Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Události, komunikace
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Mapa zdravotní péče
  • Hry
  • Rejstřík pojmů
  • Doporučené weby
  • Datové zpravodajství
Více
Napište nám
  • Domů
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Výživa nemocných
  • Průjmová onemocnění v dětském věku
  • Aktuální: Dietoterapie akutních průjmových onemocnění u dětí

Dietoterapie akutních průjmových onemocnění u dětí

Průjmová onemocnění v dětském věku
Autor: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně

Léčba akutních gastroenteritid (zánětů trávicí soustavy) spočívá v rehydrataci (přívod tekutin) a včasné realimentaci (obnovení výživy). Hlavním bezprostředním nebezpečím u kojenců je ztráta příliš velkého množství vody a důležitých minerálů s následnou dehydratací. Může se objevit náhle, během několika hodin a neléčená může vést ke smrti.

Podle procentuálního úbytku tělesné hmotnosti se rozlišuje dehydratace lehká (úbytek < 5 % tělesné hmotnosti), středně těžká (úbytek 5–10 % tělesné hmotnosti) a těžká (úbytek > 10 % tělesné hmotnosti). U mírného a středního stupně dehydratace je vhodný perorální (ústní) rehydratační roztok nebo minerálky.

V počáteční fázi rehydratace, trvající 4 hodiny, se mimo kojení nedoporučuje další strava. K té se přistupuje v následné fázi. Strava je schopna průjem vyvolat, zkomplikovat, ale zároveň také vyléčit. V dietoterapii léčby akutních průjmů je obecně nejdůležitější nepřestat jíst. Pověra, že je třeba střeva „nechat odpočinout“, je již překonána, stejně jako je opuštěn systém vědeckého hladovění spočívající v podávání čajů. I přes obvyklé počáteční nechutenství nebo časté přidružené zvracení je třeba varovat před ponecháním dětí s akutním průjmem, aby delší dobu hladověly.

U kojených dětí má kojení samo o sobě z hlediska průjmu preventivně-léčebný význam. Proto se doporučuje snažit se, aby v případě akutní gastroenteritidy bylo dítě nadále trvale kojeno, podle stavu dehydratace se současně přistupuje k hrazení tekutin a iontů perorálním rehydratačním roztokem. Mateřské mléko má svým složením protizánětlivé působení, chrání střevní sliznici a její přirozenou bakteriální mikroflóru a dítě přitom nehladoví. Se zlepšenou situací v kojení a odbouráním předčasného zavádění příkrmů, zejména ve formě ovocných šťáv, také výrazně ubylo průjmů v kojeneckém věku.

U dětí na umělé mléčné výživě se po 4 hodinách iniciální rehydratace přistupuje k původnímu mléku, bez omezení laktózy, pokud možno do rýžového odvaru. Současně se pokračuje v rehydrataci perorálním rehydratačním roztokem, který hradí ztráty tekutin a iontů.

U starších dětí je důležité podávat husté tekutiny (mixovaná strava) obsahující hodně škrobu (mírně osolené polévky nebo nápoje z rýže, kukuřice, pšenice, brambor, mrkve, čočky, kuřecího masa), a to často, pomalu, v začátku po lžičkách, ne rychleji než jednu lžičku za minutu (tab. 1). Možné je také podávat jablečné nebo banánové pyré. Čiré tekutiny nejsou nejvhodnější pro neodpovídající zastoupení minerálů a sacharidů: hovězí, slepičí vývary (příliš mnoho sodíku, nedostatek energie); nealkoholické nápoje, čaje (málo sodíku, obvykle nedostatek energie); šťávy se sirupem, ovocné šťávy, přeslazené nealkoholické nápoje (příliš mnoho jednoduchých sacharidů, které přispívají k dehydrataci a zvracení). Dříve často doporučovaná Coca Cola či Pepsi Cola se již nedoporučuje.

Tabulka 1: Doporučované a tradičně používané potraviny v léčbě akutních průjmů
Skupina tradičně používaných potravin Konkrétní příklady
doporučované škrobové potraviny (zmírňují zvracení, snižují ztráty tekutin, urychlují uzdravení)
  • rýžová kaše, mrkvová polévka, čočková polévka, slepičí polévka s nudlemi, banány
tradičně používané potraviny v Nigeru
  • směs kvašené kukuřičné kaše, vignové mouky, cukru a palmového oleje
tradičně používané potraviny v Peru
  • směs pšeničné mouky nebo bílých brambor, hrachové mouky, mrkve a oleje
další tradiční potraviny s prokázaným účinkem
  • borůvky (sušené nebo kompotované), černý rybíz
  • jogurty s bakteriálními laktobacilovými kulturami

Délka trvání průjmu u dětí, kterým byly podávány potraviny tradičně používané k léčbě průjmu, byla až o 70 % kratší v porovnání s dětmi na umělé výživě. Vysvětlení zatím není zcela jasné, pravděpodobně ale rezistentní škroby a další nevstřebané složky potravy navracejí stolici normální tuhost a urychlují návrat k normě.

Potraviny, které není vhodné podávat ve stadiu akutního průjmu, jsou uvedeny v tab. 2.

Tabulka 2: Potraviny nevhodné ve stadiu akutního průjmu
Skupina nevhodných potravin Konkrétní příklady
potraviny vyvolávající nebo zhoršující průjem
  • mléko
  • ovocné šťávy
  • sorbit (alkoholický cukr obsažený v ovoci)
  • káva
potraviny zhoršující průjem
  • „hladovění“
  • nadýmavé potraviny (fazole, zelí, cibule, kynutá těsta, čerstvý chléb a pečivo)
  • potraviny s vysokým obsahem zejména hrubé vlákniny (slupky, zrnka a semínka ovoce, zeleniny, celozrnné obiloviny, mák, ořechy)
  • čiré polévkové vývary (vysoký obsah sodíku, malá energetická hodnota)
  • přeslazené tekutiny (vysoký obsah jednoduchých sacharidů)
  • tučná masa, uzeniny
  • alkohol, nápoje s CO2
  • nevhodný způsob přípravy: smažení, uzení
potravina vzhledem k průjmům neutrální
  • jogurt


Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Trávicí potíže u dětí

Akutní průjem u dětí

Akutní infekční gastroenteritida je nejčastější příčinou průjmu u dětí. Obzvlášť často jím onemoc...

Průjmová onemocnění v dětsk...

Průjmová onemocnění v dětském věku – úvod

Průjem je jedním z nejčastějších symptomů v dětském věku. Je charakterizován častým vyprazdňování...

Diety u onemocnění trávicíh...

Dieta při celiakii (bezlepková dieta)

Příčinou tzv. celiakie (někdy nazývané netropická sprue) je přecitlivělost (hypersenzitivní reakc...

Dietoterapie: úvod

Dieta při otocích a vodní bilance

Dehydratace a hyperhydratace se mohou vyskytovat téměř u každého onemocnění, např. při onemocnění...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Mapa zdravotní péče
Hry
Rejstřík pojmů
Doporučené weby
Datové zpravodajství
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 08.12.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
  • Systematická edukace a zvyšování zdravotní gramotnosti populace prostřednictvím NZIP (CZ.03.02.02/00/22_005/0001137)
  • Zvyšování informovanosti prostřednictvím Národního zdravotnického informačního portálu (CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_025/0016090)
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI