Velmi jednoduše můžeme množství energie odhadnout podle váhy a orientačního složení jídla (tab. 1).
Tabulka 1: Přibližný energetický obsah základních živin
| Živiny | Obsah energie na 1 g | Obsah energie na 100 g |
|---|---|---|
| sacharidy bílkoviny tuky alkohol strava s 50 % tuku strava s 33 % tuku strava s 20 % tuku strava bez tuku |
17 kJ / 4 kcal 17 kJ / 4 kcal 39 kJ / 9 kcal 29 kJ / 7 kcal 27,5 kJ / 6,5 kcal 24 kJ / 5,6 kcal 21 kJ / 5 kcal 17 kJ / 4 kcal |
1 700 kJ / 400 kcal 1 700 kJ / 400 kcal 3 900 kJ / 900 kcal 2 900 kJ / 700 kcal 2 750 kJ / 650 kcal 2 400 kJ / 560 kcal 2 100 kJ / 500 kcal 1 700 kJ / 400 kcal |
1 kcal = 4,2 kJ
Uvedené přísnější diety jsou vhodné zejména pro pacienty, kteří již primárně přijímali stravu kolem 6 300 kJ/1 500 kcal, nebo pro pacienty, kteří se již po dlouhodobé léčbě adaptovali na nižší příjem a neredukují hmotnost při příjmu nad 4 200 kJ/1 000 kcal. Opakovaně jsme se setkali s ženami, které obvykle při významném omezení pohybu, např. při artrózách, při dlouhodobé anamnéze držení diet a při závažné hyperinzulinemii (zvýšená koncentrace inzulinu v krvi), nehubnou ani při dietách kolem 3400 kJ/800 kcal.
V těchto případech je třeba sáhnout i k dietě 2 500 kJ/600 kcal, která se blíží tzv. VLCD (nízkokalorické) dietě. Tato dieta bývá pestřejší a příjemnější než dlouhodobé užívání VLCD. Lidský organismus by měl mít energetický výdej minimálně kolem 150–200 kJ/h a i při nulové fyzické aktivitě by měl bazální energetický výdej činit kolem 4000 kJ. Tito pacienti mají vystupňovanou adaptaci (přizpůsobení) na nízký příjem energie a negativní energetické bilance se u nich dociluje špatně. Optimální je, aby přijímali alespoň malé množství sacharidů (cca 30 g) a zvýšili fyzickou aktivitu. Tímto mechanismem se obézní brání tzv. adaptaci na snížený energetický příjem. Podobný efekt na bránění adaptaci na nižší příjem jídla mohou mít i tuky se střední délkou řetězce (MCT tuky) obsažené v některých dietologických přípravcích.
Pacienta je nejlépe vyškolit v samostatném výběru potravin tak, aby celkové množství energie odpovídalo množství předepsanému lékařem. Nepraktické vážení lze nahradit odhady v objemových jednotkách (viz článek Míry a váhy v dietologii). Pacientům je dnes vážení potravin snadno dostupné, mimo jiné díky velkému výběru levných elektronických vah. K výpočtům energie podle váhy potravin lze využít tabulky energetických hodnot potravin (viz Tabulky nutričních hodnot). Z praktických důvodů v této tabulce uvádíme hvězdičkami vhodnost pro diabetiky, i když podrobnosti o diabetických redukčních dietách jsou v článku Dieta u cukrovky 2. typu.
Výběr potravin
Při sestavování jídelních lístků se řídíme zásadami antisklerotické (účinný proti ateroskleróze – kornatění tepen) diety (viz článek Dieta v prevenci a léčbě aterosklerózy), dbáme na dodržení energetické hodnoty, množství sacharidů a na pestrost stravy. Vybíráme co nejméně tučné mléčné výrobky, libová masa, pravidelně zařazujeme zeleninu a ovoce. Před ostatními přílohami preferujeme brambory, luštěniny, celozrnné pečivo – vždy v doporučeném množství.
Přehled vhodných a nevhodných potravin
Maso:
- libové druhy – drůbež (kuře, krůta), králík, ryby (sladkovodní i mořské – alespoň 1× týdně kapr, filé, pstruh, lín, štika atd.), libové hovězí (zadní, roštěnky), libové vepřové (kýta, kotlety, plec), telecí;
- nevhodné: tučné maso (tučné hovězí, tučné vepřové, vepřový bok, husa, kachna), vnitřnosti (játra, ledvinky, mozeček, kaviár), uzené maso.
Uzeniny:
- zařazujeme je co nejméně pro velký obsah tuků – omezeně drůbeží i vepřová šunka, drůbeží salámy, párky, šunkový salám atd.;
- nevhodné: tučné salámy (gothajský, polský, turistický, selský, Herkules atd.), špekáčky, slanina, paštiky, jitrnice, jelítka a další zabíjačkové pochutiny.
Mléčné výrobky:
- vybíráme s co nejmenším obsahem tuků a s ohledem na snášenlivost pacienta; mléko nízkotučné a polotučné, sladké i zakysané (podmáslí, acidofilní mléko), netučné jogurty do 2 % tuku (bílé i dia ovocné, biokys), netučný tvaroh měkký i na strouhání; sýry tavené i krájené, nejlépe 30–45 % tuku v sušině;
- nevhodné: šlehačka, smetana, zakysaná smetana, tučné sýry, smetanové jogurty.
Vejce:
- jako samostatný pokrm se příliš často nedoporučují pro velký obsah cholesterolu, 1 žloutek obsahuje skoro 300 mg cholesterolu, což je maximální doporučené množství na 1 den; bílky cholesterol neobsahují;
- nevhodné: majonézy, smažená vejce, více než 2 kusy vajec za týden.
Tuky:
- vybíráme raději tuky rostlinného původu, pokud jsou ovšem v dietě volně obsaženy: (a) kvalitní oleje – slunečnicový, olivový, sójový; (b) rostlinná másla – Rama, Perla, Flora; (c) tuky typu harvarine a pomazánkové máslo obsahují méně tuků, a tím i méně energie (Perla, Diana); (d) ztužené tuky – Sluna, Hera, Perla atd. používáme méně, protože jsou zdrojem trans-mastných kyselin; 10 g tržního tuku obsahuje přibližně cca až 70 kcal/280 kJ;
- nevhodné: všechny tuky volně zařazené nad rámec diety, protože obsahují z živin nejvíce energie. Máslo a sádlo – obsahují mnoho cholesterolu.
Ovoce:
- pravidelně zařazujeme do jídelníčku podle doporučení několikrát denně, dáváme pozor na druhy s velkým obsahem sacharidů a na snášenlivost pacienta (jablko, pomeranč, grep, kiwi, mandarinka, jahody, rybíz, maliny atd.). Dia kompoty, dia ovocné přesnídávky a 100% ovocné džusy se nezakazují, ale je nutné si uvědomit, že obsahují sacharidy, a tedy i energii, a je nutné je započítávat do jídelníčku.
- nevhodné: sušené ovoce, rozinky, všechno ovoce snědené nad rámec diety.
- relativně nevhodné: banány, hroznové víno, broskve.
Zelenina:
- má být každodenní součástí stravy, alespoň 2× denně; při výběru se řídíme snášenlivostí a zvyklostmi pacienta; můžeme používat všechny druhy, nejvhodnější je v syrovém stavu, můžeme i kuchyňsky upravovat nebo vybírat sterilované zeleninové saláty; abychom co nejvíce snížili množství energie, nezahušťujeme moukou, vyhýbáme se majonézovým salátům a smaženým úpravám zeleniny; zeleninové saláty můžeme doplnit několika lžícemi light jogurtu.
Polévky:
- nezařazujeme do jídelníčku u diet o hodnotě 2520, 3360, 4200 kJ (600, 800, 1000 kcal); vybíráme netučné masové vývary se zavářkou (rýže, těstoviny, kapání, vaječná mlhovina), zeleninové polévky (květáková, pórková, kapustová), množství zahuštění před vařením nesmí překračovat 5–10 g podle doporučeného množství mouky v rámcovém jídelníčku; lze též použít instantní polévky, ve kterých je třeba sledovat množství soli a omezit při závažnější hypertenzi či otocích;
- nevhodné: příliš husté a tučné polévky, polévky zahuštěné jíškou (bramborová, gulášová, luštěninové s uzeninou, zelná se smetanou, zabíjačkové polévky).
Luštěniny:
- podle snášenlivosti pacienta vybíráme luštěniny všeho druhu – fazole, čočku, hrách; vhodná je též sója, která složením bílkovin může nahradit maso; sója je poměrně energeticky bohatá, obvykle snědené množství však není velké; z luštěnin lze připravovat teplé příkrmy nebo spolu se zeleninou chutné saláty.
Přílohy:
- množství vždy odvažujeme, volíme raději brambory (alespoň 1x denně – vařené, bramborovou kaši, pečené bez tuku), dále celozrnné druhy pečiva, občas rýži, těstoviny, luštěniny;
- nevhodné: knedlíky houskové, bramborové, smažené brambory, velké porce všech ostatních příloh; nejhorší je zařazování hranolků a kroket do diety.
Koření:
- můžeme používat všechny druhy podle snášenlivosti a chuti pacienta; je vhodnější kořenit středně a využívat i zelené druhy koření, protože příliš ostrá jídla vyvolávají chuť k jídlu.
Nápoje:
- čaj černý, zelený, bylinkové čaje, občas káva, voda, minerální vody bez příchuti; u dia nápojů – limonád, sirupů, 100% džusů – sledujeme obsah sacharidů a energie; dbáme na dostatečný příjem tekutin, cca 2 litry denně;
- nevhodné: nápoje slazené cukrem nebo medem, sladké limonády, sirupy, džusy, alkoholické nápoje.
