Jaké mohou být příčiny zvětšené prostaty?
Důvody nezhoubného (benigního) zvětšení prostaty jsou rozmanité. Při vývoji tohoto onemocnění mohou kromě jiného hrát důležitou roli faktory, jako je věk a mužské pohlavní hormony (androgeny, především testosteron).
Riziko nezhoubného zvětšení prostaty lze snížit mimo jiné pomocí následujících opatření:
- vyvážená strava s nízkým obsahem tuku,
- dostatek pohybu,
- zabránění vzniku nadváhy,
- abstinence od nikotinu,
- omezená konzumace alkoholu.
Pro úspěšné rozpoznání a léčbu onemocnění prostaty se doporučuje pravidelné preventivní vyšetření u odborného lékaře z oboru urologie a andrologie po 45. roce života.
Jaké příznaky se mohou objevit při zvětšení prostaty?
V důsledku zvětšení prostaty dochází především ke zhoršujícím se problémům s močením. Mezi typické příznaky patří mimo jiné:
- opožděný začátek při močení,
- slabý a přerušovaný proud moči,
- neustálé ukapávání moči a s tím spojený vznik zápachu,
- pocit neúplného vyprázdnění močového měchýře,
- nucení na močení s častým močením přes den a především v noci,
- retence (zadržování) moči.
Obtíže mohou silně narušit kvalitu života a vést ke změně životních návyků. Mnoho pacientů se např. vyhýbá pití tekutin před spaním, řídí svůj denní program podle dostupnosti toalet, vyhýbá se účasti na veřejných událostech a zanedbává společenský život.
Možné důsledky:
- poškození ledvin až selhání ledvin při výrazné retenci moči s příznaky přetečení,
- náhlá úplná retence moči doprovázená silnými bolestmi – v tomto urgentním případě musí lékař okamžitě vyprázdnit močový měchýř pomocí katétru,
- bakteriální kolonizace močového měchýře – podporována tvorbou zbytkové moči. Bakterie se mohou dostat jak do ledvin, tak do krve a vyvolat silnou infekci, nebo dokonce sepsi (otravu krve).
Jak se stanoví diagnóza?
V zásadě je nutné odlišit nezhoubné zvětšení prostaty od rakoviny prostaty. Využívají se mimo jiné následující diagnostické metody:
- anamnestický rozhovor,
- rozbor moči,
- ultrazvukové vyšetření k posouzení tvorby zbytkové moči a posouzení orgánů v břišní dutině, především ledvin,
- vyšetření pohmatem přes konečník (digitální rektální vyšetření) ke stanovení velikosti, stavu a bolestivosti prostaty,
- měření síly proudu moči (uroflowmetrie).
Fakultativní vyšetření (nejsou nezbytně nutná):
- laboratorní vyšetření krve včetně stanovení hodnoty PSA,
- kontrastní rentgenové vyšetření ledvin,
- neurologické vyšetření,
- měření tlaku v močovém měchýři (cystometrie),
- zobrazení močového měchýře (cystoskopie).
Stadia nezhoubného zvětšení prostaty
Benigní hyperplazii (zvětšení) prostaty lze rozdělit do tří stadií:
Stadium I – nedochází k tvorbě zbytkové moči: Postižený musí stále častěji močit. Začátek vyprazdňování močového měchýře je opožděný, močení zabere více času a dochází k častému nočnímu močení. Proud moči je oslaben. Pro podporu vyprázdnění močového měchýře jsou často používány břišní svaly. Není detekovatelná žádná zbytková moč.
Stadium II – tvorba zbytkové moči: Za krátkou dobu po vymočení se znovu objevuje nutkání na močení a opět lze vyprázdnit malé množství moči. Zbytková moč v močovém měchýři může vést k osídlení močového měchýře bakteriemi nebo ke tvorbě močových kamenů.
Stadium III – zvýšená tvorba zbytkové moči s poškozením ledvin: Další navýšení zbytkové moči může způsobit zvětšení močového měchýře a nadměrnému natažení jeho stěny. Opakovaně dochází k nechtěnému úniku malého množství moči (tak zvaný přepadový močový měchýř). Může však dojít také k úplné retenci moči. V takovém případě se moč nahromadí přes močovod až k ledvinám a poškodí je. V extrémních případech může dojít až k úplnému selhání ledvin.
