Poškození sluchového aparátu
Dlouhodobě působící hluk se může vyskytovat v pracovním prostředí a pracoviště s nadměrným hlukem jsou považována za riziková. Zvláště mladá generace by si měla uvědomit, že sluch může být poškozen také při volnočasových aktivitách, například při poslechu hlasité hudby. Expozice hluku se kumuluje celoživotně, poškození sluchu je následkem působení veškerého hluku během dosavadního života. Poškození sluchu se zpočátku projevuje dočasným a později trvalým zvýšením sluchového prahu, které se zjistí vyšetřením sluchu - audiometrií. Porucha se dále vyvíjí, zhoršuje se porozumění nejprve v hlučném prostředí, potom i při normální situaci. Porucha sluchu a neschopnost porozumět řeči v běžných podmínkách představuje pro postiženého závažný sociální problém, omezuje jeho pracovní schopnost, komplikuje společenský život a zvyšuje riziko úrazů.
Extrémně silný hluk může poranit sluchové ústrojí. Následkem je trvalé poškození sluchu. Riziko je především v pracovním prostředí, mělo by však být eliminováno používáním ochranných pomůcek. V mimopracovním prostředí může nastat poškození sluchu při použití zábavní pyrotechniky, při střelbě a různých nehodách.
Účinky na srdce a cévy
Nejobecněji uznávaným mechanismem působení hluku na srdečně cévní systém je stresová reakce organismu. Zvukový signál může být podvědomě hodnocen jako alarmující a dochází ke stresové reakci, která vede k přechodným změnám fungování organizmu, jako zvýšení krevního tlaku, tepu a vasokonstrikci (stažení cév). Po dlouhodobé expozici mohou tyto pochody přispět k chronickým onemocněním. Bylo prokázáno zvýšení rizika ischemické choroby srdeční u hluku ze silniční dopravy. Pro účinky na zvyšování krevního tlaku (hypertenzi) zatím nejsou vědecké důkazy dostatečně silné.
Rušení spánku
K dalším závažným zdravotním účinkům hluku patří nepříznivé ovlivnění spánku. Spánek je nutný k regeneraci organismu. Narušený spánek je spojen s řadou nepříznivých vlivů na zdraví a psychiku. Zvláště citliví na narušení spánku hlukem jsou děti, starší osoby, nemocní, těhotné ženy a lidé pracující na směny - jde tedy o značnou část populace.
Obtěžování
Obtěžování je nejběžnější reakcí lidí na dlouhodobý hluk. Je popisováno řadou studií u hluku ze silniční, železniční i letecké dopravy. Míra obtěžování je ovlivněna mnoha faktory. Jsou to jednak fyzikální vlastnosti zvuku a jeho charakter, zdravotní stav exponovaného, jeho citlivost na hluk a další individuální vlastnosti, sociální a psychologické vlivy a mezikulturní rozdíly.
Zhoršení kognitivních schopností vlivem hluku
Kognitivní funkce umožňují vnímání okolního světa, jednání a reakce na podněty a situace. Řadíme mezi ně paměť, koncentraci, pozornost, řečové funkce, myšlení nebo schopnost pochopit informace. Vlivem hluku může dojít k jejich poruchám, jako je například porucha porozumění řeči. Vysoká hlučnost vede ke zvyšování hlasitosti řeči u mluvčího, následně k jeho hlasové únavě a ke ztrátě srozumitelnosti u posluchače.
Hluk může mít za následek také poruchy pozornosti a snížení kapacity pracovní paměti. Důsledkem může být zhoršení výkonnosti, zhoršení výsledků při plnění úkolů, chyby při práci, popřípadě vznik nehod a úrazů. V laboratorních podmínkách byly v hlučném prostředí opakovaně zjištěny horší výsledky pokusných osob při plnění zadaných úkolů. Při terénních výzkumech byl potvrzen vztah mezi hlukem z letecké dopravy a zhoršením schopnosti čtení, porozumění řeči a výkonnosti v testech u školních dětí.
Související odkazy
- Zdravotní účinky hluku (odkaz vede na web szu.cz)
- Environmental Noise Guidelines for the European Region (2018) (odborná publikace WHO o hluku v životním prostředí; odkaz vede na web efsa.europa.eu; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
