Zvětšená prostata: léčba

Léčba vhodná pro jednotlivá stadia onemocnění

Léčba nezhoubného zvětšení prostaty se odvíjí jednak od stadia onemocnění, jednak od pacientova pocitu nepohodlí.

Stadium I

Příznivých účinků lze dosáhnout jednak úpravou životního stylu, jednak užíváním některých léků [1, 2].

Životní styl:

• pravidelné vyprazdňování močového měchýře a střev,
• dostatek pohybové aktivity,
• vyhýbání se alkoholu a ostrému koření.

Léky [3]:

• alfa-blokátory (např. alfuzosin, silodosin, tamsulosin, terazosin): snižují odpor na výstupu z močového měchýře a uvolňují hladkou svalovinu prostaty, čímž zlepšují proud moči a vyprazdňování močového měchýře;
• bylinné extrakty (např. z dýňových semínek): u některých pacientů zřejmě působí pozitivně, jejich účinky však dosud nebyly vědecky prokázány;
• inhibitory 5-alfa-reduktázy (např. finasterid, dutasterid): brání přeměně testosteronu na dihydrotestosteron, což může způsobit opětovné zmenšení prostaty.

Stadium II

Ve většině případů se chirurgické odstranění nadbytečné prostatické tkáně provádí pomocí resektoskopu. Tento zákrok je označován jako transuretrální resekce prostaty (TURP) [4] a provádí se přes močovou trubici, ať již v celkové anestezii nebo ve spinální anestezii. Poté je do močového měchýře na několik dní zaveden močový katétr. Obvykle je nutná hospitalizace, která trvá asi pět dní.

Otevřená operace se provádí pouze v případě extrémně zvětšené prostaty. Další operační metody jsou založeny na využití laseru [5]. Lze je použít například u pacientů, kteří nemohou vysadit antikoagulancia (léky na ředění krve).

Stadium III

Nejprve je třeba zavést katétr, aby se vyprázdnil močový měchýř a ulevilo se ledvinám. Poté následuje operace (obvykle TURP).

Obrázek 1: Zvětšená prostata před operací (vlevo), probíhající operace (uprostřed) a prostata po operaci (vpravo). (Zdroj: depositphotos.com)

Jaké komplikace mohou nastat po operaci prostaty?

Po operaci prostaty se mohou vyskytnout mj. následující komplikace:

• poruchy vyprazdňování močového měchýře – přibližně u 10 % pacientů, někdy dočasné,
• trvalá inkontinence moči – ve velmi vzácných případech,
• poruchy erekce – velmi vzácně,
• snížená plodnost – obecně proto, že po operaci je ejakulát vylučován do močového měchýře (místo močové trubice, jako je tomu u neoperovaných mužů),
• krvácení nebo zjizvení operační rány – může vyžadovat revizní operaci.

Jak probíhá následná péče po operaci?

Po operaci nezhoubného zvětšení prostaty mohou být vhodná mj. následující opatření:

• pečlivé sledování – pravidelné kontroly jsou nezbytné jak během farmakoterapie, tak po operaci;
• posilování svalů pánevního dna – trénink pod odborným vedením může často zmírnit potíže s vyprazdňováním močového měchýře;
• antimikrobiální léčba – patogeny přítomné v moči obvykle rychle zmizí při vhodné farmakologické léčbě a při dobrém odtoku moči.

Na koho se mohu obrátit?

Při potížích s vyprazdňováním močového měchýře se obraťte na praktického lékaře pro dospělé nebo na urologa.

Související odkazy

1. Evropská urologická asociace: Medikamentózní léčba LUTS u mužů s BPH (odkaz vede na web uroweb.org)
2. Barbora Žemličková, Marcela Čechová: Benigní hyperplazie prostaty – aktuální možnosti farmakoterapie, rizika a limity spojené s léčbou. Urologie pro praxi 2019, 20(4): 161–165. (odkaz vede na PDF soubor na webu urologiepropraxi.cz, 165 kB)
3. Martin Lukeš, Tomáš Novotný: Současná farmakoterapie benigní hyperplazie prostaty. Remedia 2014, 6: 454–458. (odkaz vede na web remedia.cz)
4. Evropská urologická asociace: Transuretrální resekce prostaty (TURP) (odkaz vede na web uroweb.org)
5. Slavomír Vachata, Jiří Špaček, Jaroslav Pacovský, Miloš Broďák: Srovnání léčby benigní hyperplazie prostaty včera a dnes. Urologie pro praxi 2017, 18(2): 50–53. (odkaz vede na PDF soubor na webu urologiepropraxi.cz, 366 kB)