Toxoplazmóza

Výskyt

Podle některých odhadů je prvokem Toxoplasma gondii infikována přibližně třetina světové populace [1].

Situace v České republice

V našich zeměpisných šířkách je toxoplazmóza nejrozšířenější závažnou parazitární infekcí člověka. Podle autorů ze Státního zdravotního ústavu v sobě tohoto parazita může mít až čtvrtina obyvatel České republiky [1]. Počty hlášených případů toxoplazmózy vyvrcholily v roce 1994 rozsáhlou epidemií, onemocnělo více než 2 000 lidí. Od té doby pokračuje plynulý pokles. Je však velice pravděpodobné, že zdaleka ne všechny případy jsou diagnostikovány a nahlášeny. V období 2010–2025 bylo v České republice hlášeno celkem 2137 případů toxoplazmózy, s nejvyšším počtem 259 případů v roce 2010 (obr. 1, zdroj: ISIN) [2]. Toxoplazmóza se v České republice řadí mezi nemoci podléhající povinnému hlášení. Surveillance toxoplazmózy je upravena v příloze č. 35 vyhlášky č. 389/2023 Sb. o systému epidemiologické bdělosti pro vybraná infekční onemocnění, ve znění pozdějších předpisů [3].

Obrázek 1: Výskyt toxoplazmózy v České republice v jednotlivých letech, počty případů. (Zdroj: Informační systém infekčních nemocí)

Životní cyklus Toxoplasma gondii

Prvok Toxoplasma gondii pro svůj životní cyklus potřebuje definitivního hostitele (kočka, kočkovité šelmy) a mezihostitele (prase, ovce, skot, hlodavci, člověk). Existují dvě infekční stadia parazita: tkáňové cysty a oocysty (vajíčka). Mezihostitel (např. člověk) se nakazí požitím masa s tkáňovými cystami nebo neumytou zeleninou, ovocem nebo pitím infikované vody s vajíčky (oocystami). Po této nákaze vzniknou u mezihostitele tkáňové cysty – nejčastěji v mozku, svalech a v očích a obsahují až několik set tisíc parazitů v počátečním stadiu vývoje. Tkáňová cysta může přežívat v těle mezihostitele až do konce jeho života bez příznaků. Vajíčka (oocysty) jsou přítomna pouze u definitivního hostitele. Ten se nakazí požitím nakaženého masa s tkáňovými cystami (např. kočka pozřením hlodavce) nebo potravou s oocystami, které jsou v trusu nakažených koček.

Obrázek 2: Životní cyklus Toxoplasma gondii – schematický nákres. (Zdroj: By Toxoplasma_gondii_Life_cycle_PHIL_3421_lores.jpg: * Photo Credit:Content Providers(s): CDC/Alexander J. da Silva, PhD/Melanie Moserderivative work: Icewalker cs (talk) - Toxoplasma_gondii_Life_cycle_PHIL_3421_lores.jpg, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=14974711)

Příznaky onemocnění

Lymfatická forma onemocnění: asi u 90 % infikovaných probíhá onemocnění bez příznaků. Pokud se objeví příznaky, pak připomínají chřipku s únavou, bolestmi hlavy, svalů, zvýšenou teplotou a mohou trvat až měsíce. Nejčastěji jsou zvětšené mízní uzliny krční, v záhlaví, pod pažemi a v tříslech. Uzliny dosahují často až několika centimetrů, jsou citlivé nebo přímo bolestivé a zvětšené bývají několik měsíců.

Oční forma probíhá jako zánět cévnatky s postižením sítnice a krvácením. Postižení mozku se projevuje encefalitidou – zánětem mozku. Bývá časté u nemocných s infekcí HIV.

Nebezpečí pro těhotné ženy

Může se nakazit dítě od matky v těhotenství?

Může. Riziko nákazy ovlivňuje chování, stravování a hygienické návyky těhotné ženy. Protože se venkovské dívky setkávají s kočkami častěji než městské již v dětství, častěji se v tomto věku také nakazí a vytvoří se jim doživotně protilátky, takže pokud se v době těhotenství s toxoplazmózou setkají, onemocnění u nich nepropukne. Nakazí-li se těhotná žena, která protilátky nemá, s pokročilostí těhotenství stoupá riziko nákazy plodu, ale zároveň klesá závažnost postižení. Čím dříve matka onemocní toxoplazmózou, tím je poškození plodu větší, někdy dojde ke spontánnímu potratu nebo se dítě narodí mrtvé či s postižením mozku a oka s následnou slepotou.

Může se těhotná žena nechat vyšetřit na toxoplazmózu?

Může. V ČR patří prenatální screening (vyšetření vybrané skupiny za účelem včasného vyhledávání onemocnění v těhotenství) toxoplazmózy k doporučeným odběrům.

Jak se chránit před nákazou toxoplazmózou?

Podle Doporučeného postupu Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP [4] je základem prevence následující:

• Nepožívat syrové nebo nedostatečně tepelně upravené maso a vnitřnosti a pít nepasterizované mléko, stejně jako konzumovat syrovou zeleninu, která není omyta od hlíny a může být znečištěna kočičím trusem.
• Po práci se syrovým masem si umýt ruce a všechny nástroje, vhodné je používat rukavice.
• Domácí kočky nekrmit syrovým masem nebo vnitřnostmi, denně odstraňovat kočičí výkaly (při chovu koček v bytě).
• Vnější prostředí, zejména pak dětská pískoviště, hřiště, zahrady chránit před kočičími výkaly používání fólií nebo plachet k zakrytí venkovních hracích ploch
• Udržovat osobní a kolektivní hygienu při styku se zvířaty (na jatkách, ve velkochovech prasat, dobytka, drůbeže a ve zvěřincích atd.) a s půdou, která může být znečištěna kočičími výkaly a dalšími substráty (zahrady, záhony, pískoviště). Při práci používat předepsané ochranné pomůcky a dodržovat zásady bezpečnosti práce.

Epidemiologická opatření

Každý případ onemocnění člověka by měl být hlášen a statisticky evidován. Hlášení život ohrožujícího nebo rychle se šířícího infekčního onemocnění nebo podezření na takové infekční onemocnění nebo epidemický výskyt podává ihned osoba poskytující péči orgánu ochrany veřejného zdraví příslušnému podle místa výskytu infekčního onemocnění osobně, telefonicky nebo e-mailem.

Při epidemiologickém pátrání po zdroji a cestě přenosu nákazy v okolí nemocného je třeba cíleně vyhledávat nemocné nebo zdroje nemoci v populaci (depistáž) s ohledem na styk nemocného se zvířaty (kočka), na domácí zabíjačky a konzumaci syrového masa, kontaminovanou zeleninu, spadané ovoce nebo na práci s hlínou na zahrádce.

Související odkazy

1. Státní zdravotní ústav: Poškození plodu či oslepnutí. I taková jsou rizika toxoplazmózy, kterou může být latentně nakažena až čtvrtina Čechů (odkaz vede na web szu.gov.cz)
2. Státní zdravotní ústav: Infekce v ČR – ISIN (dříve EPIDAT) (odkaz vede na web szu.gov.cz)
3. Vyhláška č. 389/2023 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybraná infekční onemocnění (odkaz vede na web zakonyprolidi.cz)
4. Společnost infekčního lékařství ČLS JEP: Doporučený postup pro diagnostiku a léčbu toxoplasmózy (odkaz vede na web infektologie.cz)
5. Romana Bachurová: Toxoplasma gondii a možnosti laboratorní diagnostiky (bakalářská práce v oboru Zdravotní laborant). Hradec Králové, 2016. (odkaz vede na web cuni.cz)