Vyhýbání se alergenům
Nejjednodušším, nejúčinnějším a nejdůležitějším opatřením při alergii na zvířecí srst je vyhýbat se kontaktu se zvířaty. Pokud již o této alergii víte, neměli byste zvíře vůbec pořizovat. Byť to může být citově velmi náročné, alergici by se měli rozloučit s domácím zvířetem, které vyvolává jejich alergické potíže, a vzdát se jej. Jedině tak lze předejít obávaným dlouhodobým následkům, jako je zejména astma. Tablety a nosní spreje mohou zmírňovat příznaky alergie, nemohou však vyléčit příčinu onemocnění ani ovlivnit jeho průběh. Tato symptomatická léčba není zárukou, že se příznaky nezhorší, protože alergie bude přetrvávat.
I poté, co zvíře odstěhujete z vašeho obydlí, může trvat několik měsíců, než se například kočičí srst z bytu zcela odstraní a alergie vymizí. Rovněž na veřejnosti vždy hrozí nebezpečí kontaktu se zvířecími chlupy. Oděvy nebo bytové doplňky živočišného původu (např. přikrývky z velbloudí srsti, péřové přikrývky, matrace z koňských žíní atd.) by měly být rovněž odstraněny nebo byste se jim měli vyhýbat.
Opatření ke snížení expozice alergenům
- Jedinou účinnou terapií pro výrazné snížení výskytu alergenů je koupání zvířete několikrát týdně.
- Zvíře chovejte pokud možno mimo obytné prostory.
- Zvíře v žádném případě nenechávejte v ložnici.
- Myjte si ruce po každém kontaktu se zvířetem.
- Oděvy čistěte pomocí „lepivých“ válečků, které účinně odstraňují chlupy (nepoužívejte kartáče na textil).
- Úklidem pelíšku, misek na granule apod. pověřte ostatní členy rodiny.
- Čalouněný a sedací nábytek vybavte potahy, které se dají snadno čistit nebo prát v pračce.
- Odstraňte „lapače prachu“, jako jsou např. závěsy, koberce, polštáře, plyšové hračky, sušené květiny apod.
- Pravidelně vysávejte, používejte pokud možno vysavač s HEPA filtrem.
- Stěny, dřevěné obložení a podlahy pravidelně čistěte vlhkou utěrkou či hadrem.
- Místo koberců dejte přednost hladkým, snadno udržovatelným podlahám.
- Odstraňte ze svého příbytku kožešiny, ovčí rouna, matrace z koňských žíní a další oděvy nebo bytové doplňky živočišného původu.
- Zvíře často vyčesávejte a otírejte vlhkým hadříkem, abyste snížili množství alergenů, které se z něj denně uvolňují.
- Zvíře by nemělo spát ani odpočívat na nábytku, který pravidelně používáte.
- Vyhýbejte se úzkému tělesnému kontaktu se zvířetem.
- Před předpokládaným dlouhodobějším pobytem v těsném kontaktu se zvířetem způsobujícím vaši alergii (např. při návštěvě přátel, kteří toto zvíře chovají), použijte antihistaminika.
Pokud tohle všechno nepomáhá, potíže přetrvávají dál, nebo se dokonce prohlubují, případně chcete-li se vyhnout i dalším hrozícím problémům (jako je zejména astma), měli byste pro svého domácího mazlíčka hledat jiný domov.
Medikamentózní léčba
Ke zmírnění akutních alergických příznaků lze použít protialergické a protizánětlivé léky (symptomatická léčba). Základní onemocnění se však nezlepší. Ve velmi závažných individuálních případech lze nasadit kauzální léčbu alergie, konkrétně specifickou alergenovou imunoterapii (SAIT).
Symptomatická léčba
V případech, kdy vyhýbání se alergenům není možné nebo není dostatečné, pomáhají protialergické a protizánětlivé léky zmírňovat příznaky. Antihistaminika blokují alergické reakce v těle, a tak především zabraňují svědění, kýchání a tečení z nosu. Tyto léky existují ve formě nosních sprejů, očních kapek, gelů, sirupů nebo tablet. Při závažnějších příznacích se používají kortikosteroidy (kortizon) k místní aplikaci do nosu. U alergického astmatu se inhalují kortikosteroidy v kombinaci s beta-sympatomimetiky. Pomocí výše uvedených léků je obvykle možné zmírnit příznaky alergie, ale základní onemocnění se nezlepší.
Specifická alergenová imunoterapie (SAIT)
Ve vybraných závažných případech je možné použít kauzální léčbu. Při takzvané specifické alergenové imunoterapii (SAIT) je imunitní systém cíleně „trénován“, aby se naučil, že alergeny nejsou nebezpečné. Za tímto účelem je alergikovi podáván „jeho“ spouštěč v postupně se zvyšujících dávkách. Cílem SAIT je navrátit imunitní systém do přirozené rovnováhy. Léčba obvykle trvá tři až pět let. Šance na úspěch je u alergií na zvířecí srst bohužel nižší než u alergií na hmyzí jed, pylových alergií nebo alergií na roztoče; z tohoto důvodu bývá SAIT u alergií na zvířata nasazována pouze v individuálních případech.
Existují dvě možnosti, jak podávat alergenové extrakty:
- Sublingvální imunoterapie (SLIT): Pacient celoročně užívá alergeny ve formě kapek, které si jednou denně kápne pod jazyk. Tato léčba je na lékařský předpis a lze ji provádět doma. Ve vzácných případech se mohou objevit vedlejší účinky, jako je např. svědění jazyka a patra a mírné otoky sliznic. Tyto potíže se často zlepší již po jednom roce léčby.
- Subkutánní imunoterapie (SCIT): Lékař injekčně aplikuje alergeny do nadloktí. Injekce s postupně narůstající koncentrací alergenů jsou pacientovi aplikovány každý týden. Jakmile je po několika týdnech dosaženo udržovací dávky, pacient dostává jednou měsíčně injekci s touto dávkou. Po aplikaci každé takové injekce musí pacient ještě alespoň 30 minut setrvat v čekárně lékaře, neboť při této formě léčby se může vyskytnout zesílená reakce až anafylaktický šok. Kromě toho by pacient ve dny, kdy je mu podávána subkutánní imunoterapie, neměl konzumovat alkohol a měl by se vyvarovat větší tělesné námahy.
Na koho se mohu obrátit?
Na diagnostiku i léčbu alergií obecně (tzn. nejen alergií na zvířecí srst) se specializují alergologové. Žádanku vám v případě potřeby vystaví váš praktický lékař.
