Cystická echinokokóza

Výskyt

Cystická echinokokóza se vyskytuje po celém světě kromě Antarktidy, nejčastěji v zemědělských oblastech.

Situace v České republice

Záchyt Echinococcus granulosus v ČR není častý: v období let 2018–2024 bylo hlášeno 8 případů infekce (obr. 1). Jednalo se především o importované nákazy.

Obrázek 1: Počty případů infekce Echinococcus granulosus hlášené v ČR v letech 2018–2024. (Zdroj: Informační systém infekčních nemocí)

Prevence

Psi by měli být pravidelně odčervováni (minimálně 4× ročně) a neměli by být krmeni tepelně neošetřenými vnitřnostmi ovcí a jiných býložravců. Jedním z preventivních opatření je důsledné dodržování bezpečnostních a hygienických pravidel na jatkách. Vakcína pro lidi neexistuje, nicméně je dostupná vakcína EG95 pro ovce registrovaná v Číně a Argentině.

Léčba

Cystická echinokokóza se nejčastěji léčí antiparazitiky, pomocí metody PAIR (punkce, aspirace, injekce a reaspirace), chirurgicky anebo je vývoj onemocnění pouze sledován a vyčkává se.

Příznaky onemocnění

U lidí vznikají nejčastěji v játrech a plicích jedna či více cyst (hydatidy), které způsobují obtíže v závislosti na jejich lokalizaci a velikosti. Cysty mohou být lokalizovány také v kostech, ledvinách, slezině, svalech a centrální nervové soustavě. Pro hydatidózu je typická poměrně dlouhá inkubační doba. Příznaky závisí od lokalizace parazita; játra: bolesti břicha – pravé podžebří, nevolnost, zvracení, hepatomegalie, nadýmání, cholangitida; plíce: chronický kašel, bolest na hrudi, dušnost. Může se také objevit řada nespecifických příznaků jako například slabost, váhový úbytek a anorexie.

Další důležité informace

Inkubační doba: 1 rok až 20 let

Původce: Původcem onemocnění je tasemnice Echinococcus granulosus sensu lato (měchožil zhoubný).

Zdroj: Konečným hostitelem této tasemnice jsou divoké a domácí psovité šelmy, které vylučují vajíčka tasemnice trusem (obr. 2). Vajíčka zůstávají infekční po dobu několika týdnů. Člověk se nejčastěji nakazí požitím vajíček po kontaktu s infikovaným psem, přenos je však možný i vodou, potravinami, půdou nebo předměty kontaminovanými vajíčky. Pokud dojde k onemocnění člověka, je nezbytné zajistit parazitologické vyšetření psa, který byl pravděpodobným zdrojem infekce (ve střevě psa přežívá tasemnice 2–3 roky). Mezihostitelem mohou být různá zvířata dle genotypu Echinococcus granulosus. Pro člověka mají největší význam mezihostitelé sloužící jako domácí zvířata, nejčastěji ovce a kozy a dále například skot, prasata, velbloudi či jaci.

Obrázek 2: Cystická echinokokóza: životní cyklus tasemnice Echinococcus granulosus sensu lato – schematický nákres. Dospělý jedinec Echinococcus granulosus sensu lato (o délce 2–7 mm) (1) se usazuje v tenkém střevě definitivního hostitele (psa nebo psovité šelmy). Z dospělé tasemnice se uvolňují zralé články, které se stolicí opouštějí definitivního hostitele a ve volném prostředí se uvolňují vajíčka (2). Tato vajíčka mohou být pozřena mezihostitelem (na obrázku ovce), případně náhodným hostitelem (člověkem). V tenkém střevě mezihostitele nebo náhodného hostitele se z vajíček uvolňují onkosféry se šesti háčky (3), které pronikají střevní stěnou a prostřednictvím oběhového systému migrují do různých orgánů, zejména do jater a plic. V těchto orgánech se onkosféra mění na cystu – hydatidu (4), která obsahuje velké množství nových larev (protoskolexů). Definitivní hostitel (pes nebo psovitá šelma) pozře nakaženou tkáň obsahující hydatidy. V trávicím traktu definitivního hostitele se z hydatid uvolňují protoskolexy (5) a mění se ve skolexy, které se přichytí ke střevní sliznici (6). Během 32–80 dnů se ze skolexů vyvíjejí dospělé tasemnice (1). (Zdroj: By Richfield, David (2014). Medical gallery of David Richfield. WikiJournal of Medicine 1 (2). DOI:10.15347/wjm/2014.009. ISSN 2002-4436. - Redrawn from file:CDC Echinococcus Life Cycle.jpg. Source information from:Echinococcosis > Biology from Centers for Disease Control and Prevention. Page last reviewed: December 12, 2012, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=10687141)

Související odkazy

1. Státní zdravotní ústav: Echinokokóza (odkaz vede na web szu.gov.cz)
2. Bundesministerium für Arbeit, Soziales, Gesundheit, Pflege und Konsumentenschutz: Hundebandwurm (zystische Echinokokkose) (odkaz vede na web sozialministerium.gv.at; jeho obsah je dostupný pouze v němčině)
3. World Health Organization: Echinococcosis (odkaz vede na web who.int; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
4. (americká) Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC): Echinococcosis (odkaz vede na web www.cdc.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
5. Thomas Romig, Marion Wassermann: Echinococcus species in wildlife. International Journal for Parasitology: Parasites and Wildlife 2024, 23: 100913. (odkaz vede na web pubmed.ncbi.nlm.nih.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
6. Roxanne Barosi, Gérald Umhang: Presence of Echinococcus eggs in the environment and food: a review of current data and future prospects. Parasitology 2024, (13):1416–1431. (odkaz vede na web pubmed.ncbi.nlm.nih.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
7. Mehdi Borhani, Saeid Fathi, Majid Fasihi Harandi, Adriano Casulli, Jing Ding, Mingyuan Liu, Wenbao Zhang, Hao Wen: Echinococcus granulosus sensu lato control measures: a specific focus on vaccines for both definitive and intermediate hosts. Parasites & Vectors 2024, 17: 533. (odkaz vede na web pubmed.ncbi.nlm.nih.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)