Jak se dá minimalizovat zátěž sporami plísní?
Zátěž sporami plísní můžete snížit řadou opatření, která by měli dodržovat zejména lidé s prokázanou alergií na plísně. Mezi tato opatření se řadí:
- Větrání: Obytné prostory, zvláště pak vlhké místnosti, by se měly často větrat. Nejlepší je větrat třikrát až čtyřikrát denně po dobu pěti až deseti minut. Za tímto účelem otevřete okna úplně, pokud možno dvě okna naproti sobě; naopak okna trvale otevřená tzv. „na ventilačku“ neumožňují účinnou výměnu vzduchu.
- Optimální vlhkost vzduchu se pohybuje mezi 40 a 60 procenty (vlhkost vzduchu můžete kontrolovat pomocí vlhkoměru).
- Je třeba zabránit tvorbě vlhkosti (kondenzaci) na stěnách a oknech.
- Průběžně odstraňujte všechna nalezená ložiska plísní, pozornost věnujte tvorbě skvrn za nábytkem a obložením. Nábytek by měl být umístěn nejméně pět centimetrů od stěny, aby vzduch mohl cirkulovat. V případě potřeby by měla být provedena odborná sanace (vysušení).
- Ventilátor: Vlhký vzduch z koupelny pomáhá odvádět nainstalovaný ventilátor. Po sprchování a koupání setřete zbytkovou vlhkost a koupelnu vyvětrejte.
- Přísady do barev: Při malování stěn používejte protiplísňové barvy nebo protiplísňové přísady do barev.
- Rostliny v květináčích (zejména hydroponické) by se měly celkově omezit, a přinejmenším z ložnice zcela odstranit. Půda v květináčích by měla být zasypána křemenným pískem. Dveře do zimní zahrady by měly zůstávat zavřené.
- Akvária: Akvárium rovněž zvyšuje vlhkost, proto není doporučováno lidem s alergií na plísně.
- Zvlhčovače vzduchu a klimatizace mohou ve velkém množství šířit spory plísní, proto by je alergici pokud možno neměli používat. V každém případě (i u nealergiků) je potřeba filtry v klimatizacích pravidelně vyměňovat.
- Nesušte prádlo v obytných prostorách.
- Práci na zahradě, jako je např. shrabování listí, by se alergici měli vyhnout, resp. přenechat ji někomu jinému.
- Určité profesní skupiny, jako jsou zemědělci, pracovníci v potravinářství, pekaři apod., by měly při některých činnostech nosit ochranné masky.
- Zvláštní hygienu je nutné dodržovat v kuchyni. Potraviny je třeba pečlivě skladovat na suchém místě. U ovoce – zvláště pokud je skladované nebo spadané – lze riziko napadení plísní výrazně snížit důkladným omytím. Poškozené části je vhodné vyříznout, zbytky potravin je třeba co nejrychleji zlikvidovat. Bioodpad skladujte mimo obytné prostory.
- Alergické reakce se mohou objevit rovněž při konzumaci potravin, které jsou napadeny plísní nebo jsou vyrobeny ze surovin obsahujících plísně či kvasinky (např. plísňový sýr, pivo apod.). V těchto případech by měli být obzvláště opatrní lidé se silnou alergií.
Poznámka: Alergie na spory plísní je třeba odlišovat od mykóz – infekčních onemocnění způsobených plísněmi či kvasinkami. Plísňová onemocnění obvykle začínají v dýchacích cestách, odkud mohou plísně infikovat další orgány. Ke kolonizaci těla plísněmi dochází jen velmi vzácně, ale pokud se to stane, je to život ohrožující stav. Nejvíce ohroženi jsou lidé s oslabenou imunitou (např. po chemoterapii, po transplantaci nebo pacienti s HIV), starší lidé se závažnými chronickými onemocněními nebo kojenci a malé děti.
Mykotoxiny
Některé houby – tedy i plísně – produkují rovněž toxiny, označované jako mykotoxiny (např. aflatoxin). Zatím nebylo dostatečně objasněno, do jaké míry mají toxiny plísní v interiérech negativní vliv na lidské zdraví. Nicméně v případě viditelného napadení vnitřních prostor plísní a současného výskytu horečky, vyčerpání, podráždění kůže a sliznic nebo bolestí hlavy je třeba vyhledat lékaře a přijmout preventivní opatření, která povedou k minimalizaci zátěže plísněmi (viz výše).
