inhibitory zpětného vychytávání

Inhibitory zpětného vychytávání (angl. reuptake inhibitors) zahrnují rozsáhlou skupinu léků, které se používají při léčbě různých duševních onemocnění, včetně deprese. Princip jejich působení spočívá v tom, že zabraňují tomu, aby byl daný neurotransmiter přepravován ze synaptické štěrbiny zpět do váčků v presynaptickém zakončení nervové buňky; díky tomu je v synaptické štěrbině k dispozici větší množství daného neurotransmiteru.

Většina běžně používaných inhibitorů zpětného vychytávání ovlivňuje množství serotoninu, noradrenalinu a dopaminu. Existuje však také řada léčiv (zatím převážně experimentálních), které působí jako inhibitory zpětného vychytávání dalších neurotransmiterů.

Příklady inhibitorů zpětného vychytávání jsou NDRI, NRI, SNRI a SSRI.

Viz také inhibitor, neurotransmitery.