7 min. čtení
Výskyt
Virová hepatitida A (VHA) se vyskytuje na celém světě, více v zemích s nízkým hygienickým standardem [1].
Situace v České republice
Na území České republiky se od 60. let 20. století počet případů VHA postupně snižoval, i v závislosti na dostupnosti kvalitní pitné vody a zavedení kanalizace. Výjimkou byla v roce 1979 rozsáhlá alimentární epidemie z mražených jahod. V české populaci tak postupně narůstal (a dále narůstá) počet vnímavých jedinců – tedy těch, kteří se s onemocněním dosud nesetkali nebo nejsou očkováni, a proto mají větší pravděpodobnost se nakazit při styku s infikovanou osobou, případně kontaminovanými potravinami nebo předměty. Jedná se především o děti, dospívající a mladé dospělé. To dokazují lokální epidemie ve vnímavé populaci v posledních letech; větší epidemie VHA od roku 1992 byly evidovány v letech 1996, 2008, 2016 a 2025 (obr. 1). Zvýšený výskyt a návrat k „běžným“ hodnotám hlášených případů VHA po epidemickém výskytu trvá obvykle 3–4 roky. Hlášena jsou také onemocnění, která si cestovatelé přivážejí ze zahraničí, zvláště z exotických zemí.
Obrázek 1: Výskyt virové hepatitidy A v České republice od roku 1993. (Zdroj: Státní zdravotní ústav)
Od roku 2024 je evidován postupný nárůst počtu případů VHA. V České republice bylo v období 2010–2025 hlášeno celkem 9726 případů virové hepatitidy A, s nejvyšším počtem 3255 případů v roce 2025 (obr. 2, zdroj: ISIN) [2]. Virová hepatitida A se v České republice řadí mezi nemoci podléhající povinnému hlášení. Surveillance virové hepatitidy A je upravena v příloze č. 17 vyhlášky č. 389/2023 Sb. o systému epidemiologické bdělosti pro vybraná infekční onemocnění, ve znění pozdějších předpisů [3].
Obrázek 2: Výskyt virové hepatitidy A v České republice v jednotlivých letech, počty případů. (Zdroj: Informační systém infekčních nemocí)
Prevence
Nespecifická prevence
Nespecifická preventivní opatření zahrnují zvyšování osobní hygieny, zdravotní výchovu, zásobování nezávadnou pitnou vodou a potravinami. V případě vody se nejedná pouze o její pití, ale nebezpečné jsou např. i saláty, ovoce nebo jiné tepelně nezpracované potraviny, které byly znečištěnou vodou před jídlem omyty. Nebezpečné jsou např. i kostky ledu, připravené ze závadné vody. V exotických zemích se nedoporučuje používat vodu z veřejného vodovodu ani k čištění zubů. Je dobré se řídit základním pravidlem Světové zdravotnické organizace pro přípravy potravy v exotických zemích: „Převařit, upéct, oloupat, nebo nechat být“.
Specifická prevence
Vnímavost k infekci HAV je všeobecná a specifická léčba neexistuje, proto je klíčovým preventivním opatřením očkování. V ČR jsou registrovány bezpečné a účinné očkovací látky proti VHA určené pro děti od jednoho roku věku a pro dospělé. Základní ochrany je dosaženo po jedné injekčně podané dávce. K získání dlouhodobé ochrany proti infekcím způsobeným virem hepatitidy A je nutné přeočkování druhou dávkou, které se provádí za 6–18 měsíců po podání první dávky.
Očkování je doporučeno zejména pro:
- všechny děti ve věku 12–23 měsíců, děti a dospívající ve věku 2–18 let, pokud nebyly očkované do 23 měsíců věku;
- osoby ve zvýšeném riziku infekce virem hepatitidy A;
- osoby ve zvýšeném riziku závažného průběhu onemocnění VHA;
- osoby, které nejsou očkovány a byly vystaveny expozici VHA během posledních 2 týdnů.
Očkování proti VHA je doporučeno pro všechny, kteří chtějí snížit riziko onemocnění.
Základní ochrany je dosaženo 14 dní po jedné injekčně podané dávce inaktivované vakcíny proti VHA. V klinických studiích se do 30 dní po podání základní dávky vytvořily protilátky u 99 % očkovaných (po 14 dnech cca u 80 %). K získání dlouhodobé ochrany proti infekcím způsobeným virem hepatitidy A se aplikuje posilovací (booster) dávka.
Očkování proti virové hepatitidě A nepatří mezi očkování hrazená státem; je zahrnuto mezi očkování na vyžádání, placená žadatelem. Výjimkou je očkování při kontaktu s nemocným VHA, kdy je očkování hrazeno (postexpoziční profylaxe) a očkování členů integrovaného záchranného systému (IZS), u kterých je vakcinace proti VHA a také proti virové hepatitidě B (VHB) dána legislativou v rámci zvláštního očkování (vyhláška č. 537/2008 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů).
Očkovat lze kombinovanou vakcínou proti hepatitidě A a hepatitidě B (viz virová hepatitida B).
Barbora Macková pro ČT24: Jak se chránit před infekční žloutenkou, na co dát pozor
Následující video je záznam rozhovoru v pořadu Studio 6, který byl odvysílán 6. května 2025:
Příznaky onemocnění
U dětí do 5 až 6 let věku se obvykle neprojevují výrazné příznaky onemocnění, často probíhá bez příznaků, asymptomaticky, a pouze u 10 % z nich se objeví žloutenka. U starších dětí a dospělých dochází k postupnému rozvoji necharakteristických příznaků chřipkových, žaludečních, střevních, nervových nebo kožních (únava, nechutenství, zvracení, průjmy, teploty, vzácněji bolesti svalů a kloubů, bolesti břicha, tmavá moč, světlá stolice, u části pacientů se rozvine žloutenka – žluté bělmo, žlutá kůže, svědění kůže) nebo jen zvýšené hladiny sérových aminotransferáz.
V dospělosti je u většiny osob průběh onemocnění závažnější, s manifestními příznaky. Nebezpečný je rozvoj fulminantní hepatitidy s jaterním selháním, jaterní encefalopatií, krvácivými komplikacemi. Závažné průběhy jsou typické pro dospělé pacienty a pacienty s chronickým onemocněním jater, případně imunodeficitem.
U tzv. formy anikterické se žloutenka nevyvine. Tato forma je obzvláště závažná pro šíření nákazy na blízké kontakty.
Onemocnění nekomplikovanou virovou hepatitidou A trvá 2 až 4 týdny, rekonvalescence několik týdnů. Smrtnost je nízká (0,1–0,3 %), ale zejména u dospělých nad 50 let nebo osob se základním chronickým onemocněním jater může být vyšší (1,8 %).
Onemocnění nepřechází do chronicity, nemá trvalé následky.
Další důležité informace
Inkubační doba: trvá obvykle 15 až 50 dní.
Původce: virus hepatitidy A (HAV).
Zdroj: nemocný nebo infikovaný člověk.
Přenos: Virová hepatitida A vzhledem k charakteristice nákazy a způsobu přenosu (převážně fekálně-orální cestou) běžně postihuje především děti a mladé dospělé. Infekce bývá označována za tzv. nemoc špinavých rukou. Právě mezi dětmi a mladými lidmi, v kolektivech, je asi nejsložitější uhlídat důslednou hygienu a mytí rukou, například po použití toalety, před jídlem, při výměně vložek, plen atd. Největší problém s hygienickými návyky bývá u malých dětí, v sociálně vyloučených komunitách, ale i u lidí bez domova, na ubytovnách a podobně, nicméně k nákaze může dojít u jakékoli vnímavé osoby. Přenos hepatitidy je možný také znečištěnými předměty, jako jsou například kliky dveří nebo madla v dopravních prostředcích, zkrátka prostřednictvím předmětů, kterých se lidé často dotýkají a na kterých virus ulpí. K přenosu nákazy dochází hlavně v důsledku špatných hygienických podmínek a nedodržování cílených protiepidemických opatření. Přenos stolicí infikovaného člověka hraje nejzávažnější roli, ať už se jedná o přenos přímý od osoby k osobě, např. špinavýma rukama, ale i nepřímý, znečištěnou (kontaminovanou) vodou nebo potravinami a znečištěnými předměty. Přenos krví a přenos sexuální je méně častý.
Období nakažlivosti, vnímavost a imunita: Období nakažlivosti začíná již ve druhé polovině inkubační doby, kdy je již virus přítomen ve stolici (1 až 2 týdny před začátkem onemocnění) a trvá 1 až 2 týdny po začátku onemocnění. V krvi infikovaného je virus přítomen krátce, jen několik dní před začátkem a několik dní po začátku klinického onemocnění. Vnímavost k této infekci je všeobecná. Po onemocnění je celoživotní imunita.
Související odkazy
- Státní zdravotní ústav: Hepatitida A (odkaz vede na web szu.gov.cz)
- Státní zdravotní ústav: Infekce v ČR – ISIN (dříve EPIDAT) (odkaz vede na web szu.gov.cz)
- Vyhláška č. 389/2023 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybraná infekční onemocnění (odkaz vede na web zakonyprolidi.cz)
- Státní zdravotní ústav: Virová hepatitida A (VHA) – epidemiologické šetření, následná opatření, očkování. Co mě čeká v případě, že se u mne nebo blízkého kontaktu potvrdí onemocnění VHA? (odkaz vede na web szu.gov.cz)
- Státní zdravotní ústav: Jak se chránit proti hepatitidě A – informační leták (PDF soubor na webu szu.gov.cz, 901 kB)
- Petr Husa: Virové hepatitidy A a E. Medicína pro praxi 2013, 10(2): 78–80. (odkaz vede na PDF soubor na webu medicinapropraxi.cz, 67 kB)
- European Centre for Disease Prevention and Control: Hepatitis A (odkaz vede na web ecdc.europa.eu; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
- World Health Organization: Hepatitis A (odkaz vede na web who.int; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
