6 min. čtení
Pokud pacient dietní stravu není schopen dostatečně přijímat nebo není možné pokrýt jeho nutriční potřeby, je nezbytné vyšetřit jeho nutriční stav a zvážit nasazení umělé výživy, tedy:
- enterální výživy (přednostně) – ať už prostřednictvím sippingu nebo zavedené výživové sondy,
- parenterální výživy (nelze-li použít enterální výživu).
Správné využití dietního systému, aby byly pokryty nutriční potřeby pacientů, je podmíněno přítomností fungujícího systému nutriční péče (obr. 1), který je po odborné stránce garantován nutričním týmem daného zdravotnického zařízení.
Obrázek 1: Systém nutriční péče od diety k parenterální výživě. Zdroj: Věstník MZ ČR, částka 10/2020: Metodické doporučení pro zajištění stravy a nutriční péče [1].
Základní skupiny pacientů podle nutričních potřeb
Podle stavu výživy a nutričních potřeb lze pacienty zhruba rozdělit do čtyř základních skupin, které jsou stručně charakterizovány v následujících odstavcích.
Pacienti bez nutričního rizika a bez specifických nutričních potřeb
Pacienti s dobrým stavem výživy bez nutričního rizika a bez specifických nutričních potřeb obvykle mají dobrou chuť k jídlu, jsou přijati do nemocnice pro méně závažný stav a jejich pobyt v nemocnici bývá krátký. Tito pacienti mají zpravidla indikovanou některou ze základních diet.
Pacienti se specifickými nutričními potřebami
Tuto skupinu tvoří jednak pacienti se speciálními dietami (např. pacienti s poruchami polykání nebo potravinovými alergiemi), jednak pacienty se specifickými požadavky na základní dietu (které plynou např. z jejich přesvědčení nebo náboženské víry). V případě požadavků, které nemají medicínské opodstatnění, a pokud je to technicky možné, lze nemocniční dietu upravit tak, aby odpovídala zvyklostem a potřebám pacienta, např. formou individuální (výběrové) diety. Individuální (výběrová) dieta je sestavována z pokrmů napříč jídelním lístkem při respektování dietních omezení pacienta. Pokud to možné není, může být zajištěna dieta z jiných zdrojů tak, aby strava byla pro pacienta bezpečná a zároveň bylo možné provádět její pravidelnou nutriční bilanci.
Pacienti s pozitivním nutričním screeningem v nutričním riziku
Do této skupiny se řadí pacienti, kteří nemají chuť k jídlu nebo je jejich příjem stravy snížený, případně se jim nechtěně snížila hmotnost nebo jim v jídle či pití brání jakékoliv překážky. Do této skupiny patří i akutně či chronicky nemocní s léčbou, která negativně ovlivňuje jejich chuť k jídlu, nebo pacienti s kognitivním nebo komunikačním nedostatkem. Tito pacienti mají předepsanou dietu podle svých potřeb. U řady pacientů lze využít individuální (výběrovou) dietu. V situaci, kdy pacienti nejsou schopni sníst dietu v celých porcích nebo vůbec, se nutriční nedostatek podle potřeby doplňuje umělou výživou ve formě sippingu, sondové enterální výživy a/nebo parenterální výživy.
Pacienti se zvýšenou nutriční potřebou
Pacienti se zvýšenou nutriční potřebou mají vyšší nutriční nároky, které nelze uspokojit pomocí běžných dietních porcí. Jedná se typicky o pacienty s nadprůměrnou tělesnou konstitucí nebo o pacienty ve fázi rekonvalescence či obnovení výživy. Do této skupiny patří také adolescenti a kojící ženy. Pacienti se zvýšenou nutriční potřebou mají obvykle předepsanou dietu výživnou nebo některou ze základních či speciálních diet doplněnou vhodnými přídavky, případně dietu individuální (výběrovou).
Možnost výběru stravy pacientem
Studie ukazují, že možnost volby je pro pacienta hlavním faktorem, který ovlivňuje jeho spokojenost se stravou a zároveň má také vliv na její příjem. Doporučuje se, aby pacienti, kteří nemají žádná nutriční omezení, měli možnost výběru diety, pokud to umožňují organizační nebo technické podmínky ve zdravotnickém zařízení.
Sledování spokojenosti pacientů s podávanou stravou
Vedoucí oddělení stravování nebo vedoucí nutriční terapeut by měl pravidelně sledovat oblíbenost jednotlivých jídel a kvalitu stravy, a to včetně sledování zbytků porcí. Sledování spokojenosti pacientů prostřednictvím dotazníkového šetření provádí nutriční terapeut. Dotazníky jsou vyhodnocovány alespoň 1× ročně. Pokud se mění jídelní lístek nebo byly při předchozím sledování zjištěny významné nedostatky ve spokojenosti, opakuje se dotazníkové šetření nejdéle po třech měsících.
Pravidelně se provádí namátková kontrola množství podávané stravy včetně sledování, zda porce odpovídají dietnímu systému.
Dietní systém
Dietní systém se skládá z diet základních a speciálních:
- Základní diety jsou určeny pro pacienty bez medicínsky odůvodněných speciálních dietních potřeb.
- Speciální diety a dietní postupy jsou určeny pro pacienty se specifickými výživovými potřebami ze zdravotních důvodů.
Některé diety se mohou vzájemně kombinovat, např. diabetická dieta se sníženým obsahem vlákniny, diabetická dieta se sníženým obsahem tuků, šetřící dieta s nízkým obsahem laktózy, bezlepková dieta bez mléčných výrobků apod.
Předepisování diet
Dietu pro konkrétního pacienta doporučuje ošetřující lékař. Diety pro pacienty v nutričním riziku nebo se speciálními dietními potřebami stanovuje ošetřující lékař ve spolupráci s nutričním terapeutem, případně dalšími odborníky nebo specialisty (logoped, gastroenterolog, chirurg a další).
Nově přijatí pacienti, u kterých nelze z časových důvodů objednat dietu dle pokynů lékaře, mají nárok na náhradní stravu, která však musí odpovídat jejich dietním potřebám. Dietní systém je odborně garantován vedoucím nutričním terapeutem a dietologem. V případě nepřítomnosti dietologa je dietní systém garantován vedoucím nutričním terapeutem a nutricionistou (lékařem – specialistou na výživu).
Související odkazy
- Věstník MZ ČR, částka 10/2020: Metodické doporučení pro zajištění stravy a nutriční péče (odkaz vede na PDF soubor na webu mzd.gov.cz, 850 kB)
