K definici zácpy se užívají tzv. Římská kritéria IV. Podle nich musí být přítomné minimálně dva následující příznaky trvající minimálně šest měsíců:
- dvě nebo i méně vyprázdnění za týden,
- výrazné „zadržovací manévry“ (= zamezit vyprazdňování stolice),
- bolestivá nebo tvrdá stolice,
- více než jedna epizoda s bolestmi při stolici za týden,
- při lékařské prohlídce konečníku nebo dutiny břišní hmatatelné množství stolice,
- příležitostné vyprázdnění velkého množství stolice,
- u dětí, které byly již „čisté“, minimálně jednou za týden „špinění stolicí“.
Jaká četnost stolice se považuje za normální, je z lékařského pohledu definováno relativně široce:
- u nekojených dětí a dětí všeobecně: 1× až 2x denně, až 3× za týden,
- u kojených dětí 5× až 6x denně, až 1× za 14 dní.
Co způsobuje zácpu?
Zácpa může mít různé příčiny a měla by být objasněná lékařem. Jejímu vzniku mohou rodiče sice sotva předcházet, lze ale předcházet přinejmenším faktorům, které k ní přispívají. U dětí starších jednoho roku jde asi v 90 % o funkční zácpu, což znamená, že příčiny jsou organicky morfologického charakteru. V ojedinělých případech přispívají k chronické zácpě určité vrozené nebo získané nemoci (např. onemocnění střev, snížená funkce štítné žlázy). Dále existují četné vnější, tedy exogenní narušující faktory, např.:
- iritace (podráždění) při utírání,
- změny denního režimu a okolí,
- mobilita omezená v důsledku zranění,
- nedostatek tekutin a vlákniny,
- přechod ve stravě u kojence z mateřského mléka na umělou stravu,
- určité léky,
- primární psychické faktory, např. deprese, sexuální zneužití.
Jak lze zácpě přecházet?
Odpovědi na otázku, jak lze předejít funkční zácpě, sotva existují. Smysluplné je v každém případě co možná nejvíce se vyvarovat vnějším narušujícím faktorům. Nejznámějším původcem u dětí je, když je jejich vyprazdňování bolestivé. Začínají tedy stolici zadržovat, čímž vzniká začarovaný kruh. Také příliš časné a pod stresem, případně s nechutí opakované zkoušení, zda se vyprázdnění stolice podaří, může přispívat ke vzniku funkční zácpy. Rodiče by tedy neměli na své dítě vyvíjet tlak, aby se mu vyprázdnění podařilo, ale měli by být trpěliví.
Jaké příznaky se mohou vyskytnout?
Při zácpě může být četnost stolice snížena, nemusí to tak být ale vždy. Relevantní jsou především různé obtíže, které mohou být způsobeny zadržováním stolice.
Často se objevují zejména následující příznaky:
- bolesti břicha, většinou se opakující a krátce trvající,
- chybějící nutkání jít na stolici,
- bolesti při vyprazdňování,
- stolice větších rozměrů a většinou tvrdá,
- samovolný únik stolice (fekální inkontinence, enkopréza),
- natržení kůže (fisura) nebo záněty v okolí řitního otvoru (análního okolí),
- stopy krve ve stolici,
- pomočování (enuréza),
- nevolnost,
- zvracení,
- nadýmání,
- zvětšené břicho,
- nechutenství,
- zchvácenost,
- neprospívání.
Jak se stanoví diagnóza?
Zácpu lze stanovit většinou na základě chorobopisu a pediatrického vyšetření. Po podrobném rozhovoru (anamnéza) pediatr pacienta vyšetří. Často je nutné také digitální rektální vyšetření. K tomu lékař zavede prst do řitního otvoru (anus) dítěte a hmatovými vjemy hodnotí konečník a přilehlé orgány. V případě strachu a zdráhání u dítěte je možná krátká aplikace sedativ.
Dalšími vyšetřeními jsou především:
- nález z krve a moči,
- měření tlaku v konečníku (anorektální manometr),
- rektální biopsie,
- dvojkontrastní vyšetření tlustého střeva,
- rektoskopie (endoskopie konečníku).
Někdy může být zapotřebí i vyšetření pomocí ultrazvuku, rentgenu, magnetické rezonance atd.
K přesnému posouzení četnosti stolice mohou pomoci i zápisky, které si rodiče vedou.
Jak probíhá léčba zácpy?
Nejprve by měly proběhnout akutní léčba k vyprázdnění střeva, následně udržovací léčba pomocí léků doprovázená vyváženou stravou s dostatečným příjmem tekutin.
Akutní léčba
K vyprázdnění konečníku dochází nejprve za pomoci ústně podávaných projímacích léků – nejlépe PEG (polyethylenglykol, např. macrogol), příležitostně také laktulozy – nebo prostřednictvím klyzmatu (výplachy), vždy po dobu tří až šesti dnů.
Udržovací léčba s projímavými prostředky (laxativa):
Zpočátku by měly být rodiče a děti poučovány o mechanismech zácpy.
- Po akutním vyprázdnění střeva by se měla podávat laxativa po dobu několika měsíců. K tomu jsou nasazovány přednostně PEG.
- Podpůrně se mohou před odchodem na stolici aplikovat masti zmírňující bolest.
- Pro děti od čtyř let, které jsou vyvinuté způsobem odpovídajícím jejich věku, se doporučuje nestresující zkoušení chodit na toaletu:
- vyzvat k odchodu na toaletu 15 až 30 min. po hlavním jídle nebo při projevech nutkání jít na toaletu,
- odpoutání pozornosti, v případě, kdy dítě zkouší stolici „pozdržovat“,
- sezení, která netrvají déle než 5 až 10 min.,
- vhodné posazení na toaletu s možností položit si nohy,
- odměna za vykonanou stolici,
- příjemné prostředí (=hygienická toaleta a její prostor).
- Klystýry nepřinášejí žádný užitek, proto se pro udržovací léčbu nedoporučují.
Strava
Děti by měly dostávat zdravou stravu a dostatečně pít úměrně jejich věku. Eventuálně se doporučuje v prvních měsících léčby také podávání rozpustné vlákniny.
Prognóza
Navzdory terapii trpí zácpou stále i po věku pěti let ještě kolem 40 % léčených dětí, po věku deseti let je to stále ještě 20 až 30 %. Funkční zácpa je tedy v mnoha případech zdlouhavou záležitostí, která vyžaduje trpělivost.
Na koho se mohu obrátit?
Pro diagnózu a léčbu zácpy se můžete obrátit na dětského lékaře.
