Podle procentuálního úbytku tělesné hmotnosti se rozlišuje dehydratace lehká (úbytek < 5 % tělesné hmotnosti), středně těžká (úbytek 5–10 % tělesné hmotnosti) a těžká (úbytek > 10 % tělesné hmotnosti). U mírného a středního stupně dehydratace je vhodný perorální (ústní) rehydratační roztok nebo minerálky.
V počáteční fázi rehydratace, trvající 4 hodiny, se mimo kojení nedoporučuje další strava. K té se přistupuje v následné fázi. Strava je schopna průjem vyvolat, zkomplikovat, ale zároveň také vyléčit. V dietoterapii léčby akutních průjmů je obecně nejdůležitější nepřestat jíst. Pověra, že je třeba střeva „nechat odpočinout“, je již překonána, stejně jako je opuštěn systém vědeckého hladovění spočívající v podávání čajů. I přes obvyklé počáteční nechutenství nebo časté přidružené zvracení je třeba varovat před ponecháním dětí s akutním průjmem, aby delší dobu hladověly.
U kojených dětí má kojení samo o sobě z hlediska průjmu preventivně-léčebný význam. Proto se doporučuje snažit se, aby v případě akutní gastroenteritidy bylo dítě nadále trvale kojeno, podle stavu dehydratace se současně přistupuje k hrazení tekutin a iontů perorálním rehydratačním roztokem. Mateřské mléko má svým složením protizánětlivé působení, chrání střevní sliznici a její přirozenou bakteriální mikroflóru a dítě přitom nehladoví. Se zlepšenou situací v kojení a odbouráním předčasného zavádění příkrmů, zejména ve formě ovocných šťáv, také výrazně ubylo průjmů v kojeneckém věku.
U dětí na umělé mléčné výživě se po 4 hodinách iniciální rehydratace přistupuje k původnímu mléku, bez omezení laktózy, pokud možno do rýžového odvaru. Současně se pokračuje v rehydrataci perorálním rehydratačním roztokem, který hradí ztráty tekutin a iontů.
U starších dětí je důležité podávat husté tekutiny (mixovaná strava) obsahující hodně škrobu (mírně osolené polévky nebo nápoje z rýže, kukuřice, pšenice, brambor, mrkve, čočky, kuřecího masa), a to často, pomalu, v začátku po lžičkách, ne rychleji než jednu lžičku za minutu (tab. 1). Možné je také podávat jablečné nebo banánové pyré. Čiré tekutiny nejsou nejvhodnější pro neodpovídající zastoupení minerálů a sacharidů: hovězí, slepičí vývary (příliš mnoho sodíku, nedostatek energie); nealkoholické nápoje, čaje (málo sodíku, obvykle nedostatek energie); šťávy se sirupem, ovocné šťávy, přeslazené nealkoholické nápoje (příliš mnoho jednoduchých sacharidů, které přispívají k dehydrataci a zvracení). Dříve často doporučovaná Coca Cola či Pepsi Cola se již nedoporučuje.
Tabulka 1: Doporučované a tradičně používané potraviny v léčbě akutních průjmů
| doporučované škrobové potraviny (zmírňují zvracení, snižují ztráty tekutin, urychlují uzdravení) |
|
| tradičně používané potraviny v Nigeru |
|
| tradičně používané potraviny v Peru |
|
| další tradiční potraviny s prokázaným účinkem |
|
Délka trvání průjmu u dětí, kterým byly podávány potraviny tradičně používané k léčbě průjmu, byla až o 70 % kratší v porovnání s dětmi na umělé výživě. Vysvětlení zatím není zcela jasné, pravděpodobně ale rezistentní škroby a další nevstřebané složky potravy navracejí stolici normální tuhost a urychlují návrat k normě.
Potraviny, které není vhodné podávat ve stadiu akutního průjmu, jsou uvedeny v tab. 2.
Tabulka 2: Potraviny nevhodné ve stadiu akutního průjmu
| potraviny vyvolávající nebo zhoršující průjem |
|
| potraviny zhoršující průjem |
|
| potravina vzhledem k průjmům neutrální |
|
