Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Srdce, krevní oběh a cévy
  • Onemocnění žil
  • Aktuální: Zánět povrchových žil

Zánět povrchových žil

Kategorie: Onemocnění žil – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Zánět povrchových žil je akutní zánět žilní stěny, který může být spojen i s tvorbou krevních sraženin v povrchových žilách. Jedná se o časté onemocnění, které často vzniká na podkladě existence křečových žil: více než 90 procent veškerých zánětů povrchových žil se nachází v křečových žilách. Postiženo je 30 až 40 procent pacientů se závažnými křečovými žilami, ženy častěji než muži.

Zánět povrchových žil je někdy označován i jako flebitida, povrchová tromboflebitida, povrchová žilní trombóza či varikoflebitida, ačkoli některé z těchto pojmů nejsou v pravém slova smyslu zcela zaměnitelné.

Jaké jsou příčiny zánětu povrchových žil?

Vznik zánětu povrchových žil může být podporován řadou faktorů, mezi něž patří mimo jiné:

  • zpomalený průtok krve v důsledku křečových žil a případně velkého množství času stráveného na lůžku,
  • zvýšená srážlivost krve v těhotenství, při porodu nebo po operacích,
  • povrchová zranění,
  • intravenózní podávaní léků prostřednictvím katetru nebo infuze,
  • hormonální substituční léčba,
  • kouření,
  • poruchy srážlivosti krve,
  • chronická žilní nedostatečnost,
  • infekce,
  • jiná onemocnění (např. rakovina).

Jak se dá zánětu povrchových žil předcházet?

Riziko vzniku zánětu povrchových žil lze v určitých situacích snížit pomocí následujících opatření:

  • Po operaci nebo po porodu co nejdříve začněte vstávat a chodit s nataženými kompresními punčochami.
  • Pacienti upoutaní na lůžko by měli několikrát denně v posteli cvičit.

Jaké jsou příznaky?

Postižená žíla je při tlaku bolestivá, oblast kolem ní je zarudlá, teplá a oteklá, s hmatatelným ztluštěním žíly. Pacient může mít také horečku. Zánět obvykle trvá dva až šest týdnů, než ustoupí, nicméně samotná žíla může být bolestivá a ztvrdlá po celé měsíce. Tromboflebitida se však také může šířit a ovlivňovat hluboký žilní systém.

Častými následnými onemocněními jsou hluboká žilní trombóza nebo plicní embolie.

Jak se stanoví diagnóza?

Diagnóza je stanovena na základě příznaků a lékařského vyšetření postižené oblasti. V mnoha případech jsou nutná další vyšetření, například ke zjištění, zda je přítomna také hluboká žilní trombóza.

Jak probíhá léčba zánětu povrchových žil?

Základní terapií pro zmírnění potíží je používání kompresních punčoch nebo bandáží. Při sezení nebo ležení by dolní končetiny měly být ve vyvýšené poloze. Je také vhodné používat chladicí obklady a krémy či gely obsahující heparin. Někteří lékaři také doporučují tvarohové zábaly, ale jejich účinek nebyl vědecky prokázán. Užívání nebo vtírání protizánětlivých léků (nesteroidní antiflogistika, NSAID) může také zmírnit bolest a pomoci k rychlému návratu pohyblivosti do normálu.

Doporučuje se pokud možno co nejdříve – jakmile to stav končetiny a bolestivost dovolí – začít chodit. Používání antikoagulačních mastí může urychlit hojení. V závislosti na rozsahu a lokalizaci tromboflebitidy se mohou nízkomolekulární hepariny podávat i injekčně.

Na koho se mohu obrátit?

Pokud se vyskytnou uvedené příznaky nebo máte podezření na tromboflebitidu z jakéhokoli jiného důvodu, měli byste se obrátit na svého praktického lékaře nebo na specialistu v oblasti interní medicíny.

Při normálním průběhu je povrchová flebitida nepříjemné, bolestivé, ale celkově relativně nezávažné onemocnění. Nelze jej však podceňovat, protože může vést k závažnějším žilním onemocněním, jako jsou žilní trombóza a plicní embolie.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Onemocnění žil

Články na NZIP

  • Hluboká žilní trombóza: diagnóza a léčba

    Onemocnění žil

    Pokud není žilní trombóza včas diagnostikována, existuje riziko potenciálně život ohrožujících komplikací. Mezi ně patří vznik další žilní trombózy či plicní embolie, stejně jako dlouhodobé poškození tkání. Pokud existuje podezření na hlubokou žilní trombózu (HŽT), je nutné okamžitě vyhledat lékaře, aby diagnózu potvrdil nebo vyloučil. Náhlý jednostranný otok nohou, případně spojený s pocitem napětí nebo „bolavými svaly“, stejně jako táhlé bolesti, které se při ležení snižují, jsou znamením, že by pacient měl okamžitě vyhledat lékaře. Bolestivost může být pociťována i při působení tlaku na lýtko nebo chodidlo.

  • Křečové žíly: příčiny a příznaky

    Onemocnění žil

    Křečové žíly (varixy) jsou zvětšené, klikaté a uzlovité povrchové žíly. Křečové žíly nemají ve skutečnosti nic společného se slovem „křeč“, jedná se o zkomoleninu převzatou z němčiny. Primárně jsou postiženy žíly nohou. Křečové žíly jsou velmi častým onemocněním, jejich výskyt se s věkem zvyšuje. Ženy jsou postiženy častěji než muži.

  • Křečové žíly: diagnóza a léčba

    Onemocnění žil

    Léčba u křečových žil ve smyslu jejich uzdravení je prakticky nemožná. Při včasné léčbě však existuje velká šance, že se onemocnění nezhorší, ale spíše zlepší. Terapie je zaměřena na zmírnění příznaků a prevenci komplikací a závisí na typu křečových žil, umístění a rozsahu žilních změn a příznacích. Obecně se terapie křečových žil doporučuje, protože jejich ponechání může vést k zánětům žil, ekzémům a v nejhorším případě k výskytu vředů na nohou.

  • Hluboká žilní trombóza: příčiny a příznaky

    Onemocnění žil

    Vznik krevní sraženiny (trombózy) je obvykle důsledkem spolupůsobení několika faktorů, ať už dědičných nebo vnějších. Trombóza může vzniknout v kterékoli žíle v těle, ale nejčastěji vzniká v žilách nohou a pánevní oblasti. Nemusí způsobit žádné obtíže, ale může se projevovat i zcela jasnými výraznými příznaky. Správná opatření mohou riziko vzniku hluboké žilní trombózy (HŽT) výrazně snížit.

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Cookies
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 27.02.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace