5 min. čtení
Výskyt
Celosvětová incidence nemoci z kočičího škrábnutí není známa. Nicméně bylo zjištěno, že častěji se vyskytuje v oblastech s vlhkým a teplým podnebím [1]. V oblastech mírného pásma rostou počty případů zejména v podzimních a zimních měsících, zatímco v tropických oblastech se takové sezónní výkyvy ve výskytu tohoto onemocnění neprojevují.
Situace v České republice
V České republice je nemoc z kočičího škrábnutí povinně hlášena od roku 2017 (ISIN, dříve Epidat). Zdá se však, že je toto onemocnění velmi podhlášeno, neboť každoročně jsou nahlášeny pouze desítky případů (obr. 1). Státní zdravotní ústav mj. usiluje o zlepšení povědomí o této nemoci mezi odbornou veřejností a zavedení její kontroly [2]. V České republice bylo v období 2016–2025 hlášeno celkem 367 případů nemoci z kočičího škrábnutí, s nejvyšším počtem 59 případů v roce 2025 (zdroj: ISIN) [3].
Obrázek 1: Výskyt nemoci z kočičího škrábnutí v České republice v jednotlivých letech, počty případů. (Zdroj: Informační systém infekčních nemocí)
Prevence
Prevence onemocnění spočívá v ochraně před blechami zejména používáním sprejů, speciálních obojků proti parazitům, úklidem místa a prostor, kde se zvíře pohybuje – prát podložky, koberce, deky (teplota min. 60 °C), všechna místa luxovat vysavačem (sáček z vysavače poté vyhodit), důkladně umýt s použitím dezinfekčního přípravku, na závěr použít speciální přípravek proti blechám.
Příznaky onemocnění
Nemoc z kočičího škrábnutí postihuje děti i dospělé a jeho klinické projevy jsou různé: od mírných příznaků až po život ohrožující komplikace, zvláště pak u imunodeficientních pacientů. U imunokompetentních jedinců je průběh onemocnění zpravidla mírný, má lokální charakter a dochází ke spontánnímu vyléčení bez léčby během 2 až 4 měsíců. Po uplynutí inkubační doby, která trvá 3–10 dní, se v místě poranění může objevit primární léze – charakteristický tmavý příškvar podobný tmavšímu strupu. V řádu týdnů pak dochází k lokální lymfadenopatii, která je pro CSD typická (85–90 % pacientů). Postižené nejbližší lymfatické uzliny bývají zduřelé, bolestivé a mohou vytvořit abscedující zánět. Lymfadenopatie může přetrvávat až několik měsíců. Postižení celého organismu je vzácnější, vyskytuje se v 5–14 % případů. Pokud k němu dojde, nejčastěji se projevuje nespecifickými chřipkovými příznaky: bolestmi hlavy, kloubů, svalů, subfebriliemi, únavou, malátností, nechutenstvím.
U imunodeficitních pacientů může dojít k postižení celého organismu a nemoc může mít závažný až fatální průběh. V takovém případě dochází po hematogenním rozsevu bakterií nejčastěji k rozvoji bacilární angiomatózy nebo peliózy (výskyt abnormálních dutin vyplněných krví) jater či sleziny. Vzácněji může bartonela způsobit i další závažné problémy: postižení centrálního nervového systému (encefalopatie, meningoencefalitida, Guillainův–Barrého syndrom), srdce (endokarditida), ledvin (renální mikroabscesy) nebo očí (Parinaudův okuloglandulární syndrom, neuroretinitida).
Další důležité informace
Inkubační doba: obvykle trvá 3–7 dní.
Původce: Původcem onemocnění je Bartonella henselae, což je celosvětově rozšířená fakultativně intracelulární gramnegativní tyčkovitá bakterie z čeledi Bartonellaceae.
Zdroj: Přirozeným rezervoárem Bartonella henselae jsou domácí zvířata, zejména kočky, které se touto bartonelou nakazí od nejčastějšího přenašeče – blechy kočičí (Ctenocephalides felis). Přenašečem však může být i blecha psí (Ctenocephalides canis).
Přenos: Bartonella henselae se do trávicího traktu blech dostane sáním blechy na infikovaném zvířeti; zde se pak množí, v trusu blechy přežívá několik dní. Kočka tak při péči o srst kontaminuje své drápky trusem blech a může dojít k přenosu infekce na člověka při poškrábání nebo pokousání takovým zvířetem. Za možný je též považován kontaminativní přenos při mazlení kočky, kdy dojde ke styku poraněné pokožky s bleším trusem. V posledních letech je pak častěji zmiňován i přenos při sání klíštěte obecného (Ixodes ricinus). Klíšťata rodu Ixodes patří v Evropě mezi nejrozšířenější, řadou testů byl prokázán přenos bakterie Bartonella henselae na hostitele – obratlovce; zároveň byl prokázán i přenos bakterií mezi jednotlivými vývojovými stadii klíštěte. Bakterie se do těla hostitele dostávají ze slinných žláz klíštěte při jeho sání na hostiteli. Interhumánně (mezi lidmi) se CSD nepřenáší, jde tedy o zoonózu.
Související odkazy
- News Medical: Cat scratch disease [Nemoc z kočičího škrábnutí] (odkaz vede na web news-medical.net; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
- Jiří Navrátil, Kateřina Kybicová: Bartonella henselae jako původce nemoci z kočičího škrábnutí (CSD). Zprávy Centra epidemiologie a mikrobiologie 2022, 31(10): 402–403. (odkaz vede na PDF soubor na webu szu.gov.cz, 836 kB)
- Státní zdravotní ústav: Infekce v ČR – ISIN (dříve EPIDAT) (odkaz vede na web szu.gov.cz)
- Státní zdravotní ústav: Bartonelóza (odkaz vede na web szu.gov.cz)
- Ludmila Máslová, Irena Martinková, Monika Vašutová: Bartonelóza – nemoc z kočičího škrábnutí (odkaz vede na PDF soubor na webu internimedicina.cz, 81 kB)
