Botanická charakteristika
Ředkvička (Raphanus sativus) patří do rozsáhlé čeledi brukvovitých (Brassicaceae), kam se řadí i květák, brokolice, kapusta, růžičková kapusta, kedlubna apod. Nejoblíbenější odrůda ředkviček má malý, zakulacený kořen, který již na první pohled zaujme svou intenzivně červenou barvou. Méně často se prodávají odrůdy, které mají slupku bílou, růžovou, žlutou nebo fialovou. Kromě barvy se mohou hlízy lišit i tvarem: od kulatého přes vejčitě oválný až k podlouhlému. Dužina je však vždy bílá až narůžovělá. Jednou z mnoha odrůd ředkviček je i protáhlá až zašpičatělá bílá ředkvička (kvůli svému tvaru někdy lidově označovaná jako „rampouch“), která se velice podobá ředkvi, své blízké příbuzné.
Existují jarní, letní i podzimní odrůdy ředkviček. U místních pěstitelů je proto seženete od dubna až do října.
Živiny, vitamíny a minerály
S pouze 14 kcal na 100 g představují ředkvičky ideální nízkokalorické a přitom křupavé občerstvení. Za zmínku stojí jejich obsah vitamínu C, kyseliny listové a draslíku. Ředkvičky obsahují hořčičné glykosidy (glukosinoláty), které pomáhají rostlinu chránit před býložravci a zároveň jí dodávají typickou chuť a mírnou štiplavost. Tyto látky jsou pro lidské tělo velmi prospěšné a mají mimo jiné pozitivní vliv na imunitní systém. Ředkvičky ze skleníku obsahují menší množství glukosinolátů kvůli neexistenci přirozených nepřátel, dalším vlivům prostředí a rychlejšímu růstu.
| Látky obsažené v ředkvičce | Na 100 g syrové potraviny | Látky obsažené v ředkvičce | Na 100 g syrové potraviny |
|---|---|---|---|
| Energie (kcal) | 14 | Železo (mg) | 0,4 |
| Tuky (g) | 0,1 | Vitamín A (µg) | 3,8 |
| Bílkoviny (g) | 1,1 | Vitamín B1 (mg) | 0,04 |
| Sacharidy (g) | 2,1 | Vitamín B2 (mg) | 0,04 |
| Vláknina (g) | 1,6 | Vitamín B3 (mg) | 0,2 |
| Draslík (mg) | 255 | Vitamín B6 (mg) | 0,06 |
| Vápník (mg) | 26 | Vitamín C (mg) | 27 |
| Hořčík (mg) | 8 | Kyselina listová (µg) | 24 |
Využití v kuchyni
Ředkvičky jsou nejčastěji konzumovány v syrovém stavu, ať už v salátech, v pomazánkách nebo jako ozdoba na chlebíčcích. Syrové ředkvičky jsou nejkřehčí a chuťově nejintenzivnější. Ředkvičky se však hodí i k tepelné úpravě, která odstraní jejich mírnou štiplavost. Tepelně upravené ředkvičky se nejlépe hodí např. do masových pokrmů, omáček nebo polévek. Najemno nakrájené lístky ředkviček můžete použít i do salátů nebo do polévek.
Před zpracováním byste měli ředkvičky důkladně umýt a odstranit veškeré zbytky zeminy. Odřízněte stonky a kořínky. Lístky lze jíst syrové jako kořenící bylinky, případně vařené jako špenát. Ředkvičky se používají celé, nakrájené nebo nastrouhané.
Skladování
Ředkvičky nelze dlouho skladovat. Zabalené ve vlhkém hadříku vydrží v chladničce dva až tři dny. Nejlepší je ponechat jim stopky v délce asi jednoho centimetru. Díky tomu vadnou pomaleji.
Při nákupu dbejte na to, aby bulvy ředkviček byly čerstvé a pevné. Všímejte si i lístků – neměly by být suché. Ředkvičky sklizené příliš pozdě jsou často houbovité nebo dřevnaté.
