3 min. čtení
Jen malý význam mají dietní opatření přímo při cévních příhodách. Jednou z výjimek mohou být prokoagulační (prosrážlivé) a antikoagulační (protisrážlivé) účinky olejů. Bezprostřední příčinou příhody nebo zhoršení anginy pectoris bývá krevní sraženina ve zúžené cévě.
Aterogenní a trombogenní vliv olejů
Oleje lze rozdělit podle převažujícího aterogenního či trombogenního vlivu. Takzvané indexy aterogenity a trombogenity jsou vypočítány podle poměru jednotlivých nenasycených kyselin a transmastných kyselin. Čím vyšší je index trombogenity (IT), tím spíše příjem oleje či tuku vyvolá sraženiny; čím vyšší je index aterogenity (IA), tím spíše vyvolává aterosklerózu. Nejzdravější oleje a tuky mají nízký IA i IT (viz tab. 1).
Tabulka 1: Relativní indexy aterogenity (IA) a trombogenity (IT) pro různé zdroje tuků
| Zdroj tuku | IA | IT |
|---|---|---|
| Kokosový olej | 13,6 | 6,1 |
| Mléko a mléčné výrobky | 2,0 | 2,0 |
| Palmový olej | 0,8 | 1,7 |
| Tuk ze skopového masa | 1,0 | 1,5 |
| Tuk z hovězího masa | 0,7 | 1,3 |
| Tuk z vepřového masa | 0,6 | 1,5 |
| Margaríny rostlinné | 0,6 | 1,3 |
| Margaríny s polynenasycenými kyselinami | 0,3 | 0,5 |
| Tuk z kuřecího masa | 0,5 | 0,9 |
| Olivový olej | 0,1 | 0,3 |
| Slunečnicový olej | 0,07 | 0,25 |
| Tuk z makrely | 0,25 | 0,16 |
| Řepkový olej | 0,05 | 0,25 |
Schopnost zvýšit krevní srážlivost vyplývá zejména z poměru omega-3 a omega-6 mastných kyselin. Z tabulky vyplývá, že řada tuků včetně rostlinných má i určitý protisrážlivý a antisklerotický (účinný proti ateroskleróze) potenciál.
Výrazně škodlivé mohou být i rostlinné tuky, např. kokosový a palmový olej. Omezení prosrážlivého (trombogenního) tuku pravděpodobně zdůvodňuje i možný pozitivní vliv vynechání tučných potravin v době akutních koronárních příhod, i když jde spíše jen o hypotézu.
Dieta během cévní příhody
Během cévní příhody je třeba zajistit i další dietní úpravy:
- Zabezpečení dostatečného energetického příjmu a všech živin pro pacienta, který se může dostat do katabolického stavu (rozklad tkání, destrukční fáze metabolismu). V těžkém stavu při příhodě není možné redukovat váhu obézního pacienta. Vzhledem k obvykle malé chuti k jídlu je dobré přihlédnout k současné chuti. Při přechodu z parenterální výživy (umělá výživa podávaná do krevního řečiště) na normální stravu využíváme možností výrobků umělé enterální výživy (výživa podávaná do žaludku či střeva).
- Strava má šetřící charakter, jedná se o lehce stravitelnou, nenadýmavou dietu. Z tekuté výživy přecházíme na kašovitou, a posléze, když je pacient plně schopen kousat a polykat, na tuhou stravu.
- Množství tekutin ve stravě určí lékař podle stavu pacienta a bilance tekutin.
- Strava nemusí být neslaná! Výběr potravin a technologická úprava stravy jsou stejné jako u diety šetřící, kde je poněkud sníženo množství tuků, zejména trombogenních.
