Ve střední Evropě jsou za spouštěče alergie považovány různé rody plísní, jako je např. Alternaria, Aspergillus, Cladosporium, Mucor či Penicillium. Plísně rostou všude tam, kde je vlhko a teplo.
Plísně v domácím prostředí
Plísně jako Penicillium a Aspergillus se množí především při vysoké vzdušné vlhkosti, zvláště pak ve špatně větraných vlhkých místnostech (koupelna, WC) nebo na vlhkých stěnách, tapetách, dřevěných obloženích, v matracích, klimatizačních zařízeních a zvlhčovačích vzduchu, v odpadcích a květináčích.
Plísně ve volné přírodě
Obě nejdůležitější plísně, Alternaria alternata a Cladosporium herbarum, rostou na povrchu listů (např. trávy, obilí), v rostlinném odpadu a v půdě. Nejvyšší koncentrace spór se vyskytuje v červenci a srpnu, menší zátěž se však vyskytuje po celý rok. U alergiků na plíseň se potíže často vyskytnou po kontaktu se senem, silážním krmivem, mulčovanou kůrou, suchou zeminou, rašelinou, kompostem, listovým odpadem nebo třeba při mlácení obilí.
Plísně v potravinách
Obecně se o plísních nemluví v souvislosti s potravinovými alergeny. Všichni lidé by si však na plísně v potravinách měli dávat pozor. Plísně totiž potraviny rozkládají a činí je nestravitelnými. Nestačí odstranit viditelný plísňový povlak, neboť neviditelná houbová vlákna procházejí celou potravinou. Obzvláště snadno se kazí chléb, ovoce, marmeláda, sýr, maso, salám a ořechy. Nebezpečí otravy plísněmi se tak týká všech lidí, nejen alergiků na plísně.
Některé plísně či jejich produkty se cíleně používají při výrobě a zušlechťování, resp. zrání potravin, např. u pečiva (droždí), piva, vína a jiných lihovin, octa a octových produktů, určitých druhů sýra (jako je camembert či roquefort), sójových a steakových omáček a čokolády. Enzymy jako produkty látkové výměny rozmělňují i brambory při výrobě bramborové kaše nebo ovoce při výrobě ovocných šťáv. Výrobci přitom nemají povinnost tyto plísně uvádět na obalu výrobku.
Alergické reakce po konzumaci potravin nakažených plísní jsou velmi vzácné. Obtíže se tak objeví pouze u některých lidí, kteří mají opravdu silnou alergii.
Příznaky alergie na plísně
Spóry plísní se do organismu dostávají většinou dýchacími cestami, proto se příznaky většinou vyskytují právě tam a jsou velmi podobné příznakům senné rýmy. Postižený člověk nepřetržitě kýchá, má ucpaný nos, kašle, oči jej svědí, jsou zarudlé či slzí. Tyto potíže se mohou vyskytovat podle druhu plísně buď po celý rok (v takových případech se zdroj alergenu vyskytuje ve vnitřních prostorách budov) nebo sezónně (alergen se vyskytuje převážně ve venkovním vzduchu).
