Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Životní prostředí a zdraví
  • Voda a zdraví
  • Aktuální: Kurzy plavání kojenců a batolat

Kurzy plavání kojenců a batolat

Kategorie: Voda a zdraví – více z kategorie
Autor: Státní zdravotní ústav

Kurzy plavání batolat byly ojediněle pořádány již v 80. letech, ovšem až na počátku 90. let se začaly na komerčním základě šířit do různých měst ČR. Jelikož do té doby měly dle provozního řádu bazénů obvykle přístup do bazénu až děti od tří let, bylo třeba začít po hygienické stránce řešit i tuto problematiku. V současné době je ošetřena vyhláškou MZ č. 238/2011 Sb. v platném znění, která upravuje hygienické požadavky na bazény pro kojence a batolata (§ 22 a přílohy č. 8 a 10 k citované vyhlášce).

Ilustrační obrázek k článku „Kurzy plavání kojenců a batolat“

Aktivita s tak malými dětmi a v takovém prostředí není zcela bez rizika (především infekční onemocnění, možný tepelný diskomfort, expozice chemickým látkám z bazénové vody, (u)tonutí a nesprávné manipulace s dítětem). Během více než 20 let provozování těchto aktivit však nebyla v souvislosti s plaváním kojenců evidována žádná epidemie, nicméně chybí přehled o výskytu a počtu sporadických (jednotlivých, neepidemických) případů onemocnění kojenců či jejich doprovodu (průjmová onemocnění, záněty zevního zvukovodu nebo středního ucha, kožní onemocnění, alergické projevy, respirační onemocnění apod.), které by mohly s touto činností souviset.

Výsledky odborných zahraničních studií dokládají, že v prostorách bazénů s chlorovanou vodou je kritická inhalační expozice těkavým vedlejším produktům chlorace (především trichloraminu), a že tato expozice se může negativně projevit na zdraví osob, které zde pobývají pravidelně delší dobu (personál, závodní plavci), nebo na zdraví dětí, které tyto bazény navštěvovaly od útlého věku. V obou případech se jedná o vyšší riziko vzniku astmatu, popř. dalších respiračních onemocnění. Další studie prokázala, že návštěvnost v chlorovaných bazénech v raném věku je později během dětství spojena s vyšším rizikem vzniku zánětu dýchacích cest a senzibilizace IgE na roztoče v domácnostech, nezávisle na jiných rizikových faktorech. Jednalo se však o běžné bazény se standardním provozem, nikoliv o speciální provozy určené pouze malým dětem, a některé publikované studie ani přesně neudávají úroveň expozice trichloraminu, takže je obtížné posoudit, nakolik jsou podmínky ve studovaných bazénech srovnatelné s podmínkami tuzemských kurzů plavání kojenců a batolat. Navíc v Belgii, kde byly studie prováděny, jsou v porovnání s ČR výrazně vyšší limitní hodnoty pro koncentraci chloru ve vodě.

Problematice aktivit velmi malých dětí v prostředí chlorovaných bazénů se věnovala i příslušná odborná instituce v Německu – Umweltbundesamt (UBA – Spolkový úřad pro životní prostředí). Ve svém stanovisku uvádí, že přes všechna opatření technického i hygienického rázu nelze (podle současného stavu poznání) s jistotou vyloučit přídatné riziko onemocnění astmatem nejcitlivější skupiny osob. Proto se doporučuje brát v úvahu především individuální dispozici vůči vlivům životního prostředí (atopie). Zejména u predisponovaných dětí mladších dvou let se plavání s batolaty nedoporučuje do té doby, než budou k dispozici další poznatky, které by svědčily o neškodlivosti této aktivity.“

Plavání kojenců a batolat patří bezesporu mezi oblíbené aktivity, která však s sebou zároveň nesou určitá zdravotní rizika. Proto by kurzy měly probíhat jen v takových zařízeních, která jsou k tomuto účelu skutečně vhodná a splňují hygienické podmínky kladené na jejich provoz (viz § 22 a příloha 10 vyhlášky č. 238/2011 Sb. v platném znění). A protože za nezávadnost prostředí, ve kterém jsou kurzy pořádány, nesou odpovědnost provozovatelé, je otázkou, zda by se také oni sami neměli začít v této záležitosti angažovat, byť i nad rámec předepsaných hygienických norem. (např. usilovat o co nejnižší hodnoty trichloraminu v ovzduší krytých bazénů, popřípadě i jiných vedlejších produktů dezinfekce v ovzduší i ve vodě). Je také třeba zvážit, zda se jedná o aktivitu vhodnou pro všechny děti. Domníváme se, že děti do dvou let věku s pozitivní alergickou anamnézou, by se vzhledem ke zdravotním rizikům (zvýšena incidence respiračních onemocnění a astmatu) neměly kurzů „plavání“ účastnit, to už ovšem spadá spíše do kompetence dětských lékařů. Česká pediatrická společnost JEP ostatně vydala „Stanovisko k plavání kojenců a batolat“, které je veřejnosti dostupné na jejích webových stránkách. 

Související odkazy

Podrobnější informace:

  1. Stanovisko SZÚ ke kurzům plavání kojenců a batolat
  2. Stanovisko České pediatrické společnosti JEP: Kurzy plavání pro kojence a batolata - co by měly vědět jejich rodiny
  3. Voisin C., Sardella A., Bernard A. (2008). Riziko alergických onemocnění spojené s návštěvou bazénů s chlorovanou vodou. Hygiena, 53(3): 93-101.
  4. UBA (2011). Sdělení Spolkového úřadu pro životní prostředí po konzultaci s Komisí pro vodu v plaveckých a koupelových bazénech Spolkového ministerstva pro zdraví při Spolkovém úřadu pro životní prostředí: Plavání s malými dětmi a vedlejší produkty dezinfekce v prostředí plaveckých bazénů (Babyschwimmen und Desinfektionsnebenprodukte in Schwimmbädern). Bundesgesundheitsblatt, 54(1): 142-144.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Voda a zdraví

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek k článku „Teplá voda – zdravotní rizika“

    Teplá voda – zdravotní rizika

    Voda a zdraví

    Teplá voda, ačkoliv je vyráběna z vody pitné, se za pitnou vodu nepovažuje, i když by měla být zdravotně nezávadná. Tomu odpovídají rozdílné požadavky (ukazatele, případně limity) pro kvalitu teplé a pitné vody podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, i dříve používaný termín teplá užitková voda.

  • Ilustrační obrázek Vnitřní prostředí školy

    Vnitřní prostředí školy

    Škola a zdraví

    Ve vnitřním prostředí trávíme nejvíce času, často až 80–90 %. Děti tráví 90 % času ve třídách, bytech, v dopravních prostředcích. Obvykle se vnitřní prostředí definuje jako „prostředí/ovzduší, které nemá přímé spojení s prostředím/ovzduším venkovním a/nebo je natolik ovlivňováno vnitřními zdroji, že se významně liší od prostředí/ovzduší venkovního. Může mít zcela specifické mikroklima.“

  • Ilustrační obrázek Potravinové alergie: základní informace

    Potravinové alergie: co to je?

    Potravinové alergie

    Pravé alergie na potraviny jsou poměrně vzácné: Vyskytují se zhruba u 5–8 % procent dětí, resp. u 1–3 % dospělých. Avšak vzhledem k tomu, že u mnoha lidí zůstává potravinová alergie neropoznána, počet lidí s tímto typem alergií je zřejmě vyšší, než uvádějí oficiální statistiky. Potravinové alergie, které vzniknou v prvních několika letech života, v mnoha případech zase vymizí. U dospělých naopak často přetrvávají po celý život, může se však měnit jejich podoba. Je nutno podotknout, že neexistuje žádná horní věková hranice, kdy se u člověka může vyvinout potravinová alergie.

  • Ilustrační obrázek k článku „Pohybová aktivita a asthma bronchiale“

    Pohybová aktivita a průduškové astma

    Pohybová aktivita v souvislostech

    Pohybová aktivita je velmi důležitá léčebná metoda průduškového astmatu (lat. asthma bronchiale), ačkoliv se nevhodným výběrem pohybové aktivity nebo prostředím může astma i přechodně zhoršit.

Doporučené zdroje

  • Přenos plísňových onemocnění kůže a bradavic v plaveckých bazénech

    Voda a zdraví

    Koupání není pouze činnost zdraví prospěšná, ale představuje pro koupající se osoby určité riziko. Ve vodě bazénů a koupališť se mohou vyskytnout různé patogenní mikroorganismy (bakterie, viry, plísně, kvasinky, prvoci) a široké spektrum chemických látek, především vedlejších produktů dezinfekce. Zdrojem mikrobiální i chemické kontaminace je v prvé řadě člověk, proto je třeba vědět, jakým způsobem se v těchto zařízeních chovat, aby byla zdravotní rizika minimalizována.

    Přejít na externí zdroj
  • Jak se vyznat v balených vodách?

    Voda a zdraví

    Je důležité mít povědomí o základních údajích o složení kojeneckých, pramenitých a minerálních balených vod vyráběných v ČR, informace o jednotlivých typech balených vod a o výhodách i rizicích spojených s jejich konzumací, aby se spotřebitel dokázal v této problematice správně orientovat.

    Přejít na externí zdroj
  • Pijete vodu z watercooleru?

    Voda a zdraví

    Watercooler – česky doslova „ochlazovač vody“ – je zařízení pro čepování balené pitné vody z velkoobjemových vratných plastových lahví (barelů). Voda může být podle typu přístroje ochlazována, ohřívána nebo čepována při pokojové teplotě. Podobné zařízení může být napojeno také přímo na vodovod, kdy pak vodu obvykle navíc upravuje a teprve poté chladí či ohřívá, ale jeho problematika je poněkud odlišná, a proto na obsluhu těchto zařízení vydal SZÚ samostané doporučení.

    Přejít na externí zdroj
  • Desatero správné péče o vnitřní vodovod

    Voda a zdraví

    Nesprávně navržený a provedený vnitřní vodovod (domovní rozvod) pitné nebo teplé vody může mít dopad na kvalitu vody na kohoutku (nejen její senzorické znehodnocení, ale v některých případech i zdravotní závadnost), na dostupnost potřebného množství vody v požadovaném čase na všech místech objektu, na životnost potrubí domovního rozvodu, na hlučnost v objektu atd. Osvětový materiál Státního zdravotního ústavu seznamuje s nejdůležitějšími zdravotními aspekty vnitřních vodovodů a preventivních i nápravných opatřeních.

    Přejít na externí zdroj

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 23.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace