Očkování
Infekční onemocnění představují pro oslabené srdce další zátěž, proto se doporučuje, aby byli postižení očkováni proti chřipce a pneumokokům.
Cestování
Pacienti, kteří trpí jen slabší formou srdečního selhání, a ti, jejichž onemocnění je adekvátně léčeno, mohou bez problémů cestovat, pokud pro ně cestování nepředstavuje příliš velkou zátěž. Při plánování cesty je nicméně vhodné probrat s lékařem vhodnost cestování v jejich konkrétním případě a učinit nezbytná preventivní opatření.
Cestování v horkém nebo vlhkém podnebí někdy může vyžadovat změnu medikace. Při výběru cíle cesty je také potřeba vzít v úvahu kvalitu tamní zdravotní péče. Cestování do oblastí s nadmořskou výškou více než 2 500 metrů je spojeno se zvýšeným zdravotním rizikem, protože vzduch obsahuje méně kyslíku. Zvýšené riziko představují i dlouhé letecké cesty, a to kvůli hrozící dehydrataci (odvodnění), tvorbě otoků nebo vzniku trombózy při dlouhém sezení.
Řízení automobilu
Většina lidí se srdečním selháním může bezpečně řídit vozidlo. Lidé, u kterých se v souvislosti se srdečními arytmiemi objevovaly mdloby nebo závratě, by však vhodnost řízení motorového vozidla měli probrat se svým lékařem. Způsobilost k řízení může být omezena také bezprostředně po implantaci kardioverter-defibrilátoru (ICD).
Zaměstnání
Ve většině případů lze srdeční selhání léčit natolik úspěšně, že postižení mohou pokračovat v práci na plný úvazek. Závisí to však na individuálních příčinách srdečního selhání, na jeho závažnosti a také na náročnosti konkrétního povolání. Pacienti by proto měli s lékařem prodiskutovat, jakou profesionální zátěž mohou bezpečně zvládat. Pokud je to nutné, měl by si pacient se zaměstnavatelem dohodnout možnou úpravu pracovní doby nebo přeřazení na pozici, kde vykonává méně stresující nebo méně fyzicky namáhavou práci.
Sexualita
Dokud jsou nemocní schopni vykonávat lehké fyzické aktivity, není z lékařského hlediska důvod, aby omezovali svůj sexuální život. Za lehkou fyzickou aktivitu lze považovat například bezproblémové vystoupání po schodech do druhého patra. Při těchto aktivitách by pacient neměl pociťovat dušnost, závratě a zvýšený tlak na hrudi, které by jej donutily tělesnou činnost přerušit.
Ve stabilním partnerství by se oba partneři měli naučit vycítit, kde je hranice, za níž by mohlo dojít k přetížení pacienta. Někdy postačuje i pouze fyzická a emoční blízkost. Ta, přestože nenahrazuje aktivní sexuální život, může vést k partnerskému porozumění a vztah dokonce upevnit. Přestože se často říká, že některé léky na srdeční selhání snižují potenci (viz článek Poruchy erekce), jsou tyto problémy většinou způsobené spíše samotným srdečním selháním nebo jinými souběžnými onemocněními. V takových případech může pomoci, když pacient problémy prodiskutuje s lékařem. Při stabilním, dobře kompenzovaném, srdečním selhání je užívání některých léků povzbuzujících potenci (inhibitory fosfodiesterázy 5) považováno za neškodné a pacient si tyto léky může nechat předepsat od urologa.
Těhotenství
U těhotných se srdečním selháním je často nutné počítat s komplikacemi. Pokud je srdeční selhání závažné, měla by se pacientka těhotenství vyvarovat. To souvisí i s tím, že při těhotenství by se měly vysadit některé léky na srdeční selhání, což pro pacientku představuje další riziko. Při výběru antikoncepce by pacientky se srdečním selháním měly raději upřednostnit kondom nebo pesar před antikoncepčními pilulkami nebo nitroděložním tělískem.
Samostatnou – a poměrně – vzácnou formou srdečního selhání je selhání způsobené tzv. peripartální kardiomyopatií, která se vyskytuje v období těsně kolem porodu. Pokud se v tomto období objeví příznaky srdečního selhání, jedná se o varovný signál, na který je potřeba reagovat.