlazovač vody“ – je zařízení pro čepování balené pitné vody z velkoobjemových vratných plastových lahví (barelů). Voda může být podle typu přístroje ochlazována, ohřívána nebo čepována při pokojové teplotě. Podobné zařízení může být napojeno také přímo na vodovod, kdy pak vodu obvykle navíc upravuje a teprve poté chladí či ohřívá, ale jeho problematika je poněkud odlišná, a proto na obsluhu těchto zařízení vydal SZÚ samostané doporučení.

    Přejít na externí zdroj

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 20.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace