Přejít na obsah
  • O NZIP
  • O NZIS Open
  • Zapojené organizace
  • Pro partnery a média
  • Události, komunikace
  • Newsletter
  • Často kladené dotazy
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Mapa zdravotní péče
  • Hry
  • Rejstřík pojmů
  • Doporučené weby
  • Datové zpravodajství
Více
Napište nám
  • Domů
  • Informace o nemocech
  • Duševní onemocnění
  • Psychosomatika
  • Aktuální: Somatoformní poruchy: diagnóza a léčba

Somatoformní poruchy: diagnóza a léčba

Psychosomatika 4 min. čtení
Autor: gesundheit.gv.at
Datum poslední aktualizace: 28. 5. 2021

V principu lze o diagnóze somatoformní poruchy uvažovat až poté, co byly jednoznačně vyloučeny organické příčiny potíží. Zároveň musí pro udávané potíže existovat vysvětlení, které má psychologický podklad.

Ať už potíže trvají déle nebo se objevily teprve nedávno, lékař může indikovat další vyšetření, aby nepřehlédl jejich organickou příčinu (pokud existuje). Nebylo by však rozumné, aby se postižený člověk dožadoval všech vyšetření, která jsou k dispozici.

Lékař musí důkladně zvážit, které vyšetřovací metody by mohly být přínosem a která (zvláště pak opakovaná) vyšetření jsou spíše kontraindikována. Funkční tělesné obtíže bývají často vyvolány různými tělesnými, duševními a společenskými faktory. Při diagnostice a léčbě somatoformních poruch je důležité i to, aby se pacient sám zamyslel nad možnými příčinami a vzájemnými souvislostmi svých potíží.

Jak se stanoví diagnóza somatoformní poruchy?

Při podezření na somatoformní poruchu lékař nejprve odebere podrobnou anamnézu. Během anamnestického rozhovoru se pacienta vyptá i na psychicky zatěžující faktory (např. v práci, v rodině nebo ohledně jeho zdravotního stavu). Lékaře bude zajímat i to, zda člověk v poslední době neprožil nějakou traumatickou událost (např. úmrtí blízkého člověka, ztráta zaměstnání apod.). Zde je důležité si uvědomit, že psychosomatické reakce se často dostaví až s jistým zpožděním. To postiženému znesnadňuje, aby si uvědomil, že jeho příznaky mohou souviset s nějakou významnou životní událostí. Po anamnestickém rozhovoru následuje tělesné vyšetření.

V závislosti na udávaných obtížích může lékař indikovat některá další vyšetření (např. laboratorní vyšetření krve, EKG apod.). Do procesu stanovení diagnózy mohou být zapojeni lékaři různých odborností. Často tak trvá poměrně dlouho, než se postižený dozví příčinu svých obtíží.

Jak probíhá terapie somatoformní poruchy?

Somatoformní poruchy mívají různý průběh i tíži, proto se může lišit i jejich terapie:

  • Pokud je terapie zahájena již v časném stadiu, spočívá v návštěvách psychoterapeuta nebo klinického psychologa, který se snaží postiženého uklidnit – v tom smyslu, že se nejedná o žádné tělesné onemocnění.
  • Při déletrvajících, velmi špatně vnímaných obtížích je pacient nasměrován na detailnější informace a svépomoc, třeba i v rámci psychoedukace.
  • Při těžkém průběhu bývá doporučována psychoterapie (v tomto případě např. aplikace metod behaviorální terapie, psychoanalýzy nebo hypnoterapie). Terapeut přitom může použít i techniky nácviku pozornosti, případně různé metody nácviku zvládání každodenních situací.

Užívání léků se u somatoformních poruch spíše nedoporučuje, lékař však za některých okolností může předepsat antidepresiva. Pomoci může i fyzioterapie či ergoterapie. Je-li terapie zahájena včas, lze někdy předejít chronickému průběhu. Na průběhu somatoformní poruchy se může negativně projevit vyhýbavé chování (člověk se například snaží „šetřit silami“, aby se jeho domnělé onemocnění nezhoršovalo), podstupování zbytečných vyšetření i léčby. Potíže i jejich terapii by měl v pravidelných intervalech detailně hodnotit odborník (ve smyslu „Funguje stávající terapie?“ či „Které potíže jsou aktuálně v popředí?“).

Terapie vyžaduje trpělivost. Je vhodné stanovovat si terapeutické cíle postupně. V průběhu terapie může člověk objevit své skryté rezervy, a také strategie zvládání problémů se mohou vyvíjet.

Co mohu dělat sám?

V rámci terapeutického rozhovoru si pacient s terapeutem ujasní, která konkrétní opatření mu budou vyhovovat. Pacient pak může sledovat, co mu dělá obzvláště dobře, a snaží se tato opatření začlenit do svého každodenního života. Může to být například:

  • všeobecná snaha o zdravější životní styl (dostatek pohybu, zdravá výživa, „péče“ o duši, dostatek spánku),
  • zapojení do společenského života (např. kontakt s přáteli, volnočasové aktivity),
  • aktivní spolupráce s terapeutem,
  • nácvik pozornosti,
  • zamyšlení nad případnými životními změnami, které by mohly mít blahodárný účinek (případně i změna zaměstnání),
  • hledání seriózních infomací o somatoformních poruchách,
  • zapojení do aktivit svépomocné skupiny.

Obecně lze shrnout, že pomáhají taková opatření, ze kterých má člověk pocit, že dělá něco pro sebe. To sice často vyžaduje přemáhání a dostatek vůle, ale pokud člověk vydrží, úspěch se téměř jistě dostaví. Odborníci doporučují, aby si postižený stanovoval cíle postupně a přibližoval se k nim malými krůčky.

Na koho se mohu obrátit?

Pokud máte podezření, že trpíte psychosmatickými obtížemi, poradí vám nejlépe psychiatr nebo psychoterapeut. Obrátit se můžete rovněž na klinického psychologa.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Poruchy příjmu potravy

Mentální anorexie: diagnóza a léčba

Diagnózu mentální anorexie lékař stanoví často až na nátlak příbuzných (rodičů, zákonných zástupc...

Poruchy příjmu potravy

Záchvatovité přejídání (psychogenní přejídání): diagnóza a léčba

Za účelem diagnózy záchvatovitého přejídání potřebuje lékař odebrat pečlivou anamnézu. Může se př...

Deprese a bipolární porucha

Bipolární porucha: léčba

Akutní léčba se zaměřuje na zmírnění depresivních a (hypo)manických příznaků. Cílem dlouhodobé lé...

Poruchy příjmu potravy

Bulimie: diagnóza a léčba

Za účelem diagnózy bulimie potřebuje lékař odebrat pečlivou anamnézu. Může se přitom vyptávat na...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Mapa zdravotní péče
Hry
Rejstřík pojmů
Doporučené weby
Datové zpravodajství
O portále
O NZIP
O NZIS Open
Zapojené organizace
Pro partnery a média
Prohlášení o přístupnosti
Newsletter
Často kladené dotazy
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2026 [cit. 26. 2. 2026]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
  • Systematická edukace a zvyšování zdravotní gramotnosti populace prostřednictvím NZIP (CZ.03.02.02/00/22_005/0001137)
  • Zvyšování informovanosti prostřednictvím Národního zdravotnického informačního portálu (CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_025/0016090)
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI