Rizika výskytu plísní lze však snížit řadou opatření. Na tato opatření by měly dbát především osoby se známou alergii na plísňové spóry. K těmto opatřením patří:
- Větrání: Obytné místnosti, zvláště místnosti se zvýšenou vlhkostí, by se měly často větrat. Nejlepší je třikrát až čtyřikrát denně nárazově větrat po dobu pěti až deseti minut. Za tímto účelem otevřete okno dokořán, pokud možno dvě protější okna – trvale vyklopená okna naopak neumožňují žádnou výměnu vzduchu.
- Optimální vlhkost vzduchu činí mezi 40 a 60 procenty (vzdušnou vlhkost lze kontrolovat pomocí hygrometru).
- Je třeba zabránit tvorbě vlhkosti (kondenzované vodě) na stěnách a oknech.
- Veškerá nalezená plísňová ložiska by se měla odstraňovat, je nutné dávat pozor na tvorbu skvrn za nábytkem a obložením: nábytek by měl být postavený nejméně pět centimetrů od zdi. Jen tak může vzduch cirkulovat. Je-li to nutné, je třeba provádět profesionální sanaci (vysoušení).
- Ventilátor: V koupelně pomůže instalace ventilátoru k odvětrání vlhkého vzduchu. Po sprchování a koupání by se zbytky vlhkosti měly otřít a vyvětrat.
- Přísady do barev: Při natírání stěn používejte přísady do barev, které zabraňují výskytu plísní.
- Květináčové rostliny (obzvlášť hydrokultury) by se měly celkově redukovat a přinejmenším z ložnice zcela odstranit. Zemina by měla být pokryta křemenným pískem. Dveře do zimní zahrady by měla zůstat zavřené.
- Také akvárium zvyšuje vlhkost vzduchu, a proto jej lidem s alergií na plísně nelze doporučit.
- Zvlhčovače vzduchu a klimatizace mohou šířit plísňové spóry ve velkých množstvích, a proto by se neměly používat. Každopádně filtry v klimatizacích se musí pravidelně obnovovat.
- Nesušte prádlo v obytných prostorách.
- Zahradních prací, jako např. shrabování listí, byste se měli vyvarovat, resp. přenechat je jiným lidem.
- Určité profesní skupiny, jako např. zemědělci, obchodníci s potravinami a pekaři, by u některých činností měly nosit ochranné masky.
- Mimořádnou hygienu je nutné dodržovat v kuchyni. Potraviny musí být pečlivě skladovány na suchém místě. U ovoce – speciálně u skladovaného nebo spadaného ovoce – lze zplesnivění výrazně snížit důkladným omytím. Shnilá místa by se měla vyříznout, zbytky potravin rychle likvidovat, bioodpad skladovat mimo obytný prostor.
- Při konzumaci potravin, které jsou napadeny plísní nebo jsou při jejich výrobě vyrobeny některé ušlechtilé druhý plísní (např. plísňový sýr, ale i pivo), může rovněž dojít k alergickým reakcím. Obezřetní by měli být obzvláště lidé se sklony k alergii.
Poznámka: Alergie na plísňové spóry je nutné odlišovat od infekčních onemocnění v důsledku napadení houbami (mykózy). Když vznikají infekce způsobené plísněmi, vyvíjejí se většinou přes dýchací orgány. Odtud mohou plísně napadnout jiné orgány. Ke kolonizaci těla plísněmi dochází jen velmi zřídka, je však život ohrožující. Ohroženi jsou většinou lidé s oslabenou imunitní ochranou (např. po chemoterapii, transplantaci nebo/pacienti HIV), staří lidé s těžkým chronickým onemocněním nebo i kojenci a malé děti.
Plísňové toxiny
Některé houby produkují i jedy (mykotoxiny, jako např. aflatoxin). Dosud není dostatečně objasněno, nakolik plísňové toxiny v interiéru negativně ovlivňují zdraví. Přesto byste měli při viditelných plísňových poškozeních a současném výskytu horečky, vyčerpání, podráždění kůže a sliznice nebo bolestí hlavy vyhledat lékaře a preventivně přijmout opatření ke zmírnění zátěže.
