Původci lidských onemocnění jsou Mycoplasma pneumoniae, Mycoplasma hominis, Mycoplasma genitalium a Ureaplasma urealyticum [1]. Zatímco M. pneumoniae u člověka způsobuje onemocnění dýchacích cest, M. hominis, M. genitalium a U. urealyticum jsou původci sexuálně přenosných infekcí urogenitálního systému [2].
Onemocnění dýchacích cest
Výskyt: Onemocnění vyvolaná Mycoplasma pneumoniae se vyskytují na celém světě. M. pneumoniae je nejčastější příčinou pneumonií u školních dětí a mladých dospělých do 30 let. Onemocnění se vyskytují v epidemiích v několikaletých cyklech zejména v pozdním létě a na podzim, sporadické případy se vyskytují po celý rok.
Příznaky a průběh onemocnění
Postiženy mohou být různé části dýchacího traktu – tracheobronchitida nebo faryngitida s kašlem, bolestí v krku, zarudnutím hltanu. Může se objevit rýma a zvětšené lymfatické uzliny v oblasti krku. Část onemocnění probíhá jen s mírnými příznaky nebo bez příznaků.
Zápal plic se vyskytuje u 3–30 procent nemocných. Začíná horečkou s bolestí v krku, bolestí hlavy a suchým dráždivým kašlem. Probíhá obvykle mírně bez zhoršení celkového stavu, těžký průběh může mít u chronicky nemocných lidí. Typické, ale ne příliš časté, je postižení sluchového ústrojí – zánět bubínku.
Onemocnění může být doprovázeno vyrážkou.
Komplikací onemocnění může být postižení srdečního svalu, kloubů nebo nervového systému.
Léčba a antibiotická rezistence
Většina mykoplazmových infekcí u dětí probíhá pouze s mírnými příznaky a obvykle sama odezní. U těžších případů je indikovaná antibiotická léčba pomocí makrolidových nebo tetracyklinových (doxycyklin) antibiotik. Doxycyklin je první volbou v léčbě atypické pneumonie. Nevýhodou makrolidových antibiotik je nárůst antibiotické rezistence, především v asijských zemích, a omezení jejich účinnosti v léčbě mykoplazmových infekcí. Makrolidová antibiotika se proto doporučují pouze v případech, kde není možné použít doxycyklin, například u malých dětí. Délka léčby je obvykle 7–10 dní.
Další důležité informace
Inkubační doba: 6–32 dnů.
Původce: bakterie Mycoplasma pneumoniae.
Zdroj: sekrety dýchacích cest nemocného člověka.
Přenos: vzdušnou cestou.
Období nakažlivosti, vnímavost a imunita: období nakažlivosti trvá pravděpodobně méně než 20 dní, imunita po prodělání infekce je krátkodobá, onemocnění se mohou opakovat.
Očkování, prevence: vakcína ani specifická prevence neexistuje.
Nespecifická prevence: vyhýbání se kontaktu se zdrojem infekce, vyhýbání se přelidněným místům, dodržování hygieny rukou a kašle.
Sexuálně přenosné infekce
Původci sexuálně přenosných infekcí urogenitálního systému jsou Mycoplasma hominis, Mycoplasma genitalium a Ureaplasma urealyticum. U mužů vyvolávají záněty močové trubice, méně často záněty nadvarlat a prostaty, u žen záněty močové trubice a děložního hrdla. Mohou mít souvislost s potraty a předčasnými porody.
Klinická diagnostika těchto infekcí není možná, protože jejich projevy jsou necharakteristické. Pravděpodobnost záchytu patogenu stoupá s počtem sexuálních partnerů vyšetřovaných osob.
Jedinou prevencí před urogenitálními formami mykoplazmových infekcí je nerizikové sexuální chování.
Související odkazy
- Státní zdravotní ústav: Mykoplasmové infekce – základní informace (odkaz vede na web szu.cz)
- Miloslav Salavec, Radek Sleha, Miroslav Louda, Vanda Boštíková, Sylva Janovská, Pavel Boštík: Infekce ureaplazmaty a mykoplazmaty v urogenitální klinické praxi. Urologie pro praxi 2017, 18(5): 209–216. (odkaz vede na PDF soubor na webu urologiepropraxi, 425 kB)