Pacient se musí naučit množství sacharidů (nebo kcal/kJ) rozvrhnout ve své dietě – na snídani, přesnídávku, oběd, svačinu, večeři, případně druhou večeři. Výměnné jednotky obsahují 10 g sacharidů nebo 100 kcal (420 kJ). Podle potřeby zaměňujeme buď množství sacharidů, nebo energii v kilokaloriích nebo kilojoulech, ne oboje najednou.
Pomocí výměnných jednotek lze lehce zaměňovat potraviny v určeném množství sacharidů nebo energie na jednotlivá jídla v přibližně stejných potravinových skupinách. Strava má být ještě doplněna neenergetickými nápoji v množství nejméně 2 litry na den.
Potravinové skupiny:
- mouka, pečivo, příkrmy,
- mléko a mléčné výrobky,
- maso a uzeniny,
- cukrářské výrobky,
- zelenina a ovoce.
Pacient musí být poučen v používání výměnných jednotek, jejichž prostřednictvím dokáže odhadnout, kolik příslušné potraviny obsahuje např. 10 g sacharidů nebo 100 kcal/420 kJ. Odhad množství kalorií je důležitý v léčbě obezity i diabetu, odhad množství sacharidů zejména v léčbě diabetu. Pacientovi se tím umožní odhadovat množství sacharidů nebo energie ve stravě doma, v restauraci nebo při jiném typu stravování a může snadno obměňovat jídelníček dle vlastního výběru, aniž by překročil doporučené množství sacharidů nebo energie. Zpočátku je vhodné vážení potravin, posléze pacient již sám odhadne množství potravin na lžíce, naběračky atd.
U pacientů léčených intenzifikovaným inzulinovým režimem lze, podle glykemického profilu, upravovat množství sacharidů – výměnných jednotek a inzulinu v závislosti na fyzické aktivitě pacienta a eventuálně na chuti k jídlu. Platí pravidlo, že by neměl sníst více než 7 jednotek na porci. To je však pro obézní jedince málo přísné. Konkrétní počet jednotek se upraví podle vývoje hmotnosti pacienta.
Také tabulka nevhodných potravin je významná pro školení pacientů, neboť nemocný si uvědomí množství sacharidů a energie v těchto potravinách, a když udělá chybu, dokáže ji zakalkulovat.
Model rozděleného talíře je jednoduchou variantou regulované stravy. Jde o jednoduchý princip redukční diety. Plánovanou stravu na 1 jídlo si pacient rozdělí na tři části. Třetina talíře je tvořena bílkovinou, třetina přílohou a třetina zeleninou. Přísnější varianta je: jedna část (25 %) zahrnuje bílkovinné potraviny, druhá (50 %) ovoce a zeleninu, třetí (25 %) přílohu a pečivo.
Na podobném principu jsou založeny i tzv. krabičkové diety. Nejrůznější firmy dodávají zákazníkům krabičky s jednotlivými jídly. Obsahují pokrmy v přesné dávce obvyklé redukční diety. Princip je použitelný i u jiných diet. Zákazníkovi je tak dodávána strava dostatečně pestrá, ale zároveň i v přesné dávce. Jde o poměrně drahou dietu vzhledem k nákladům na balení a distribuci.
