Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Alergie
  • Alergie na plísně
  • Aktuální: Alergie na plísně: prevence

Alergie na plísně: prevence

Kategorie: Alergie na plísně – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Plísně a jejich spóry jsou všudypřítomné – kontaktu s nimi a vývoji alergie se nedá zcela zabránit. Člověk má dobré adaptační schopnosti na plísně, a proto jen vzácně reaguje chorobnými symptomy. V normálním případě fagocyty okamžitě houbové spóry zneškodní a bílé krvinky je usmrtí. To, jestli je ohroženo zdraví, závisí na intenzitě, druhu zplesnivění a citlivosti člověka.

Ilustrační obrázek Alergie na plísně: prevence

Rizika výskytu plísní lze však snížit řadou opatření. Na tato opatření by měly dbát především osoby se známou alergii na plísňové spóry. K těmto opatřením patří:

  • Větrání: Obytné místnosti, zvláště místnosti se zvýšenou vlhkostí, by se měly často větrat. Nejlepší je třikrát až čtyřikrát denně nárazově větrat po dobu pěti až deseti minut. Za tímto účelem otevřete okno dokořán, pokud možno dvě protější okna – trvale vyklopená okna naopak neumožňují žádnou výměnu vzduchu.
  • Optimální vlhkost vzduchu činí mezi 40 a 60 procenty (vzdušnou vlhkost lze kontrolovat pomocí hygrometru).
  • Je třeba zabránit tvorbě vlhkosti (kondenzované vodě) na stěnách a oknech.
  • Veškerá nalezená plísňová ložiska by se měla odstraňovat, je nutné dávat pozor na tvorbu skvrn za nábytkem a obložením: nábytek by měl být postavený nejméně pět centimetrů od zdi. Jen tak může vzduch cirkulovat. Je-li to nutné, je třeba provádět profesionální sanaci (vysoušení).
  • Ventilátor: V koupelně pomůže instalace ventilátoru k odvětrání vlhkého vzduchu. Po sprchování a koupání by se zbytky vlhkosti měly otřít a vyvětrat.
  • Přísady do barev: Při natírání stěn používejte přísady do barev, které zabraňují výskytu plísní.
  • Květináčové rostliny (obzvlášť hydrokultury) by se měly celkově redukovat a přinejmenším z ložnice zcela odstranit. Zemina by měla být pokryta křemenným pískem. Dveře do zimní zahrady by měla zůstat zavřené.
  • Také akvárium zvyšuje vlhkost vzduchu, a proto jej lidem s alergií na plísně nelze doporučit.
  • Zvlhčovače vzduchu a klimatizace mohou šířit plísňové spóry ve velkých množstvích, a proto by se neměly používat. Každopádně filtry v klimatizacích se musí pravidelně obnovovat.
  • Nesušte prádlo v obytných prostorách.
  • Zahradních prací, jako např. shrabování listí, byste se měli vyvarovat, resp. přenechat je jiným lidem.
  • Určité profesní skupiny, jako např. zemědělci, obchodníci s potravinami a pekaři, by u některých činností měly nosit ochranné masky.
  • Mimořádnou hygienu je nutné dodržovat v kuchyni. Potraviny musí být pečlivě skladovány na suchém místě. U ovoce – speciálně u skladovaného nebo spadaného ovoce – lze zplesnivění výrazně snížit důkladným omytím. Shnilá místa by se měla vyříznout, zbytky potravin rychle likvidovat, bioodpad skladovat mimo obytný prostor.
  • Při konzumaci potravin, které jsou napadeny plísní nebo jsou při jejich výrobě vyrobeny některé ušlechtilé druhý plísní (např. plísňový sýr, ale i pivo), může rovněž dojít k alergickým reakcím. Obezřetní by měli být obzvláště lidé se sklony k alergii.
Poznámka: Alergie na plísňové spóry je nutné odlišovat od infekčních onemocnění v důsledku napadení houbami (mykózy). Když vznikají infekce způsobené plísněmi, vyvíjejí se většinou přes dýchací orgány. Odtud mohou plísně napadnout jiné orgány. Ke kolonizaci těla plísněmi dochází jen velmi zřídka, je však život ohrožující. Ohroženi jsou většinou lidé s oslabenou imunitní ochranou (např. po chemoterapii, transplantaci nebo/pacienti HIV), staří lidé s těžkým chronickým onemocněním nebo i kojenci a malé děti.

Plísňové toxiny

Některé houby produkují i jedy (mykotoxiny, jako např. aflatoxin). Dosud není dostatečně objasněno, nakolik plísňové toxiny v interiéru negativně ovlivňují zdraví. Přesto byste měli při viditelných plísňových poškozeních a současném výskytu horečky, vyčerpání, podráždění kůže a sliznice nebo bolestí hlavy vyhledat lékaře a preventivně přijmout opatření ke zmírnění zátěže.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Alergie na plísně

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek Alergie na plísně: základní informace

    Alergie na plísně: spouštěče

    Alergie na plísně

    Plísně mají důležitou funkci v přírodním koloběhu: „uklízejí“ tím, že rozkládají organické stavební látky všeho odumřelého a zkaženého, přeměňují je na anorganický materiál a opět ho uvádějí do přirozeného koloběhu (např. v hromadě kompostu). Aby se plísně mohly rozmnožovat, vytvářejí spóry, které jsou pouhým okem neviditelné. Tyto spóry se mohou ve vysoké koncentraci vyskytovat ve vzduchu, dostávat se do dýchacích cest člověka a v některých případech vyvolávat alergické reakce.

  • Ilustrační obrázek Alergie na prachové roztoče: základní informace

    Alergie na prachové roztoče: příznaky a diagnóza

    Alergie na prachové roztoče

    Alergií na prachové roztoče přibývá. Mohou za to především zateplovací stavební opatření: utěsněná okna snižují výměnu vzduchu a zvyšují vzdušnou vlhkost v místnosti. Tím se vytvářejí vynikající životní podmínky pro prachové roztoče. Obzvláště velké množství alergenů vdechuje člověk ve spánku. Typické pro alergii na prachové roztoče jsou proto potíže vyskytující se především v noci a ranních hodinách.

  • Ilustrační obrázek Alergie na plísně: léčba

    Alergie na plísně: léčba

    Alergie na plísně

    Nejdůležitější léčebné opatření spočívá v tom, že se alergik snaží co nejvíce předejít kontaktu s alergenem. Ke zmírnění akutních potíží jsou k dispozici protialergické a protizánětlivé léky. Léčba příčiny pomocí specifické alergenové imunoterapie (SAIT) je v případě plísňové alergie možná pouze v odůvodněných případech.

  • Ilustrační obrázek Alergie na prachové roztoče: prevence

    Alergie na prachové roztoče: prevence

    Alergie na prachové roztoče

    Nejdůležitější preventivní opatření spočívá v tom, že se co možná nejvíce zabrání kontaktu s alergenem. Vyloučení kontaktu s prachovými roztoči, resp. s produkty jejich vyměšování, vede ke zmírnění akutních alergických potíží. Užitečná, praxí prověřená opatření mohou přispět ke snížení roztočové zátěže.

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 21.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace