Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Dětské nemoci
  • Trávicí potíže u dětí
  • Aktuální: Zácpa u dětí

Zácpa u dětí

Kategorie: Trávicí potíže u dětí – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Při zácpě (obstipaci) dochází ke zpožděnému nebo bolestivému vyprazdňování stolice. Trvá nejméně dva týdny a je doprovázena podstatnými negativní vlivy pro dítě. Četnost stolice může, ale nemusí být snížena. Trvá-li déle než dva měsíce, může to už být chronický problém. Léčba spočívá v akutních opatřeních a časté a dlouho trvající medikamentózní léčbě.

Ilustrační obrázek k článku „Zácpa u dětí“

K definici zácpy se užívají tzv. Římská kritéria IV. Podle nich musí být přítomné minimálně dva následující příznaky trvající minimálně šest měsíců:

  • dvě nebo i méně vyprázdnění za týden,
  • výrazné „zadržovací manévry“ (= snaha zamezit vyprazdňování stolice),
  • bolestivá nebo tvrdá stolice,
  • více než jedna epizoda s bolestmi při stolici za týden,
  • při lékařské prohlídce konečníku nebo dutiny břišní hmatatelné množství stolice,
  • příležitostné vyprázdnění velkého množství stolice,
  • u dětí, které byly již „čisté“, minimálně jednou za týden „špinění stolicí“.

Jaká četnost stolice se považuje za normální, je z lékařského pohledu definováno relativně široce:

  • u nekojených dětí a dětí všeobecně: 1× až 2x denně, až 3× za týden,
  • u kojených dětí 5× až 6x denně, až 1× za 14 dní.


Co způsobuje zácpu?

Zácpa může mít různé příčiny a měla by být objasněná lékařem. Jejímu vzniku mohou rodiče sice sotva předcházet, lze ale předcházet přinejmenším faktorům, které k ní přispívají. U dětí starších jednoho roku jde asi v 90 % o funkční zácpu, což znamená, že příčiny jsou organicky morfologického charakteru. V ojedinělých případech přispívají k chronické zácpě určité vrozené nebo získané nemoci (např. onemocnění střev, snížená funkce štítné žlázy). Dále existují četné vnější, tedy exogenní narušující faktory, např.:

  • iritace (podráždění) při utírání,
  • změny denního režimu a okolí,
  • mobilita omezená v důsledku zranění,
  • nedostatek tekutin a vlákniny,
  • přechod ve stravě u kojence z mateřského mléka na umělou stravu,
  • určité léky,
  • primární psychické faktory, např. deprese, sexuální zneužití.

Jak lze zácpě přecházet?

Odpovědi na otázku, jak lze předejít funkční zácpě, sotva existují. Smysluplné je v každém případě co možná nejvíce se vyvarovat vnějším narušujícím faktorům. Nejznámějším původcem u dětí je, když je jejich vyprazdňování bolestivé. Začínají tedy stolici zadržovat, čímž vzniká začarovaný kruh. Také příliš časné a pod stresem, případně s nechutí opakované zkoušení, zda se vyprázdnění stolice podaří, může přispívat ke vzniku funkční zácpy. Rodiče by tedy neměli na své dítě vyvíjet tlak, aby se mu vyprázdnění podařilo, ale měli by být trpěliví.

Jaké příznaky se mohou vyskytnout?

Při zácpě může být četnost stolice snížena, nemusí to tak být ale vždy. Relevantní jsou především různé obtíže, které mohou být způsobeny zadržováním stolice.

Často se objevují zejména následující příznaky:

  • bolesti břicha, většinou se opakující a krátce trvající,
  • chybějící nutkání jít na stolici,
  • bolesti při vyprazdňování,
  • stolice větších rozměrů a většinou tvrdá,
  • samovolný únik stolice (fekální inkontinence, enkopréza),
  • natržení kůže (fisura) nebo záněty v okolí řitního otvoru (análního okolí),
  • stopy krve ve stolici,
  • pomočování (enuréza),
  • nevolnost,
  • zvracení,
  • nadýmání,
  • zvětšené břicho,
  • nechutenství,
  • zchvácenost,
  • neprospívání.

Jak se stanoví diagnóza?

Zácpu lze stanovit většinou na základě chorobopisu a pediatrického vyšetření. Po podrobném rozhovoru (anamnéza) pediatr pacienta vyšetří. Často je nutné také digitální rektální vyšetření. K tomu lékař zavede prst do řitního otvoru (anus) dítěte a hmatovými vjemy hodnotí konečník a přilehlé orgány. V případě strachu a zdráhání u dítěte je možná krátká aplikace sedativ.

Dalšími vyšetřeními jsou především:

  • nález z krve a moči,
  • měření tlaku v konečníku (anorektální manometr),
  • rektální biopsie,
  • dvojkontrastní vyšetření tlustého střeva,
  • rektoskopie (endoskopie konečníku).

Někdy může být zapotřebí i vyšetření pomocí ultrazvuku, rentgenu, magnetické rezonance atd.

K přesnému posouzení četnosti stolice mohou pomoci i zápisky, které si rodiče vedou.

Jak probíhá léčba zácpy?

Nejprve by měly proběhnout akutní léčba k vyprázdnění střeva, následně udržovací léčba pomocí léků doprovázená vyváženou stravou s dostatečným příjmem tekutin. 

Akutní léčba

K vyprázdnění konečníku dochází nejprve za pomoci ústně podávaných projímacích léků – nejlépe PEG (polyethylenglykol, např. macrogol), příležitostně také laktulozy – nebo prostřednictvím klyzmatu (výplachy), vždy po dobu tří až šesti dnů.

Udržovací léčba s projímavými prostředky (laxativa):

Zpočátku by měly být rodiče a děti poučovány o mechanismech zácpy.

  • Po akutním vyprázdnění střeva by se měla podávat laxativa po dobu několika měsíců. K tomu jsou nasazovány přednostně PEG.
  • Podpůrně se mohou před odchodem na stolici aplikovat masti zmírňující bolest.
  • Pro děti od čtyř let, které jsou vyvinuté způsobem odpovídajícím jejich věku, se doporučuje nestresující zkoušení chodit na toaletu:
  • vyzvat k odchodu na toaletu 15 až 30 min. po hlavním jídle nebo při projevech nutkání jít na toaletu,
  • odpoutání pozornosti, v případě, kdy dítě zkouší stolici „pozdržovat“,
  • sezení, která netrvají déle než 5 až 10 min.,
  • vhodné posazení na toaletu s možností položit si nohy,
  • odměna za vykonanou stolici,
  • příjemné prostředí (=hygienická toaleta a její prostor).
  • Klystýry nepřinášejí žádný užitek, proto se pro udržovací léčbu nedoporučují.

Strava

Děti by měly dostávat zdravou stravu a dostatečně pít úměrně jejich věku. Eventuálně se doporučuje v prvních měsících léčby také podávání rozpustné vlákniny.

Prognóza

Navzdory terapii trpí zácpou stále i po dosažení věku pěti let ještě kolem 40 % léčených dětí, po dosažení deseti let věku je to stále ještě 20 až 30 %. Funkční zácpa je tedy v mnoha případech zdlouhavou záležitostí, která vyžaduje trpělivost.

Na koho se mohu obrátit?

Pro diagnózu a léčbu zácpy se můžete obrátit na dětského lékaře.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Trávicí potíže u dětí

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek k článku „Akutní zánět slepého střeva u dětí“

    Akutní zánět slepého střeva u dětí

    Akutní stavy u dětí

    Zánět slepého střeva (apendicitida) se může vyskytnout v jakémkoli věku, nejčastěji však mezi 10. a 15. rokem. U dětí mladších dvou let se vyskytuje zřídkakdy. V rodině, ve které se již zánět slepého střeva vyskytl, je pravděpodobnější, že se tento zánět objeví. Při akutním zánětu slepého střeva si děti stěžují na bolest břicha, která začíná často v oblasti pupku a později se táhne do pravého podbřišku. Téměř vždy je provázena nevolností a zvracením.

  • Ilustrační obrázek Pokles ženských rodidel

    Pokles dělohy

    Onemocnění ženských pohlavních orgánů

    K poklesu dělohy (descensus uteri) směrem k pochvě může docházet, dojde-li k oslabení vazivové tkáně a svalů pánevního dna. Možnými následky mohou být mimo jiné časté nucení k močení, infekce a záněty v oblasti genitálu, záněty močových cest a bolesti zad. Spolu s poklesem dělohy také často dochází k sestupu přední a/nebo zadní poševní stěny (descensus vaginae).

  • Ilustrační obrázek k článku „Noční pomočování u dětí“

    Noční pomočování u dětí

    Potíže s močovými cestami u dětí

    Nekontrolované pomočování dětí ve věku 4–5 let se odborně označuje jako enuréza neboli inkontinence moči. Po 5. roce věku občas dojde k úniku moči u 15–20 % dětí, po 7. roce věku asi u 10 % dětí a po 10. roce věku asi 3 % dětí, z toho dvě třetiny dětí se pomočují pouze v noci (noční pomočování, latinsky enuresis nocturna). Pomočování se častěji vyskytuje u chlapců.

  • Ilustrační obrázek k článku „Akutní průjem u dětí“

    Akutní průjem u dětí

    Trávicí potíže u dětí

    Akutní infekční gastroenteritida je nejčastější příčinou průjmu u dětí. Obzvlášť často jím onemocní kojenci nebo malé děti do třetího roku. Při průjmu stolice nepříjemně zapáchá a dochází k častějšímu a řidšímu vyprazdňování než obvykle.

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 15.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace