Jak se stanoví diagnóza alergické kontaktní dermatitidy?
Ve vzácných případech se postižené oblasti kůže mohou i zanítit – nejpozději pak je naprosto nezbytné lékařské ošetření. Poté, co se podaří zamezit kontaktu s alergenem, alergická kontaktní dermatitida většinou pomalu, ale bezezbytku odezní. Pokud se jedná o chronický kožní projev, zarudnutí vymizí, kůže šupinatí a zhrubne (chronická kontaktní dermatitida). Tato potíž může přejít také v tzv. chronickou degenerativní kontaktní dermatitidu, která se vyznačuje suchostí kůže a výrazně delším hojením.
Zjišťování anamnézy
Diagnostika začíná odebráním podrobné anamnézy. Lékař se bude pacienta ptát, zda se u něj (nebo i v jeho rodině) již vyskytly nějaké alergie, jaké vykonává povolání, jakým způsobem pečuje o pleť, nebo zda užívá nějaké léky. Je totiž dost dobře možné, že se nejedná o alergickou kontaktní dermatitidu, nýbrž o iritační kontaktní dermatitidu, která vznikla např. v reakci na nový prací prostředek. Pacienti mají často podezření na konkrétní látky, se kterými přišli nedávno do styku. Ve většině případů se však jedná o spouštěče, se kterými je pacient v pravidelném a dlouhodobém kontaktu. Pokud se po prvotní diagnóze alergické kontaktní dermatitidy objeví vyrážka po dalším kontaktu s alergenem znovu, je zřejmé, že diagnóza byla správná. Pak nezbývá nic jiného, než se důsledně vyhýbat kontaktu se spouštěčem, abyste vzniku další vyrážky zamezili.
Epikutánní test: kožní test za účelem potvrzení diagnózy
Při podezření na alergickou kontaktní dermatitidu se provádí alergologický test v takzvaných standardních sadách. Nejčastějším typem epikutánního testu je uzavřený (náplasťový) test, kdy lékař na záda nalepí náplasti obsahující alergeny. Po 24, 48 nebo i 72 hodinách se ověří, je-li patrná kožní reakce. Je-li reakce nejasná, může o 24 hodin později následovat ještě další odečet. Při provádění epikutánních testů je nutné předem počítat s tím, že alergeny mohou na malých kouscích kůže způsobovat nepříjemné místní reakce.
Druhým typem epikutánního testu je otevřený test, kdy se alergen nelepí pod náplast, ale aplikuje se na určitou oblast kůže několikrát denně. Tento typ epikutánního testu je obzvláště užitečný pro testování látek, jako jsou sprchové gely nebo dezinfekční prostředky. Vyhodnocení se provádí po 48 a 72 hodinách.
Třetím typem epikutánního testu je fotoepikutánní test neboli photo patch test, který se používá k diagnostice fotoalergické kontaktní dermatitidy (viz také článek Alergie na slunce). Ta se objevuje v případě interakce fotosenzibilizační látky a UV záření. Při tomto vyšetření se testované alergeny aplikují stejným způsobem jako při klasickém náplasťovém testu, ale ve dvou sadách alergenů. Jedna sada se po 24 hodinách působení odstraní a kůže pod ní je ozářena UVA zářením, druhá sada zůstává zalepená a odstraňuje se až po 48 hodinách (bez další expozice UVA záření). Lékař tyto dvě místa následně mezi sebou porovná: pokud je alergická reakce pozorována v obou sadách, jedná se o „klasickou“ alergickou kontaktní dermatitidu; pokud je reakce pozorována pouze v sadě, která byla ozářena UVA zářením, jedná se o fotoalergickou kontaktní dermatitidu. Ta bývá důsledkem kombinovaného účinku látky (např. pleťového krému obsahujícího nějaký alergen) a UV záření. Fotoalergická kontaktní dermatitida proto bývá viditelná hlavně na místech vystavených světlu, ale může se rozšířit i do okolí.
Rizika a vedlejší účinky testu vám vysvětlí lékař. Pozitivní výsledek testu ještě nemusí znamenat, že se skutečně jedná o alergii.
Jak se léčí alergická kontaktní dermatitida?
Léčba alergické kontaktní dermatitidy spočívá především ve vyhýbání se alergenům, v akutní fázi se používá i místní léčba (krémy apod.). V každém případě byste se měli obrátit na dermatologa, který může zařídit bližší objasnění alergie – ať již diagnózu stanoví sám, nebo vás odešle na speciální vyšetření do alergologické ambulance. V případě pozitivního výsledku testu bude alergen zaznamenán do vašeho průkazu alergika.
Vyhýbejte se alergenům
Prvním krokem v léčbě alergické kontaktní dermatitidy je poradenství ohledně možných látek nebo výrobků, které obsahují daný alergen. Pacient by se těmto výrobkům měl samozřejmě vyhnout. Bohužel to není vždy možné, zvláště pokud jsou alergeny takřka všudypřítomné. Úsilí by v takovém případě mělo směřovat alespoň k omezení kontaktů s alergenem.
Krémy, masti, kortizon atd.
V závislosti na tom, v jaké fázi se alergická změna kůže nachází, se na kůži nanášejí léčiva (místní léčba). Jestliže ekzém mokvá, aplikují se hydrofilní emulze, krémy nebo vodné roztoky. Je-li kůže suché, nanáší se mastná mast. K udržení zánětu pod kontrolou se používají kortikosteroidy (buď aplikované na kůži nebo ve formě tablet, jen v závažných případech ve formě infuze). Doba aplikace kortizonu na kůži je obvykle omezená, protože vedlejším účinkem je ztenčování kůže. Po přerušení léčby je však obvykle možné ji znovu zahájit. Pokud vyrážka vykazuje známky infekce, může být nutná antibiotická léčba.
Pravidelně byste měli používat promašťovací pleťový krém, který vám doporučil lékař, aby se postupně obnovila kůže i její přirozená bariéra. Kromě toho lze na kůži aplikovat přípravky s obsahem močoviny.
Pro léčbu středně těžkého až těžkého atopického ekzému se někdy používají tzv. inhibitory kalcineurinu. Ty může lékař předepsat v případě výskytu alergické kontaktní dermatitidy na obličeji, protože kůže se po nich ztenčuje méně než po kortizonových krémech.
Ve vzácných případech se používají imunosupresiva. Dále může podpůrně působit terapie ultrafialovým světlem, zvláště pak u chronické varianty.
Na koho se mohu obrátit?
Diagnostiku i léčbu alergické kontaktní dermatitidy provádí alergolog. Prvním krokem je však většinou návštěva dermatologa, který vysloví předpokládanou diagnózu a zároveň vylouči jiná kožní onemocnění.
Související odkazy
- Monika Langerová, Iva Karlová, Jan Šternberský: Epikutánní testy v praxi. Dermatologie pro praxi 2011; 5(3): 171–174 (odkaz vede na PDF soubor na webu dermatologiepropraxi.cz, 194 kB)
