Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Výživa nemocných
  • Diety u onemocnění trávicího traktu
  • Aktuální: Diety u onemocnění jícnu a žaludku – úvod

Diety u onemocnění jícnu a žaludku – úvod

Kategorie: Diety u onemocnění trávicího traktu – více z kategorie
Autor: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně

Význam diet u onemocnění jícnu a žaludku se mění. Refluxní ezofagitida (zánět vyvolaný žaludeční šťávou) je nejčastějším onemocněním jícnu. Vznik karcinomu jícnu souvisí epidemiologicky ne zcela jasným mechanismem s obezitou. Dieta má jen symptomatický význam podobně jako u divertiklů jícnu (výchlipky stěny jícnu).

Ilustrační obrázek Diety u onemocnění jícnu a žaludku – úvod

U onemocnění jícnu má obecně větší význam konzistence stravy než její kvalita. Dietní opatření jsou nutná u různých forem dysfagie, stenóz jícnu a gastroezofageálního refluxu. Důležité je udržení nutričního stavu a ve vážných situacích (karcinomy, stenózy) je zde na místě parenterální výživa nebo enterální výživa.

Pyróza (pálení žáhy) je fenomén, který má velmi individuální frekvenci. Jsou pacienti se stejným nálezem, kteří pyrózou netrpí nikdy, a pacienti, kteří jí trpí často. Typicky ji vyvolávají sladká jídla (ovocné knedlíky), česnek, alkohol, káva, čaj, čokoláda, peprmintové pochutiny. Vliv konkrétních potravin je ovšem velmi individuální. Příčinou je reflux kyselé žaludeční šťávy do jícnu. Někdy potíže souvisejí s duodenogastrickým refluxem (návrat tráveniny z dvanáctníku do žaludku). Bolest může imitovat i bolest při angině pectoris.

Vhodná dietologická opatření:

  1. snížení velikosti porcí jídla,
  2. omezení pozdního jídla a jídla v noci,
  3. omezení skrčené, vodorovné, ohnuté či invertované (obrácené) polohy po jídle,
  4. snížení hmotnosti,
  5. spánek na lůžku podloženém v horní části,
  6. omezení čaje, kávy a dalších dráždivých jídel, viz výše.

Velmi podobný je dnes dietologický přístup v léčbě vředové choroby. Toto onemocnění je ovlivnitelné především farmakoterapií (léky); nepodáváme již mléčné diety, které stimulují tvorbu kyseliny. Důležité je omezení kouření a dráždivé a kořeněné stravy. Při akutní gastritidě je vhodná tekutá dieta bez dráždivých látek. Rovněž u tzv. dumping syndromu (viz článek Dieta při dumping syndromu) a při poresekčních obtížích (obtížích po odstranění) jsou dietní opatření podobná. Vhodné je podávání malých porcí a pravidelný častý příjem jídla. Nápoje podáváme spíše mezi jídly než při jídle.

Vhodné jsou nutričně bohaté potraviny – mléčné výrobky v rozumném množství, libové maso, vejce, malé množství ovoce a zeleniny, pečivo bez většího obsahu vlákniny. Důležité je omezení mastných, smažených a kořeněných jídel.

Výše uvedená opatření odpovídají tzv. šetřící dietě, eventuálně její tekuté či kašovité variantě.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Diety u onemocnění trávicího traktu

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek Dietní postupy při akutní či chronické gastritidě

    Dietní postupy při akutní či chronické gastritidě

    Diety u onemocnění trávicího traktu

    Gastritida je odborný název pro zánět žaludku. Jak byste se měli stravovat při akutní gastritidě, a jak při chronické gastritidě?

  • Ilustrační obrázek Dieta u nádorových onemocnění – úvod

    Dieta u nádorových onemocnění – úvod

    Dieta u nádorových onemocnění

    Zatímco nutriční (výživové) faktory mohou hrát určitou roli v prevenci i ve vzniku nádorových onemocnění, je podíl dietních opatření v léčbě onkologických onemocnění sporný. Veškerých dietních změn lze u pacientů obecně docilovat jen velmi omezeně. To platí i o tak závažných onemocněních, jako je například obezita.

  • Ilustrační obrázek Enterální výživa

    Enterální výživa

    Co je co ve výživě

    Jako enterální (střevní) výživu označujeme umělou výživu podávanou do trávicího traktu (tedy jinou formou, než je běžná dieta). Dnes je v oblasti umělé výživy dávána přednost všem formám enterální výživy před parenterální (infuzní). Enterální výživa umožňuje přívod živin přirozenou cestou, stimuluje funkce trávicího traktu, snižuje přerůstání střevní mikroflóry, snižuje střevní permeabilitu (propustnost) a ovlivňuje střevní peristaltiku (pohyblivost střev).

  • Ilustrační obrázek Dieta v prevenci akutních cévních příhod

    Dieta v prevenci a léčbě akutních cévních příhod

    Výživa nemocných

    Dietní opatření jsou rozhodující v prevenci aterosklerózy, a tedy i v prevenci cévních příhod typu akutního srdečního infarktu a cévní mozkové příhody. Jde o dlouhodobá celoživotní opatření významná jak v prevenci, tak i u pacientů po cévní příhodě, například po infarktu.

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 22.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace