Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Alergie
  • Alergie na plísně
  • Aktuální: Alergie na plísně: spouštěče

Alergie na plísně: spouštěče

Kategorie: Alergie na plísně – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Plísně mají důležitou funkci v přírodním koloběhu: „uklízejí“ tím, že rozkládají organické stavební látky všeho odumřelého a zkaženého, přeměňují je na anorganický materiál a opět ho uvádějí do přirozeného koloběhu (např. v hromadě kompostu). Aby se plísně mohly rozmnožovat, vytvářejí spóry, které jsou pouhým okem neviditelné. Tyto spóry se mohou ve vysoké koncentraci vyskytovat ve vzduchu, dostávat se do dýchacích cest člověka a v některých případech vyvolávat alergické reakce.

Ilustrační obrázek Alergie na plísně: základní informace

Ve střední Evropě jsou za spouštěče alergie považovány různé rody plísní, jako je např. Alternaria, Aspergillus, Cladosporium, Mucor či Penicillium. Plísně rostou všude tam, kde je vlhko a teplo.

Plísně v domácím prostředí

Plísně jako Penicillium a Aspergillus se množí především při vysoké vzdušné vlhkosti, zvláště pak ve špatně větraných vlhkých místnostech (koupelna, WC) nebo na vlhkých stěnách, tapetách, dřevěných obloženích, v matracích, klimatizačních zařízeních a zvlhčovačích vzduchu, v odpadcích a květináčích.

Poznámka: Alergie na plíseň rodu Penicillium nemá nic společného s alergií na antibiotikum penicilin.

Plísně ve volné přírodě

Obě nejdůležitější plísně, Alternaria alternata a Cladosporium herbarum, rostou na povrchu listů (např. trávy, obilí), v rostlinném odpadu a v půdě. Nejvyšší koncentrace spór se vyskytuje v červenci a srpnu, menší zátěž se však vyskytuje po celý rok. U alergiků na plíseň se potíže často vyskytnou po kontaktu se senem, silážním krmivem, mulčovanou kůrou, suchou zeminou, rašelinou, kompostem, listovým odpadem nebo třeba při mlácení obilí.

Plísně v potravinách

Obecně se o plísních nemluví v souvislosti s potravinovými alergeny. Všichni lidé by si však na plísně v potravinách měli dávat pozor. Plísně totiž potraviny rozkládají a činí je nestravitelnými. Nestačí odstranit viditelný plísňový povlak, neboť neviditelná houbová vlákna procházejí celou potravinou. Obzvláště snadno se kazí chléb, ovoce, marmeláda, sýr, maso, salám a ořechy. Nebezpečí otravy plísněmi se tak týká všech lidí, nejen alergiků na plísně.

Některé plísně či jejich produkty se cíleně používají při výrobě a zušlechťování, resp. zrání potravin, např. u pečiva (droždí), piva, vína a jiných lihovin, octa a octových produktů, určitých druhů sýra (jako je camembert či roquefort), sójových a steakových omáček a čokolády. Enzymy jako produkty látkové výměny rozmělňují i brambory při výrobě bramborové kaše nebo ovoce při výrobě ovocných šťáv. Výrobci přitom nemají povinnost tyto plísně uvádět na obalu výrobku.

Alergické reakce po konzumaci potravin nakažených plísní jsou velmi vzácné. Obtíže se tak objeví pouze u některých lidí, kteří mají opravdu silnou alergii.

Pozor! Napadení plísní se nedá vždy rozpoznat pouhým okem.

Příznaky alergie na plísně

Spóry plísní se do organismu dostávají většinou dýchacími cestami, proto se příznaky většinou vyskytují právě tam a jsou velmi podobné příznakům senné rýmy. Postižený člověk nepřetržitě kýchá, má ucpaný nos, kašle, oči jej svědí, jsou zarudlé či slzí. Tyto potíže se mohou vyskytovat podle druhu plísně buď po celý rok (v takových případech se zdroj alergenu vyskytuje ve vnitřních prostorách budov) nebo sezónně (alergen se vyskytuje převážně ve venkovním vzduchu).

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Alergie na plísně

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek Alergie na plísně: prevence

    Alergie na plísně: prevence

    Alergie na plísně

    Plísně a jejich spóry jsou všudypřítomné – kontaktu s nimi a vývoji alergie se nedá zcela zabránit. Člověk má dobré adaptační schopnosti na plísně, a proto jen vzácně reaguje chorobnými symptomy. V normálním případě fagocyty okamžitě houbové spóry zneškodní a bílé krvinky je usmrtí. To, jestli je ohroženo zdraví, závisí na intenzitě, druhu zplesnivění a citlivosti člověka.

  • Ilustrační obrázek Diagnostika alergie

    Alergie: diagnóza

    Alergie: základní informace

    Diagnostika alergie slouží k identifikaci spouštěcích alergenů. Alergik by se pak měl snažit rozpoznaným alergenům vyhýbat, je-li to alespoň trochu možné. Mezi nejčastější alergeny se řadí prachoví roztoči, kočičí a psí srst, pyl a plísně. U určitých alergií, jako je např. alergie na pyl nebo na hmyzí bodnutí, existuje možnost specifické pokračovací léčby. Pacientům s prokázanou alergií může lékař vystavit průkaz alergika, kde jsou zaznamenány relevantní alergeny.

  • Ilustrační obrázek Alergie na plísně: léčba

    Alergie na plísně: léčba

    Alergie na plísně

    Nejdůležitější léčebné opatření spočívá v tom, že se alergik snaží co nejvíce předejít kontaktu s alergenem. Ke zmírnění akutních potíží jsou k dispozici protialergické a protizánětlivé léky. Léčba příčiny pomocí specifické alergenové imunoterapie (SAIT) je v případě plísňové alergie možná pouze v odůvodněných případech.

  • Ilustrační obrázek Pylové alergie: základní informace

    Pylové alergie: spouštěče a příznaky

    Pylové alergie

    Pylová alergie je nejčastější alergické onemocnění. Pyly se snadno dostávají do dýchacích cest, proto tato forma alergie patří k takzvaným inhalačním alergiím. Vdechnuté pyly vedou v důsledku alergické reakce kromě jiného k rýmě, zánětu spojivek nebo ke kašli až k astmatu.

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 22.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace