Děti a pohyb

Již od prvního roku života hraje pohyb rozhodující roli v rozvoji tělesných (motorických) i duševních (kognitivních) schopností. Děti v předškolním a mladším školním věku procházejí důležitou fází svého vývoje: v tomto období se vytvářejí biologické, psychosociální a kognitivní základy, které jsou rozhodující pro celý jejich další život. U předškoláků a mladších školáků není potřeba žádný speciální tréninkový program, zbytečná je i specializace na konkrétní druh sportu. Důležité je, aby pohyb děti bavil. Obecně je třeba dbát na rozmanitost pohybových aktivit, na to, aby pohyb odpovídal věku dětí a aby příliš dlouho neseděly. Děti mají přirozenou potřebu se hýbat, a tato potřeba by neměla být omezována. Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby děti ve věku od tří do šesti let neseděly před obrazovkou déle než jednu hodinu denně. „Obrazovkou“ v tomto smyslu není zdaleka jen televize, ale i počítač, tablet nebo mobilní telefon.

Velmi důležité je také období od sedmi do dvanácti let: v tomto věku se děti dokážou nejlépe učit koordinovat své pohyby. Koordinační schopnosti neboli obratnost se řadí mezi základní motorické dovednosti. Obratnost se rozvíjí například při skákání, házení, běhání nebo lezení (na prolézačky, stromy apod.). Rozvoj koordinačních schopností je nezbytným předpokladem pro pozdější provozování téměř jakéhokoli sportu.

Přínos pohybu pro děti a dospívající 

Pohybová aktivita podporuje tvorbu nervových buněk v mozku. Děti, které se pravidelně hýbou, se proto dokážou lépe soustředit než děti, které mají jen minimum pohybu.

Dostatek pohybu již od dětství posiluje mimo jiné:

• svalový systém,
• kardiovaskulární systém,
• imunitní systém,
• metabolismus,
• plíce,
• kosti. 

Správně rozvinutá vytrvalost a síla (což jsou další dvě motorické dovednosti) se vyplatí nejen v dětství, ale i později, tedy v dospělosti. Nedostatek pohybu má naopak na pohodu a zdraví dětí negativní dopad: mimo jiné může vést k psychickým problémům, jako jsou duševní neklid a nevyrovnanost. Některé studie poukazují na to, že děti a dospívající s nedostatkem pohybu trpí častěji nervozitou a depresemi než „pohybově aktivní“ děti. Nedostatek tělesné aktivity se dříve či později projeví i na zdraví: například vadným držením těla či nadváhou (až obezitou), ale také nedostatkem vytrvalosti a síly, ztuhlostí svalů nebo bolestmi zad.

Bližší informace o motorických dovednostech se dočtete v článku Co je pohybová aktivita?

Doporučení pro pohybovou aktivitu dětí ve věku 3–6 let

Kvůli správnému vývoji by děti v předškolním věku (tedy 3–6 let) měly mít alespoň tři hodiny pohybu denně. Z toho alespoň 60 minut by měla tvořit středně náročná nebo i více náročná pohybová aktivita. Děti by měly každý den mít dostatek různorodého pohybu, který může být někdy více námahavý, jindy méně. Dostatečná rozmanitost pohybu jim pomáhá rozvíjet různé dovednosti. Kombinace různých druhů pohybu má celou řadu pozitivních účinků: zlepšuje vytrvalost, posiluje svaly, zpevňuje kosti a podporuje duševní zdraví dítěte.

V závislosti na věku a zájmu dětí jsou pro zlepšení vytrvalosti vhodné následující druhy pohybových aktivit:

• volná hra – například běhání, poskakování, využívání skluzavek, houpaček, prolézaček a jiných herních prvků na dětském hřišti,
• pohybové hry pro děti, které zahrnují zpěv, vyprávění příběhů nebo hraní různých rolí,
• jízda na odrážedle, na koloběžce nebo na kole.

Volná hra je pro děti ve věku 3–6 let velmi důležitá. Pohyb by však měl být co nejpestřejší, proto jsou doporučována i pohybová cvičení, ať už v mateřské škole nebo ve vhodném kroužku pro děti (například v sokolovně). Tím se dětské tělo posiluje mnoha různými způsoby.

Bližší informace najdete v článku Doporučení pro pohybovou aktivitu dětí předškolního věku.

60 minut denně pro děti a dospívající ve věku 6–18 let

Odborníci doporučují, aby děti a dospívající měli alespoň 60 minut pohybu denně. Čím jsou děti mladší, tím více pohybu by měly mít. Vůbec nevadí, když se přitom trochu zadýchají a zpotí. Děti mají přirozenou potřebu se hýbat. Nevědomky tím trénují svou obratnost, koordinaci, sílu i vytrvalost, protože vzájemně kombinují různé formy pohybu.

Ideální pro rozvoj všech výše uvedených motorických dovedností je dovádění venku (například na hřišti) a pohybové hry s vrstevníky (třeba hry s míčem). Zábavné pro děti jsou i různé herní prvky, jako třeba malá trampolína, skákací míč, švihadlo nebo ribstol – to vše nabízí spoustu příležitostí k pohybu.

Po dosažení určitého věku (nejčastěji od 2. stupně ZŠ) lze tělesné schopnosti dále rozvíjet výukou sportů, jako je například plavání, fotbal, tenis, lezení, běh, tanec či jízda na kole. Důležité je, aby pohyb by pro dítě zábavný. Kdo již v raném věku tlačí na výkon, může dítěti do budoucna pohybové aktivity znechutit.

V dnešní době je přirozená touha dětí po pohybu v rozporu s neaktivním životním stylem, jako je dlouhé sezení ve třídě, sledování sociálních sítí, hraní her a chatování na mobilu. To vše vede k tomu, že děti se s přibývajícím věkem čím dál méně hýbou. Potvrzuje to například mezinárodní výzkumná studie [1] o zdraví a životním stylu dětí a školáků, do které se zapojil i výzkumný tým z Univerzity Palackého v Olomouci. Z výsledků této studie vyplývá, že doporučení týkající se pohybové aktivity splňuje mezi 11- až 15letými žáky jen přibližně 22 % chlapců a 15 % dívek [2, 3].

Bližší informace k doporučenému množství pohybu pro 6–18leté děti a dospívající najdete v článku Doporučení pro pohybovou aktivitu dětí a dospívajících.

Související odkazy

1. Univerzita Palackého v Olomouci: Health Behaviour in School-aged Children (HBSC). Mezinárodní výzkumná studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků. (odkaz vede na web hbsc.cz)
2. Zdravá generace?! Pohybová aktivita (odkaz vede na web zdravagenerace.cz)
3. Zdravá generace?! Děti se hýbou a sportují. Ale ne dost. (odkaz vede na PDF soubor na webu zdravagenerace.cz, 759 kB)