Hlavní zásady dietní léčby obézních
1. Onemocnění je prakticky celoživotní a je nutná dlouhodobá úprava stravovacího režimu.
2. Krátkodobá dietní opatření – v řádu několika dnů či týdnů (např. tzv. nízkoenergetické diety s příjmem cca 600 kcal/2500 kJ, často zkracované VLCD (z anglického názvu very-low-calorie diet). Tyto diety je nutné konzultovat s lékařem a mají jen velmi omezenou indikaci (důvod pro použití). Po jejich ukončení se u špatně edukovaného pacienta obvykle vrací hmotnost na původní hodnotu. Většinou se aplikují po dobu 7, 14 až 30 dní. Podávání této diety bez indikace a kontroly lékaře může být nebezpečné, zvláště u nemocných s dalšími komplikacemi.
Prakticky existují pouze dvě situace, při nichž může být tato léčba lékařem indikována. Je to potřeba rychlého zlepšení zdravotního stavu nemocného, kdy je tato dieta součástí komplexního léčebného opatření. Sem může patřit například léčba srdečního a respiračního selhání u obézních, rychlá příprava nemocných k operačním výkonům nebo i úprava kompenzace diabetu (u diabetiků léčených inzulinem nebo PAD – antidiabetiky, je nutné postupovat velmi opatrně, nejlépe za hospitalizace).
Druhou indikací je spolupracující dietně edukovaný (poučený) pacient, který se přizpůsobil nižšímu energetickému příjmu a vyčerpal své dietní možnosti; u něho je pravděpodobné, že krátkodobým dietním opatřením dosažený hmotnostní úbytek bude dlouhodobě udržen. Mezi tyto postupy patří i léčebná hladovka, kterou lze provádět ve dvou výše uvedených indikacích na lůžku za hospitalizace a za přísné klinické i laboratorní kontroly pacientů po dobu maximálně 14 až 16 dnů. Jde o opatření z hlediska psychoterapeutického a výchovného zcela nevhodné, a je tedy na místě jen u těch pacientů, kteří jsou již dokonale vyškoleni.
Do této kategorie patří i jedno- až dvoudenní diety – např. odlehčovací ovocné nebo zeleninové dny nebo jednodenní zařazení VLCD diety – jsou velmi vhodné, protože prolomí určitou fixaci metabolismu a pacient opět redukuje hmotnost.
Tyto postupy se používají i pro diabetiky, jen je nutné vše konzultovat s lékařem a upravit dávky inzulinu nebo PAD (viz také kategorie Dieta u cukrovky).
Další dietní zásady
1. Pravidelnost v jídle – jídelníček je rozdělen do 3–6 jídel denně, podle typu vybrané redukční diety. Pacient by se měl stravovat po 3–4 hodinách, aby přestávky mezi jídly byly dostatečné a přitom nebyly příliš dlouhé. U pacientů neléčených inzulinem je někdy možno vynechat malá jídla a ponechat pouze 3 hlavní chody. Pravidelnost v jídle by neměla být realizována za každou cenu, tj. nemocný by se neměl do jídla nutit. Po určité nepravidelnosti by mělo následovat jídlo obvyklé velikosti. Při zachování přesnídávek a svačin, případně druhé večeře, při nichž jsou zařazeny nízkoenergetické potraviny (ovoce, zelenina), nejsou tak velké pocity hladu před hlavními jídly a druhá večeře omezí večerní a noční přejídání, například při sledování televize. Poslední jídlo by měl pacient přijímat nejpozději v 18 až 21 hodin s pauzou alespoň 2 hodiny před spánkem.
2. Rovnoměrné rozdělení energie během celého dne, aby nedocházelo k hladovění a velkým výkyvům lipidemie a glykemií. Denní příjem energie a sacharidů je v dietě rozdělen na třetiny, v každé třetině je vždy zastoupeno jedno hlavní a eventuálně jedno vedlejší jídlo. Toto pravidlo může pacient snadno uhlídat pomocí výměnných jednotek potravin nebo rozděleného talíře, jak je uvedeno v článku Regulovaná strava a krabičkové diety.
3. Strava splňuje zásady racionální výživy, má antisklerotický (účinný proti ateroskleróze - kornatění tepen) charakter s dostatkem vlákniny, vitaminů a minerálních látek, a proto se snažíme o co největší pestrost. Dbáme na každodenní zařazení ovoce a zeleniny, celozrnných výrobků, brambor, luštěnin.
4. Zásadním opatřením v redukční dietě je snížení obsahu tuku. Toto opatření řada obézních pacientů i po edukaci a absolvování mnoha diet podceňuje. Zdůrazňují například, že nesladí, přitom l kostka cukru váží cca 5 g a obsahuje 25 kcal/105 kJ a 5 g tržního tuku má cca 35 kcal/140 kJ. Omezení vstřebaného množství tuků lze docílit podáním léků omezujících vstřebávání tuků (orlistat). Tento preparát byl nyní v nižší dávce v USA zařazen mezi volně prodejné léky.
5. Omezení kuchyňské soli je plně adekvátní u všech obézních, důvodem je jak častá kombinace s hypertenzí (vysoký krevní tlak) a otoky, tak stimulační efekt soli povzbuzující chuť k jídlu.
6. Změna stravovacích návyků musí být zásadní a vázaná na komplexní psychoterapeutický přístup včetně změn způsobu života, změny trávení volného času, zvýšení fyzické aktivity přiměřené ke zdravotnímu stavu. Pouhá změna stravy nebývá úspěšná. Při výrazně větším výdeji než příjmu energie se snadněji redukuje hmotnost pacienta.
7. Porušení diety je nutno korigovat a v dietě vytrvat. Je běžným jevem, že pacient po selhání dietu přeruší, často trpí výčitkami, ale k dietě se bezprostředně nevrátí. Představa, že porušením diety je všechno ztraceno, je mylná. Má-li pacient tento pocit, není ještě stabilizován ve změně svých životních návyků a dieta je pro něho stále ještě pravděpodobně přechodným rituálem.
8. Důležitý je dostatečný příjem nízkoenergetických tekutin (1,5–2,0 l denně), alkoholické nápoje nejsou vhodné pro velký energetický obsah.
9. Vhodný je individuální přístup k pacientovi v edukaci (poučení) o dietě. Má zachovávat pokud možno stravovací zvyklosti pacienta, což se týká potravinových averzí a oblíbených kombinací jídel, samozřejmě v rámci příslušné redukční diety s vyloučením nevhodných potravin a technologických úprav.
Omezení tuku v dietě docílíme uplatněním následujících pravidel:
- Vyloučíme či výrazně omezíme volné tuky – na přípravu pokrmů, mazání, maštění.
- Vyřadíme všechny tučné potraviny – tučné sýry, uzeniny, tučná masa, paštiky, šlehačku, tučné moučníky, sušenky, mražené smetanové krémy, majonézu apod.
- Omezíme příjem masa na doporučené hodnoty (viz rámcové jídelníčky v článku Příklady redukčních diet), častěji zařazujeme ryby, drůbež. Uzeniny jen výjimečně, v malém množství a pouze netučné (šunka, libová debrecínka, drůbeží šunka).
- Mléčné výrobky vybíráme pouze v nízkotučné variantě.
- Rostlinné tuky neobsahují cholesterol a sacharidy, ale jsou zdrojem energie, a proto je i toto množství třeba v rámci diety korigovat (viz rámcové jídelníčky v článku Příklady redukčních diet).
Každý obézní pacient si musí uvědomit, že pro něj není vhodné jíst tučné uzeniny nebo sýry, protože pro zachování energetické hodnoty jídelníčku si připraví menší porci pokrmu a bude mít dříve pocit hladu. Salámy typu Poličan, Vysočina nebo sýr Nivu zařazujeme jen výjimečně, vždy doplněné zeleninou. Potraviny uvedené ve výše představených jídelníčcích jsou další možností pro obměnu jídelníčku, vybíráme vždy pouze jednu z nabízených alternativ.
