V dietologii měříme množství potravin obvykle v gramech a energii v kilojoulech (kJ) nebo kilokaloriích (kcal). V praxi je možné hmotnost potraviny odhadovat bez vážení podle objemových jednotek používaných běžně v kuchyni či při jídle.
Odhady hmotnosti podle těchto objemových jednotek jsou uvedeny v tab. 1.
Tabulka 1: Běžně používané objemové jednotky
| Potravina | 1 kávová lžička rovná | 1 polévková lžíce rovná | 1 naběračka (50 ml) |
|---|---|---|---|
| šlehaný tvaroh, jogurt | 5 g | 15 g | 30 g |
| hladká mouka | 5 g | 10 g | 20 g |
| rýže vařená | 8 g | 25 g | 50 g |
| kolínka malá vařená | 5 g | 16 g | 30 g |
| ovesné vločky | 5 g | 10 g | 20 g |
| olej | 5 g | 10 g | 40 g |
| mléko | 5 g | 20 g | 50 g |
| omáčka | 6 g | 24 g | 47 g |
| cukr písek | 6 g | 12 g | 70 g |
Fytoestrogeny jsou látky rostlinného původu působící jako ženské pohlavní hormony (estrogeny), částečně patří i pod pojem endokrinních disruptorů (látky, které zasahují do normálních funkcí endokrinního systému a mohou tak narušovat fyziologické funkce endogenních hormonů). Celá řada rostlin obsahuje tyto látky, které strukturálně i funkčně skutečně připomínají ženské pohlavní hormony – estrogeny.
Steroly jsou v přírodě rozšířené, biologicky důležité látky. Ve formě cholesterolu se nacházejí v potravinách živočišného původu. Existují individuální rozdíly ve vstřebávání cholesterolu ze stravy. Nejsilnějším dietním faktorem hladiny krevního cholesterolu je obsah nasycených mastných kyselin (SMK), vlastní obsah cholesterolu v dietě má menší význam. Zvýšený příjem obou těchto živin zvyšuje hladinu LDL-cholesterolu. Vztah cholesterolu k ateroskleróze (kornatění tepen) je blíže popsán v článku Dieta v prevenci a léčbě aterosklerózy.
Většinu příjmu energie zajišťované sacharidy poskytují stravitelné polysacharidy, např. škrob, a jen menšinu di- a monosacharidy, tedy jednoduché cukry. V trávicím traktu dochází ke štěpení stravitelných škrobových polysacharidů i disacharidů na monosacharidy. Velký význam má také příjem nestravitelných polysacharidů (vlákniny) potravou.
Kyselina listová se vyskytuje v naší stravě obvykle v dostatečném množství. Její deficit hrozí prakticky pouze při kojení a v těhotenství. Je důležitá zejména pro zdravý vývoj mozku a nervové soustavy.