Mák olejný, lékařský, se pěstuje v celé řadě evropských zemí převážně pro potravinářský a olejářský průmysl, pouze vymlácené makovice se zpracovávají pro farmaceutický průmysl. Opiový mák se pěstuje především v zemích Zlatého trojúhelníku (Barma, Laos, Thajsko) a v zemích Zlatého půlměsíce (Afghánistán, Pákistán, Írán) kde se rostlina pěstuje pro jeho nelegální zpracování pro výrobu návykových látek. Surové opium se získá naříznutím stěn makovic a následným sběrem zaschlé mléčné šťávy v podobě gumovité hmoty sbírané do nádob či šátků. Tato hnědá suchá drolivá hmota se formuje do tvarů tyčinek, homolí atd.
Surové opium slouží jako základní surovina pro výrobu dalších zhruba 25 omamných látek (morfin, braun, kodein, heroin, methadon, fentanyl a další).
Název drogy: | opium, braun („béčko“, směs derivátů kodeinu), heroin(„háčko“, „herák“), kodein („káčko“), morfin. |
Vzhled, forma: | prášek (=heroin, barva od bílé po hnědou), tablety (léky s obsahem opiátů, kodein), ampule (různé preparáty s obsahem opiátů), tekutina (=braun, hnědě zbarvená). |
Způsob užití: | dle typu návykové látky – kouřením, šňupáním, nitrožilní aplikace, perorálně (ústy) |
Příznaky
Po užití drogy: stav omámení, poruchy koordinace, zpomalené reakce, zúžení zornic („špendlíková hlavička“), uživatel často zvrací bez příznaků nevolnosti (uživatelé mají podrážděné centrum pro zvracení), u injekčně užívaných drog jsou typické vpichy po těle a nález pomůcek: jehly, stříkačky, opálený staniol či lžička.
Účinky
Opiáty způsobují celkový duševní a tělesný útlum, navozují stavy blažené apatie, až euforie, celkové zklidnění, uvolnění, snížení či odstranění fyzické bolesti, odcházejí nepříjemné psychické stavy, ale i starosti. Celkově zpomalují činnost centrální nervové soustavy, metabolismus i ostatní tělesné funkce. Pro uživatelky opia je typická neplodnost, protože v důsledku útlumu útrobního (hladkého) svalstva je porušen transport vajíčka vejcovodem. Nebezpečný je zejména útlum dechového centra, které může skončit smrtí. Opiáty způsobují zejména těžkou fyzickou závislost, výjimkou není ani kombinace s psychickou závislostí (u morfinu a heroinu a jeho derivátů). Po odeznění účinku drogy nastávají stavy společné pro všechny typy opiátů a to zácpa, pocení, zpomalené dýchání a těžký abstinenční syndrom.
Rizika
Nejvážnějším rizikem je možnost předávkování, která může skončit úmrtím. Zejména u morfinu, heroinu a jeho derivátů je velice rychlý nástup a vznik psychické a fyzické závislosti s těžkými odvykacími (abstinenčními) příznaky (bolesti svalů, kloubů, pocení zvracení, průjmy, svědění kůže, zimnice, svalové křeče, kolísání teplot, následujícími krátce (někdy již za několik hodin) po odeznění účinku drogy. Dále dochází k poruchám potence u mužů, u žen k poruchám menstruace, k vážnému poškození organismu (mozku, jater, záněty žil), u injekčních uživatelů jsou rizikem infekce (hepatitida typu A, typu B, typu C, HIV/AIDS) v důsledku používání nesterilních jehel a stříkaček. Pro uživatele je zejména u heroinu typický tzv. drogový stereotyp, kde se svět uživatele točí pouze okolo drogy. Uživatel ve velice krátké době ztrácí původní zájmy, své přátelé (nahrazuje je nový typ známých z oblasti drogových dealerů a uživatelů), objevují se problémy ve škole, v zaměstnání, uživatel často prodává veškerý svůj majetek, dopouští se kriminálního a škodlivého jednání (krádeže, agresivita, prostituce),
Léčba
Hlavní příznaky odvykacího stavu jsou zrcadlové k účinku opiátů. V lehčích případech se projevují především příznaky stran trávícího traktu, jako jsou bolest břicha, průjmy, dále neklid a nespavost. V těžších případech je reakce bouřlivá – pocení, zvýšení teploty, slzení, mydriáza (rozšíření oční zornice), pokles krevního tlaku, úporná nespavost, poruchy řeči, třesy, nechutenství a dehydratace. Může dojít i ke kolapsu a úmrtí.
Při dlouhodobém užívání se jako léčebná metoda uplatňuje substituční léčba metadonem nebo buprenorphinem, která vede ke stabilizaci dlouhodobých uživatelů.
Léčba odvykacího stavu může být při vysokých dávkách komplikovaná a je vhodné ji svěřit specializovanému pracovišti. Léčebným modelem často používaným i u nás je převedení závislého na jiný opiát (ethylmorfin, metadon, buprenorfin), který se postupně vysazuje snižováním dávek. Nástup odvykacího stavu záleží na užívané droze (poločas eliminace – doba, za kterou se vyloučí polovina množství látky přítomné v organismu), výši dávky a stavu organismu. U většiny nelegálně užívaných opiátů (např. heroinu) se první příznaky objeví během prvního dne (eliminační poločas je řádově v hodinách) a vrcholí 3.–4. den. Po týdnu bývá z větší části odeznělý. Poruchy spánku přetrvávají ještě asi měsíc po ukončení užívání.
Po celou dobu odvykání (resp. po vysazení opiátů) je nejvhodnější ponechat pacienta zcela bez medikace (léků), případně se pokusit ovlivnit např. poruchy spánku režimovým opatřením a bylinnými preparáty (např. meduňkový čaj). Pochopitelně pokud dojde k rozvoji např. depresivního stavu (deprese může být důvodem užívání opiátů a po zahájení abstinence často dochází k rozvoji onemocnění), či poruchy spánku jsou velmi vážné, je nezbytné přistoupit k medikaci bez otálení.
Související odkazy
- Jiří Presl: Drogy: poznej svého nepřítele. Praha, 2012. (PDF soubor ke stažení, 1.8 MB)
- Kamil Kalina a kol.: Drogy a drogové závislosti – mezioborový přístup. Úřad vlády České republiky, 2003. ISBN 80-86734-05-6. (odkaz vede na web drogy-info.cz)
- Manuál a podklady pro moderátory interaktivní hry „Jak se (ne)stát závislákem“ (odkaz vede na web zkola.cz)
- Opiáty (odkaz vede na web drogovaporadna.cz)
- Karel Nešpor, Marie Millerová: Jak přestat brát drogy – svépomocná příručka. Páté rozšířené vydání vydalo sdružení FIT IN, nám. Svatopluka Čecha 11, 100 00 Praha 10 pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, Praha, 2006. (odkaz vede na PDF soubor na webu drnespor.eu, 1.2 MB)