Diagnóza
Na základě odebrané anamnézy, popř. psychoterapeutického pohovoru, stanoví odborník (psychiatr, klinický psycholog nebo psychoterapeut) nejprve suspektní diagnózu. Před potvrzením diagnózy obsedantně kompulzivní poruchy je nutné nejprve vyloučit tělesnou příčinu potíží (např. i pomocí neurologického vyšetření). Dále je potřeba objasnit, zda se obsese nebo kompulze nevyskytují jako doprovodné příznaky jiného duševního onemocnění (např. deprese nebo schizofrenie).
Poruchy obsedantně kompulzivního spektra jsou obvykle diagnostikovány podle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10). Jejich charakteristickým znakem jsou neustále se vtírající a neodbytné myšlenky (obsese) a nutkavé chování (kompulze). Obojí se doslova vnucuje a pacient není schopen své myšlenky ani chování kontrolovat. Myšlenky pocházejí od samotného pacienta a ten si je toho vědom. Své nutkavé chování sám postižený vnímá jako nesmyslné a zatěžující.
Bližší informace o obsesích a kompulzích najdete v článku Obsedantně kompulzivní porucha (OCD): co to je?
Léčba
K léčbě se ve většině případů používá kombinace medikamentózní léčby a psychoterapie. Další možností je léčba u klinického psychologa. Pokud má porucha obzvláště těžký průběh, může být nutná i hospitalizace nebo rehabilitace.
Psychoterapie
Psychoterapeut nebo lékař s výcvikem v psychoterapeutické medicíně má odborné znalosti a kompetence, díky nimž postiženému vysvětlí, jak si může sám pomoci v krizových situacích. V psychoterapii se klade důraz na vztah založený na důvěře mezi pacientem a terapeutem, neboť jen za těchto podmínek lze bez zábran diskutovat o pacientových problémech a obavách. Postižený se se svou poruchou postupně učí zacházet a terapeut mu nabídne praktické nástroje, jejichž pomocí může kontrolovat své chování. Jakmile pacient své poruše porozumí a naučí se s ní zacházet, výrazně se mu uleví. V ideálním případě se vtíravých myšlenek a nutkavého chování zbaví úplně.
V léčbě poruch obsedantně kompulzivního spektra se velmi osvědčily behaviorálně terapeutické postupy, které využívají nejen specializovaní behaviorální terapeuti, ale naučili se je používat i odborníci jiných specializací (zejm. psychoterapeuti a kliničtí psychologové).
Medikamentózní léčba
Pro léčbu obsedantně kompulzivní poruchy se osvědčily selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (někdy se používá zkratka SSRI z anglického výrazu selective serotonin reuptake inhibitors), které se používají rovněž při léčbě deprese. SSRI obnovují rovnováhu neurotransmiterů v mozku. V některých případech může psychiatr předepsat i tzv. tricyklická antidepresiva.
Další možnosti léčby
Pomoci může i léčba u klinického psychologa. Ten může postiženého naučit strategii cíleného zvládání obsesí i kompulzí.
Na koho se mohu obrátit?
Pokud máte podezření, že trpíte obsedantně kompulzivní poruchou, nebo vám již tato porucha byla diagnostikována, může vám pomoci psychoterapeut, lékař s výcvikem v psychoterapeutické medicíně nebo klinický psycholog. Případně můžete kontaktovat svého praktického lékaře, který vám doporučí konkrétní kontakty.
Související odkazy
- Pavla Stopková: Nové trendy v léčbě obsedantně kompulzivní poruchy. Psychiatrie pro praxi 2017, 18(3): 114–119. (odkaz vede na PDF soubor na webu psychiatriepropraxi.cz, 166 kB)
