Kromě toho postiženou osobu trápí svědění. Kožní testy pomáhají při stanovení diagnózy, protože vyrážky nejsou svým klinickým obrazem vždy zcela jasně identifikovatelné jako alergické.
Jak se stanoví diagnóza alergické kontaktní dermatitidy?
Postižená místa na kůži se mohou ve vzácných případech také zanítit – nejpozději poté je lékařské ošetření bezpodmínečně nutné. Kontaktní ekzémy po vyloučení styku s alergenem většinou pomalu, ale bezezbytku odezní. Jestliže se jedná o chronický kožní úkaz, zrudnutí vybledne, dojdu k šupinatění a zbytnění kůže (chronický kontaktní ekzém). Ten se může vyvinout také v takzvaný chronicky degenerační kontaktní ekzém, pro který je charakteristická suchost kůže a výrazně delší proces hojení.
Zjišťování anamnézy
Na počátku diagnostiky se nachází podrobná anamnéza (zjišťování informací o zdravotním stavu pacienta z minulosti). Sem spadají např. takové otázky jako: Zda se už vyskytly alergie (i v rodině), vykonávaná profese, jak dotyčná osoba pečuje o kůži, nebo zda užívá nějaké léky. Kromě toho je možné, že ekzém vůbec není alergický, ale že je podmíněn toxicky (např. při reakci na prací prostředek nebo čistidlo), což znamená, že obsažené účinné látky agresivně napadají kůži (iritační kontaktní ekzém). Postižené osoby často předpokládají látky, se kterými se nově dostaly do kontaktu (např. nový prací prostředek). Většinou jde však o spouštěče, se kterými existuje pravidelnější a dlouhodobější kontakt. Souhra kožní vyrážky, kontaktu s alergenem a známé alergické kontaktní dermatitidy usnadňuje po prvním stanovení diagnózy další identifikaci při opětovném výskytu. Tomu se však lze do značné míry vyhnout vyloučením kontaktu s alergenem.
Epikutánní test: kožní test za účelem potvrzení diagnózy
Při podezření na alergickou kontaktní dermatitidu se provádí alergologický text v takzvaných standardních řadách. U takzvaného epikutánního testu (test s náplastí) se na záda nalepí náplasti obsahující alergeny. Po 24 nebo 48 a 72 hodinách se ověří, je-li patrná kožní reakce. Je-li reakce nejasná, může o 24 hodin později následovat ještě další odečet. Přitom testovací substance na kůži vyvolá malý kontaktní ekzém.
Při otevřeném epikutánním testování, které je smysluplné především na ověření ohledně takových substancí, jako jsou sprchové gely nebo dezinfekční prostředky, se látka několikrát denně aplikuje na určitou oblast kůže. Po 48 a 72 hodinách následuje posouzení. K tomu, aby se zjistilo, jestli jde o takový spouštěč alergie, který je citlivý na světlo, se provádí fotopatch-test. Při tomto testu se testované substance nalepí jako u epikutánního testu, ale dvojmo. Jedna polovina se vystaví UVA záření, druhá nikoli. Fotoalergické reakce vznikají z kombinovaného účinku mezi látkou (např. kožním krémem) a UV světlem. Proto jsou viditelné především na místech exponovaných světlu, ale mohou se rozšířit i na další kůži.
Lékař objasní rizika a vedlejší účinky testu. Pozitivní test nemusí vždy znamenat, že jde skutečně o alergii.
Jak probíhá léčba alergické kontaktní dermatitidy?
Léčba alergické kontaktní dermatitidy spočívá především ve vyloučení styku s alergenem a v akutní fázi z lokální léčby (krémy, atd.). Každopádně byste měli oslovit dermatologa, který může zařídit další diagnostikuí alergie (buď sám, nebo pomocí speciálních testů např. v alergologické ambulanci nebo alergologickém zdravotním středisku. Při pozitivním výsledku testu se alergen zaznamená v průkazu alergika.
Vyhýbat se alergenům
Na prvním místě léčby alergické kontaktní dermatitidy stojí poradenství o možných látkách, resp. produktech, které dané alergeny obsahují. Pacient by se jich měl samozřejmě vyvarovat. To bohužel není vždy možné – především když jsou alergeny velmi rozšířené. Úsilí by v takovém případě mělo přinejmenším směřovat k redukci alergenů.
Krémy, masti, kortizon aj.
Podle toho, v jaké fázi se alergická změna kůže nachází, se na kůži nanášejí léčiva (lokální terapie). Jestliže ekzém mokvá, aplikují se hydrofilní emulze, krémy nebo vodové roztoky. Jestliže jsou kožní úkazy suché, nanáší se mastná mast. K tomu, aby se zastavil zánět, se používají kortikosteroidy (nanášené na kůži, jako tablety nebo v těžkých případech jako infuze). Doba aplikace kortizonu na kůži je většinou omezená, protože kůže se v rámci vedlejších účinků tohoto léčiva ztenčuje. Po přerušení se ale většinou zase dá začít s léčbou. Projeví-li vyrážka příznaky infekce, může být nutná léčba antibiotikem.
Doporučené promašťovací pleťové krémy by se měly pravidelně používat, aby se kůže a její bariéra zase krok za krokem obnovila. Kromě toho lze na kůži používat prostředky s obsahem močoviny.
Kalcineurinové inhibitory jsou vlastně přípustné pro léčbu středně těžkých až těžkých ekzémů. Někdy se aplikují při alergické kontaktní dermatitidě na obličeji, protože se po nich kůže méně ztenčuje než po kortizonových krémech.
Ve vzácných případech se aplikují takzvaná imunosupresiva. Dále může podpůrně působit terapie ultrafialovým světlem především u chronické varianty.
Na koho se mohu obrátit?
Diagnózu a léčbu alergické kontaktní dermatitidy provádí alergologicky školený odborný lékař specializovaný na oblast dermatologie a na alergologické klinice, resp. v alergologické ambulanci. Prvním krokem je návštěva dermatologa, aby se stanovila předpokládaná diagnóza, a aby se vyloučila ostatní kožní onemocnění.
