5 min. čtení
Asi nikoho nepřekvapí, že prostředí, ve kterém žijeme, přímo ovlivňuje kvalitu našeho života. Když si hledáme nové místo pro život, vyhýbáme se továrním čtvrtím, preferujeme většinou zeleň. Máme rádi sice dobrou dopravní dostupnost, hluk z aut ale přímo pod okny svého domu nechceme. Mezinárodní studie i ty pocházející od českých vědců ukazují, že zhoršená kvalita ovzduší, nedostupnost zeleně nebo nadměrný hluk v místě bydliště přímo i nepřímo ovlivňují naše zdraví.
Jaký má na zdraví dopad kvalita ovzduší
Přestože se kvalita ovzduší v Evropě dlouhodobě zlepšuje, stále je přibližně 94 % městské populace vystaveno koncentracím polétavého prachu PM2.5 překračujícím doporučení Světové zdravotnické organizace. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) upozornila, že v roce 2022 zavinilo nekvalitní ovzduší jen v Evropě více než 350 000 předčasných úmrtí. Expozice znečištěnému ovzduší se může v dlouhodobém horizontu projevit zvýšeným rizikem kardiovaskulárních a respiračních chorob, diabetu nebo neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba.
Nedávné výsledky českých vědců poukázaly na souvislost mezi dlouhodobým působením polétavého prachu a rychlejším poklesem kognitivních funkcí u dospělé a stárnoucí populace. Škodlivé látky v ovzduší mohou mít přímý neurotoxický účinek a působit na mozkové buňky. Zároveň mohou být lidé žijící v oblastech se znečištěným ovzduším méně motivovaní vykonávat fyzickou aktivitu, která má významný ochranný efekt před rozvojem neurodegenerativních onemocnění.
Jak na zdraví působí hluk
Stejně jako znečištěné ovzduší, také hluk našemu zdraví rozhodně neprospívá. Dlouhodobé vystavení hluku je dle řady studií spojeno se zvýšeným rizikem vysokého krevního tlaku a rozvojem kardiovaskulárních chorob. V Evropě je přitom vystavena škodlivým úrovním hluku více než pětina populace a jeho působení je často podceňováno.
Studie českých vědců zaměřená na hluk z brněnské dopravy ukázala, že lidé žijící v hlučném prostředí mají vyšší riziko nadváhy, což je vysvětlováno vlivem dlouhodobě narušeného spánku, který může vést k hormonálním změnám, zvýšené chuti k jídlu a pomalejšímu metabolismu. Tento nepříznivý stav může být ještě umocněn zhoršenou duševní pohodou lidí zatížených hlukem.
Co můžeme pro zdravé stárnutí udělat sami?
Přestože prostředí kolem nás příliš ovlivnit nedokážeme, každodenní návyky rozhodně ano. Vhodným nástrojem v boji proti kardiovaskulárním a neurodegenerativním chorobám je kupříkladu středomořská strava, která prokazatelně snižuje hladiny LDL cholesterolu, přispívá ke snížení rizika vysokého krevního tlaku a má protizánětlivé účinky. Zároveň pozitivně ovlivňuje kognitivní funkce, jako je paměť, soustředění a rychlost myšlení. Středomořská strava je charakteristická vysokým příjmem ovoce, zeleniny, celozrnných obilovin, luštěnin, ořechů, ryb a olivového oleje, je bohatá na omega-3 mastné kyseliny a polyfenoly.
Nedílnou součástí zdravého stárnutí a prevence chronických chorob je rovněž pravidelná fyzická aktivita, která by měla zahrnovat složku aerobní (vytrvalostní), tak silovou. U stárnoucí populace se navíc doporučuje zařadit aktivity trénující stabilitu a flexibilitu, které přispívají k zachování mobility (pohyblivosti) a prevenci pádu.
Pohybové aktivitě by se měly věnovat také osoby žijící v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší, protože kompenzuje negativní dopady prostředí na kardiovaskulární systém a zdraví mozku. Nedávné studie z českého prostředí prokázaly významný pozitivní efekt pravidelné fyzické aktivity na kognitivní funkce dospělé a stárnoucí populace, motivace k fyzické aktivitě u osob žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší však byla nižší.
Dalším aspektem, který může přispět k lepšímu kognitivnímu zdraví ve stáří jsou lidé, kterými se obklopujeme, a vztahy, které s nimi máme. Studie využívající data od české dospělé populace ukázala, že lidé s aktivním sociálním životem (například zájmová činnost ve skupině), měli lepší kognici než lidé, kteří se nepodíleli na žádných společenských aktivitách. Obecně to ale byli lidé, kteří měli zdravější životní styl, byli zdraví a měli například i vyšší vzdělání.
Klíčem ke zdravému stárnutí je tedy pravidelně se hýbat, zdravě se stravovat, dále se vzdělávat a přistupovat aktivně ke svému životu i v pozdějším věku. Tento přístup zaručí i rozvoj sociálních aktivit, které pomáhají udržet duševní pohodu a s tím spojené i kognitivní zdraví.
Související odkazy
- Andrea Dalecka, Anna Bartoskova Polcrova, Hynek Pikhart, Martin Bobak, Albert J Ksinan: Living in poverty and accelerated biological aging: evidence from population‑representative sample of U.S. adults. BMC Public Health 2024, 24(1): 458. (odkaz vede na web biomedcentral.com; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
- A. Dalecká, A. Kšiňan, D. Szabó, N. Čapková, H. Pikhart, M. Bobák: Neighborhood environment and cognitive functioning in middle-aged and older population: A mediating role of physical activity. International Journal of Hygiene and Environmental Health 2025, 264: 114521. (odkaz vede na web sciencedirect.com; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
- Anna Bartoskova Polcrova, Andrea Dalecka, Katarzyna Kordas, Daniel Szabo, Juan Pablo Gonzalez Rivas, Martin Bobak, Hynek Pikhart: Depressive symptoms modify the association between noise and adiposity biomarkers: Evidence from a population study of Czech adults. International Journal of Hygiene and Environmental Health 2025, 263: 114481. (odkaz vede na web sciencedirect.com; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
