Růstové grafy: proč lékaři sledují výšku a hmotnost dětí

Růst a tělesný vývoj dítěte odrážejí jeho celkový zdravotní stav, výživu i genetické předpoklady. Pravidelné sledování růstu umožňuje lékařům včas rozpoznat odchylky od běžného vývoje.

Výraznější změny tempa růstu mohou upozornit například na:

• některá chronická onemocnění,
• hormonální poruchy,
• poruchy výživy,
• nebo jiné zdravotní problémy, které mohou ovlivňovat vývoj dítěte.

V mnoha případech lze díky sledování růstu odhalit problém ještě dříve, než se objeví jiné příznaky onemocnění.

Co jsou růstové grafy

Růstové grafy [1] jsou nástrojem, který lékařům pomáhá hodnotit vývoj dítěte. Do grafu se zapisují hodnoty, které pediatr pravidelně zjišťuje při preventivních prohlídkách:

• tělesná výška (u dětí do 2 let délka těla měřená vleže),
• tělesná hmotnost,
• obvod hlavy u kojenců a batolat do 3 let,
• u starších dětí také BMI (index tělesné hmotnosti, body mass index).

Tyto hodnoty se porovnávají s tzv. referenčními daty, tedy s údaji získanými z velkých populačních studií. Díky tomu lze zjistit, zda dítě roste podobně jako většina jeho vrstevníků.

Růstové grafy jsou součástí Zdravotního a očkovacího průkazu dítěte a mladistvého [2]. 

Praktičtí lékaři pro děti a dorost sledují růst dítěte při pravidelných všeobecných preventivních prohlídkách, které probíhají od narození až do dospělosti (19 let).

Jednotlivé hodnoty se zapisují do růstového grafu a lékař sleduje vývoj dítěte v čase. Právě dlouhodobý vývoj je při hodnocení růstu nejdůležitější.

Jak růstové grafy vznikají

Česká republika má vlastní růstové grafy vytvořené na základě údajů z pravidelných Celostátních antropologických výzkumů (CAV) [3]. 

Výzkumy probíhaly v desetiletých intervalech mezi lety 1951 a 2001 a zahrnovaly vždy přibližně 3–5 % dětské populace. Díky velkému počtu sledovaných dětí bylo možné vytvořit referenční hodnoty, které dobře odpovídají české populaci.

Výsledkem jsou percentilové růstové grafy používané v ordinacích praktických dětských lékařů.

Jak se v růstovém grafu vyznat

Růstové grafy obsahují křivky označované jako percentily.

Percentil ve formě křivky v grafu vyjadřuje, jak se dítě svou výškou nebo hmotností liší od ostatních dětí stejného věku a pohlaví.

Například:

• 50. percentil znamená, že polovina dětí má hodnotu nižší a polovina vyšší.
• 25. percentil znamená, že přibližně čtvrtina dětí má hodnotu nižší.
• 90. percentil znamená, že většina (90 %) dětí má hodnotu nižší.

Hodnota v určitém percentilu sama o sobě nemusí znamenat problém. Důležité je, aby dítě dlouhodobě rostlo přibližně podél jedné percentilové křivky, resp. v rámci jednoho percentilového pásma.

Příklad: Jak číst růstový graf

Představme si například osmiletou dívku, jejíž výška 126 cm odpovídá 25. percentilu.

To znamená, že přibližně čtvrtina dívek stejného věku je menší a tři čtvrtiny jsou vyšší. Taková hodnota je stále v běžném rozmezí a nemusí znamenat žádný problém, zejména je-li v souladu s nižší tělesnou výškou rodičů.

Důležité je sledovat, zda dívka dlouhodobě roste přibližně podél stejné percentilové křivky. Pokud se její růstová křivka během několika let výrazně nezmění, jedná se obvykle o přirozený růst odpovídající jejím genetickým předpokladům.

Pokud by však například dítě, které se dlouhodobě pohybovalo kolem 50. percentilu, během krátké doby kleslo na 10. percentil, pediatr by situaci dále sledoval a případně doporučil další vyšetření.

Co může znamenat dlouhodobá odchylka v růstu

Při hodnocení vývoje dítěte lékaři nesledují pouze aktuální výšku nebo hmotnost, ale také tempo růstu, tedy jak rychle dítě roste v průběhu času. Tento ukazatel se někdy označuje jako růstová rychlost.

Růstová rychlost se hodnotí podle rozdílu výšky mezi jednotlivými preventivními prohlídkami. Pokud dítě roste výrazně pomaleji nebo naopak rychleji, než je pro jeho věk obvyklé, může to být jeden z prvních signálů možné poruchy růstu.

Změna tempa růstu může například upozornit na hormonální poruchy, chronické onemocnění nebo problémy s výživou. Proto pediatři při každé preventivní prohlídce zapisují nové hodnoty do růstového grafu a sledují, jak se růst dítěte vyvíjí v čase.

Jestliže dětský lékař zaznamená, že dítě náhle přešlo z jednoho percentilového pásma do druhého, například z vyššího do výrazně nižšího, může doporučit další vyšetření, například:

• laboratorní testy,
• endokrinologické vyšetření,
• případně další odborná vyšetření podle situace.

Často však odchylka souvisí pouze s vrozenými předpoklady nebo individuálním tempem vývoje dítěte nebo může znamenat krátkodobé vybočení růstové trajektorie (dráhy).

Kdy je vhodné poradit se s lékařem o růstu dítěte

Růst dětí je individuální a menší odchylky od průměru jsou běžné. Je však vhodné poradit se s pediatrem, pokud:

• dítě dlouhodobě roste mimo běžné percentilové rozmezí,
• tempo růstu se náhle změní (například dítě začne růst výrazně pomaleji nebo naopak rychleji),
• dítě přechází z jednoho percentilového pásma do druhého,
• náhle se změní poměr výšky a hmotnosti,
• rodiče mají o růstu dítěte jakékoli pochybnosti.

Pediatr posoudí růst dítěte v širších souvislostech a v případě potřeby může doporučit další vyšetření.

Proč se sleduje také hmotnost dítěte

Vedle výšky je důležité sledovat také tělesnou hmotnost, protože odráží výživu a celkový zdravotní stav dítěte.

U starších dětí se používá také BMI, který pomáhá posoudit vztah mezi výškou a hmotností.

U dětí se BMI hodnotí pomocí percentilových grafů podle věku a pohlaví, protože tělesné proporce se během růstu přirozeně mění.

Podle růstových grafů se rozlišuje například:

• normální hmotnost,
• nadváha,
• obezita,
• nízká hmotnost (podváha).

Pásmo mezi 25. a 75. percentilem je považováno za pásmo středních hodnot. Čím jsou percentilové křivky vzdálenější od 50. percentilu, tím extrémnější a méně časté hodnoty sledované tělesné charakteristiky (např. hmotnosti) se na nich nachází.

Za nadváhu se obvykle považují hodnoty přibližně mezi 90. a 97. percentilem, za obezitu hodnoty nad 97. percentilem.

Naopak za nízkou hmotnost se považuje, pokud se hmotnost dítěte dostala pod 10. percentil. Dítě s hmotností pod 3. percentilem je považováno za příliš hubené.

Jaké dopady může mít nadváha i podváha

Dlouhodobá nadváha nebo obezita může zvyšovat riziko zdravotních problémů, například:

• vysokého krevního tlaku, 
• vysokého cholesterolu, 
• cukrovky 2. typu, 
• onemocnění srdce a cév v dospělosti. 

Stejně důležité je sledovat také nízkou hmotnost nebo podváhu, která může souviset například s:

• nedostatečnou výživou, 
• poruchami příjmu potravy, 
• chronickým onemocněním.

Proto pediatři sledují nejen samotnou hmotnost, ale především její vývoj v čase ve vztahu k výšce dítěte.

Proč se u malých dětí sleduje obvod hlavy

U kojenců a batolat lékaři sledují také obvod hlavy, protože odráží růst mozku a vývoj lebky. Pravidelné měření pomáhá včas zachytit případné odchylky ve vývoji.

Obvod hlavy se obvykle sleduje přibližně do 3 let věku, kdy je růst mozku nejrychlejší. Stejně jako u výšky a hmotnosti se naměřené hodnoty zapisují do růstových grafů a hodnotí se jejich vývoj v čase.

Konečné hodnocení tělesného vývoje patří lékaři

Růstové grafy pomáhají lékařům sledovat vývoj dítěte a porovnávat jej s běžnými hodnotami v populaci. Samotná hodnota v grafu však vždy musí být posuzována v souvislosti s dalšími faktory.

Při hodnocení růstu pediatr zohledňuje například:

• zdravotní stav dítěte,
• výživu a životní styl,
• růstové předpoklady v rodině,
• průběh dosavadního vývoje.

Díky pravidelnému sledování růstu je možné případné problémy odhalit včas a v případě potřeby zahájit další vyšetření nebo léčbu.

Související odkazy

1. Státní zdravotní ústav: Růstové grafy ke stažení (odkaz vede na web szu.gov.cz)
2. Státní zdravotní ústav: Zdravotní a očkovací průkaz dítěte a mladistvého (odkaz vede na web szu.gov.cz) 
3. Státní zdravotní ústav: Celostátní antropologické výzkumy (CAV) (odkaz vede na web szu.gov.cz) 
4. Státní zdravotní ústav: ZOPík internetový kamarád (odkaz vede na web zopik.info)