Bakteriální vaginóza

Jaké jsou příčiny vzniku bakteriální vaginózy?

Příčinou vzniku bakteriální vaginózy je nerovnováha vaginální mikrobioty. Za normálních okolností je pochva osídlena převážně bakteriemi mléčného kvašení [1]. Ty zajišťují mírně kyselé prostředí uvnitř pochvy, což ji chrání před usídlováním patogenních bakterií nebo jiných choroboplodných zárodků, které by mohly vést k rozvoji infekčního onemocnění. Bližší informace najdete v článku Ženské pohlavní orgány: struktura a funkce.

Pokud se počet bakterií mléčného kvašení sníží, mohou se uvnitř pochvy pomnožit jiné bakterie. Na rozvoji bakteriální vaginózy se nejčastěji podílí přemnožená bakterie Gardnerella vaginalis, která je za normálních okolností běžnou (nikoli však převažující) součástí vaginální mikrobioty.

Důvody změn ve vaginální mikrobiotě mohou být různé, například:

• hormonální změny (např. po porodu, během šestinedělí);
• přehnaná intimní hygiena (nadměrné používání mýdla, intimních sprejů, vaginálních výplachů atd.) [2];
• užívání antibiotik,
• kouření;
• stres;
• častý pohlavní styk, zejména s různými partnerkami či partnery.

Jaké příznaky se mohou vyskytnout při bakteriální vaginóze?

Bakteriální vaginóza nemusí vždy způsobovat potíže: přibližně polovina žen, u kterých se tato nerovnováha v poševním prostředí vyskytne, si ničeho zvláštního nevšimne. Někdy však může bakteriální vaginóza způsobit zapáchající výtok z pochvy. Typický je „rybí“ zápach [2]. Ten často zesiluje po pohlavním styku a během menstruace, a pro ženu bývá velmi nepříjemný. Samotný výtok je většinou šedobílý a může být pěnivý nebo řídký.

Jaké komplikace se mohou vyskytout u bakteriální vaginózy?

Bakteriální vaginóza zvyšuje riziko infekce dalšími bakteriemi (odborně koinfekce). To může vést k zánětu pochvy, tzv. vaginitidě. Při vaginitidě se kromě změny charakteru výtoku mohou objevit následující příznaky:

• svědění a pálení v pochvě;
• suchost pochvy;
• zarudnutí poševního vchodu;
• potíže při močení a při pohlavním styku.

Pokud se patogenní bakterie rozšíří z pochvy směrem do dělohy nebo i dále (tzv. vzestupná infekce), mohou vzniknout další záněty, například:

• zánět děložního hrdla (cervicitida),
• zánět děložní sliznice (endometritida),
• zánět vaječníků a vejcovodů (adnexitida).

Riziko šíření zánětu se zvyšuje zejména po zákrocích prováděných přes pochvu, jako je například zavedení antikoncepčního nitroděložního tělíska nebo kyretáž.

Pokud již k zánětu došlo, zvyšuje se navíc riziko nákazy pohlavními nemocemi.

Bakteriální vaginóza během těhotenství může zvýšit riziko komplikací, např. předčasných kontrakcí, předčasného porodu nebo samovolného potratu.

Jak se stanoví diagnóza bakteriální vaginózy?

Prvním krokem v diagnostice bakteriální vaginózy je podrobný anamnestický rozhovor. Gynekolog se při něm bude vyptávat na příznaky, případné rizikové faktory a dříve prodělaná onemocnění.

Následuje gynekologické vyšetření: při podezření na bakteriální vaginózu gynekolog vyšetří pochvu a odebere vzorek poševního sekretu. Tento vzorek (stěr) je odeslán do laboratoře, kde je z něj stanoveno jednak pH poševního prostředí, jednak druhy bakterií, které v pochvě žijí. Pro potvrzení diagnózy bakteriální vaginózy musí být splněna alespoň tři ze čtyř následujících diagnostických kritérií [3]:

• šedobílý výtok,
• poševní pH vyšší než 4,5 (normální hodnota pH v pochvě se pohybuje v rozmezí 3,7 až 4,5),
• pozitivní test s KOH – po přidání 10% roztoku hydroxidu draselného (KOH) se objeví typický aminový („rybí“) zápach,
• mikroskopický průkaz přítomnosti tzv. klíčových buněk (anglicky clue cells) – jedná se o epitelové buňky, které jsou pokryté bakteriálním povlakem.

Jak se léčí bakteriální vaginóza?

Bakteriální vaginóza se obvykle léčí pomocí antibiotik. Ta se užívají buď ve formě tablet, nebo se zavádějí do pochvy (ve formě čípků nebo krému). V závislosti na účinné látce, lékové formě a závažnosti příznaků může léčba trvat 1–7 dní.

Samotný nález Gardnerella vaginalis ve vaginální mikrobiotě ještě nemusí znamenat, že je nutné zahájit léčbu. Bakteriální vaginóza by však měla být léčena, pokud:

• žena pociťuje obtíže;
• se vyskytuje v těhotenství, zejména pokud žena již v minulosti prodělala samovolný potrat nebo předčasný porod;
• je plánován gynekologický zákrok.

Při léčbě bakteriální vaginózy není nutné, aby léčbu zároveň podstupoval(a) sexuální partner či partnerka. Není totiž prokázáno, že by jeho/její léčba ženu chránila před recidivou.

Mohou pomoci bakterie mléčného kvašení?

Někdy se uvádí, že k ochraně vaginální mikrobioty a obnovení její rovnováhy mohou pomoci živé bakterie mléčného kvašení, tedy probiotika [4, 5]. Ta se obvykle podávají po ukončení antibiotické léčby. Dosud však neexistují žádné vědecké důkazy o tom, že bakteriální vaginóza by po užívání probiotik vymizela rychleji.

Mohou pomoci přírodní přípravky?

Některé ženy používají k okyselení prostředí uvnitř pochvy přírodní přípravky, jako je čajovníkový olej, jogurt, případně voda s přídavkem octa nebo citronu. Účinnost ani bezpečnost těchto metod však nebyla ověřena v dostatečně rozsáhlých studiích.

Na koho se mohu obrátit?

Pokud pozorujete neobvyklý výtok z pochvy nebo pociťujete jiné gynekologické obtíže, obraťte se na svého gynekologa.

Související odkazy

1. Vladimír Buchta: Vaginální mikrobiom. Česká gynekologie 2018, 83(5): 371–379. (odkaz vede na web prolekare.cz)
2. J. Minárik: Bakteriální vaginóza a význam acidifikace poševního prostředí. Praktická gynekologie 2008, 12(4): 217–224. (odkaz vede na web prolekare.cz)
3. Karen Carlson, Beverly A. Mikes: Amsel Criteria. [Updated 2026 Jan 31]. In: StatPearls [Internet]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing, 2026. (odkaz vede na web ncbi.nlm.nih.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
4. Veronika Krejčí: Vybrané možnosti samoléčby vaginálních infekcí. Praktické lékárenství 2022, 18(2): 96–99. (odkaz vede na PDF soubor na webu farmaciepropraxi.cz, 135 kB)
5. Peter Koliba: Probiotika z pohledu gynekologa. Medicína pro praxi 2012, 9(8–9): 354–359. (odkaz vede na PDF soubor na webu medicinapropraxi.cz, 130 kB)
6. Jaromír Mašata: Urogynekologické infekce – pohled urogynekologa. Urologie pro praxi 2014, 15(5): 211–216. (odkaz vede na PDF soubor na webu urologiepropraxi.cz, 157 kB)
7. Pavel Turčan: Nové možnosti v léčbě bakteriální vaginózy a vaginálního dyskomfortu. Praktické lékárenství 2011, 7(5): 208–211. (odkaz vede na PDF soubor na webu farmaciepropraxi.cz, 100 kB)