Nákaza „mozkožravou amébou“: naeglerióza

Výskyt

Původce naegleriózy lze nalézt po celém světě ve vlhké bahnité půdě a teplých vodách, jako jsou například jezera, rybníky, termální prameny, výpusti chladicích systémů průmyslových zařízení (např. elektráren) apod. [1]. Celosvětově bylo do roku 2023 hlášeno 488 případů, nejvíce ze Spojených států amerických a Pákistánu.

Situace v České republice

V České republice proběhla v letech 1962–1965 jedna z největších epidemií naegleriózy na světě, při které zemřelo 16 lidí (děti a mladí lidé). Epidemie se odehrála v Ústí nad Labem, kde byl zdrojem infekce špatně udržovaný plavecký bazén, přesněji řečeno dutina za jednou z jeho stěn [2]. Další dva případy u 11letých chlapců se staly v letech 1968 a 1984 v Podkrušnohoří. Chlapci se koupali v jímce a v potoce, do kterých byly vypouštěny chladicí vody z chemičky a z tepelné elektrárny.

Prevence

Všeobecně platí zásada nenechat si při koupání, mytí obličeje, sprchování, vodních sportech a vodních radovánkách vniknout vodu pod tlakem do nosu [3]. Během skákání do vody či ježdění na skluzavkách a potápění je vhodné si přidržet nos či použít nosní klip. V termálních pramenech se doporučuje držet hlavu vždy nad hladinou. Je s výhodou vyhnout se mělkým vodám, protože tam je pravděpodobnost výskytu améb vyšší. Před použitím sprchy či vany se doporučuje nechat vodu odtéct po dobu 5 minut. Malé dětské bazénky by se měly po každém použití vypláchnout, umýt a vysušit. Vlastní bazény je nutné udržovat v čistotě a dostatečně je dezinfikovat chlorací. Při doplňování vody v bazénu vodou z vodovodu by se měla hadice umístit přímo do skimmeru (viz Poznámka níže), filtr musí být v provozu. Doplňovat vodu umístěním hadice přímo do bazénu se nedoporučuje. Při vyplachování a čištění nosních dutin by se měla používat sterilní či převařená voda.

Pokud se po koupání nebo hře v teplé sladké vodě náhle objeví příznaky jako horečka, bolesti hlavy, zvracení či ztuhlost šíje, je vhodné neprodleně vyhledat ošetření lékaře.

Příznaky onemocnění

Při onemocnění naegleriózou dochází k destrukci mozkové tkáně a vzniká tzv. primární amébová meningoencefalitida (PAME). Mezi časné příznaky patří bolest hlavy, horečka, nevolnost a zvracení. V dalších fázích infekce se může objevit ztuhlost šíje, zmatenost, netečnost, poruchy vědomí a kóma. Průběh onemocnění je velmi rychlý a většina případů končí fatálně (většinou 3–7 dní po nástupu prvních příznaků).

Další důležité informace

Inkubační doba: pohybuje se v rozmezí 1–12 dní; nejčastěji se nástup příznaků objeví kolem 5. dne po expozici.

Původce: Původcem naegleriózy je jednobuněčný, volně žijící organismus Naegleria fowleri. V angličtině se lze také setkat s názvem brain-eating amoeba (odtud pochází český překlad „mozkožravá améba“). Naegleria fowleri může tvořit tři formy, znázorněné na obr. 1: cystu (č. 1), měňavkovité stadium (améba, č. 2) a bičíkaté stadium (č. 3).

Obrázek 1: Životní cyklus Naegleria fowleri a způsob nákazy člověka. Zdroj: Centers for Disease Control and Prevention, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=26369507

Zdroj: Zdrojem infekce jsou nejčastěji přírodní teplé sladké vody (jezera, rybníky, termální prameny), špatně dezinfikované bazény a koupaliště, nedezinfikovaná nebo špatně dezinfikovaná kohoutková voda, půda včetně sedimentů na dně vodních toků a ploch, výpusti chladicích systémů průmyslových zařízení.

Přenos: K nákaze dochází ve velmi ojedinělých případech, a to nejčastěji při plavání a potápění v teplých měsících, při kterém dojde k vniknutí vody s Naegleria fowleri do nosní dutiny (č. 5 na obr. 1). Měňavky (stadium améby) pronikají přes čichovou sliznici a podél čichového nervu až do mozku (č. 6 na obr. 1). Nákaza se nešíří z člověka na člověka. Není známo, že by se člověk mohl nakazit vodní párou či aerosolem ze sprchy či zvlhčovače vzduchu.

Související odkazy

1. (americká) Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC): Naegleria fowleri infection (odkaz vede na web cdc.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
2. František Kožíšek, Eva Rychlíková, Petr Pumann: 16 obětí a 16 let do objasnění případu. Připomínka nejhorší české epidemie z koupací vody v Ústí nad Labem. Hygiena 2019, 64(2): 52–58. (odkaz vede na web hygiena.szu.cz).
3. (americká) Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC): Naegleria fowleri and public water systems (odkaz vede na web cdc.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
4. (americká) Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC): Free living amebic infections (odkaz vede na web cdc.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
5. Awadh Alanazi, Sonia Younas, Hasan Ejaz, Muharib Alruwaili, Yasir Alruwaili, Bi Bi Zainab Mazhari, Muhammad Atif, Kashaf Junaid: Advancing the understanding of Naegleria fowleri: Global epidemiology, phylogenetic analysis, and strategies to combat a deadly pathogen. Journal of Infection and Public Health 2025, 18(4): 102690. (odkaz vede na web sciencedirect.com; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
6. Denise Leal dos Santos, Beni Jequicene Mussengue Chaúque, Veridiana Gomes Virginio, Virgílio Carménia Cossa, Christina Pettan-Brewer, Henri Stephan Schrekker, Marilise Brittes Rott: Occurrence of Naegleria fowleri and their implication for health – a look under the One Health approaches. International Journal of Hygiene and Environmental Health 2022, 246: 114053. (odkaz vede na web sciencedirect.com; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
7. Abdullah Nadeem, Inshal Arshad Malik, Eesha Khan Afridi, Fariha Shariq: Naegleria fowleri outbreak in Pakistan: unveiling the crisis and path to recovery. Frontiers in Public Health 2023, 11: 1266400. (odkaz vede na web frontiersin.org; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
8. Carmen Ripa, Rosana Gabriela Cobzaru, Miruna Raluca Ripa, Alexandra Mastaleru, Andra Oancea, Carmen Marinela Cumpat, Maria Magdalena Leon: Naegleria fowleri infections: bridging clinical observations and epidemiological insights. Journal of Clinical Medicine 2025, 14, 526. (odkaz vede na web mdpi.com; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)