Vyhýbání se kontaktu s alergeny
Pro alergiky je důležité dodržovat některá opatření, jejichž pomocí sníží svou expozici alergenům. Toho však lze dosáhnout pouze u vzácněji se vyskytujících alergií na plísně rostoucí v interiérech:
- Čištění: V obchodech se prodává celá řada chemických přípravků na hubení plísní. Obvykle však obsahují sloučeniny chloru, dusíku, síry nebo cínu, které znečišťují vzduch v místnostech a jsou zdraví škodlivé. Proto jsou k hubení plísní v interiérech vhodnější peroxid vodíku, hydroxid sodný nebo vysokoprocentní etanol (líh): některým z těchto roztoků je plíseň pečlivě setřete. Při práci používejte respirátor s alergenovým filtrem, ochranné brýle a rukavice! Nepoužívejte vysavač, neboť ten spory rozptýlí ve vzduchu, který dýcháte (pokud nepoužíváte vysavač s HEPA filtrem). Místnost nakonec dobře vyvětrejte.
- Vysoušení vlhkých míst: Vysoušecí nebo odvlhčovací zařízení si můžete pronajmout například v obchodech pro kutily, u prodejců stavebního materiálu apod. Tato zařízení však nejsou vhodná pro stěny vlhnoucí odspodu (tzn. od země), protože silné vysoušení vnitřního vzduchu nasává do stěn ještě více vlhkosti.
- Zastavení růstu plísní: V obchodech pro kutily, v drogeriích apod. jsou k dostání speciální protiplísňové přípravky. Tyto roztoky ve spreji jsou pro člověka neškodné, pokryjí ošetřený povrch a zastaví další růst plísní.
- Trvalé potlačení příčin růstu plísní na zdech: Při potlačování růstu plísní je vždy potřeba zaměřit se na příčiny, jinak se plíseň vrátí. Pokud napadená plocha zdiva přesahuje cca 50 cm2, je vhodnější obrátit se na odborníka v oboru stavebnictví. Menší poškození lze odstranit i svépomocí. Ve většině případů postačí napadenou část zdi otlouci až na cihlu, vysušit ji, ošetřit a poté znovu omítnout. Tepelná izolace má smysl v případě, že jsou vnější zdi špatně izolované nebo ve zdech existují rozsáhlé tepelné mosty.
Další tipy, jak můžete minimalizovat zátěž sporami plísní, najdete v článku Alergie na plísně: prevence.
Medikamentózní léčba
Ke zmírnění akutních alergických příznaků lze použít protialergické a protizánětlivé léky (symptomatická léčba). Kauzální léčba alergie, konkrétně specifická alergenová imunoterapie (SAIT), je možná pouze u některých konkrétních typů plísní (např. u rodu Alternaria).
Symptomatická léčba
V případech, kdy vyhýbání se alergenům není možné nebo není dostatečné, pomáhají protialergické a protizánětlivé léky zmírňovat příznaky. Antihistaminika blokují alergické reakce v těle, a tak především zabraňují svědění, kýchání a tečení z nosu. Tyto léky existují ve formě nosních sprejů, očních kapek, gelů, sirupů nebo tablet. Při závažnějších příznacích se používají kortikosteroidy (kortizon) k místní aplikaci do nosu. U alergického astmatu se inhalují kortikosteroidy v kombinaci s beta-sympatomimetiky. Pomocí výše uvedených léků je obvykle možné zmírnit příznaky alergie, ale základní onemocnění se nezlepší.
Specifická alergenová imunoterapie (SAIT)
Při takzvané specifické alergenové imunoterapii (SAIT) je imunitní systém cíleně „trénován“, aby se naučil, že alergeny nejsou nebezpečné. Za tímto účelem je alergikovi podáván „jeho“ spouštěč v postupně se zvyšujících dávkách. Cílem SAIT je navrátit imunitní systém do přirozené rovnováhy. Vzhledem k tomu, že existuje velké množství různých typů plísní a technicky je téměř nemožné vyvinout standardizované „vakcíny“ ze spor plísní, je SAIT proti této formě alergie možná pouze pro několik konkrétních typů plísní (např. rod Alternaria).
Na koho se mohu obrátit?
Na diagnostiku i léčbu alergií obecně (tzn. nejen alergií na plísně) se specializují alergologové. Žádanku vám v případě potřeby vystaví váš praktický lékař.
