Nutriční (výživový) terapeut a lékař orientovaný na výživu (nemocniční dietolog) by měli být zaměstnáni v každé nemocnici.
Nutriční týmy složené z lékařů-nutricionistů, dietních sester a specializovaných zdravotních sester ve větších nemocnicích jsou optimální k zajištění nutričního sledování pacientů i jejich léčebné výživy.
Lékaři i dietní sestry navštěvují formou nutričních konzilií pacienty různých oborů (chirurgických, interních, onkologických a dalších) a stanovením individuální diety mohou významně zlepšit nutriční stav pacienta, a tím ovlivnit průběh základního onemocnění.
Při některých nemocech jícnu či poruchách polykání se nosem, méně pak ústy, zavádí výživová sonda, kterou lze využívat pro výživu maximálně 4–6 týdnů.
Lidský život se prodlužuje zvyšováním kvality zdravotní péče i změnami životního stylu, přičemž dietní faktory hrají podstatnou roli. Prakticky jediným opatřením, kterým dokáže moderní medicína prodloužit život člověka i experimentálních zvířat, je kalorická restrikce, resp. až mírná malnutrice (podvýživa).
Preventivní dietologie shrnuje, u kterých chronických nemocí má dieta preventivní význam. Vědeckých průkazů těchto účinků není mnoho.
Odhaduje se, že na světě trpí okolo 100 miliónů dětí mladších 5 let malnutricí (podvýživou). V rozvojovém světě jde o primární malnutrice způsobené nedostatkem výživy. V rozvinutých zemích pak jde zejména o sekundární malnutrice u ledvinových, kardiopulmonálních (srdečně-plicních), jaterních a nádorových onemocnění.