Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Duševní onemocnění
  • Poruchy příjmu potravy
  • Aktuální: Záchvatovité přejídání: co to je?

Záchvatovité přejídání: co to je?

Kategorie: Poruchy příjmu potravy – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Záchvatovité přejídání (někdy se používá zkratka BED pocházející z anglického výrazu binge-eating disorder) se řadí mezi poruchy příjmu potravy. Vyznačuje se záchvaty přejídání, kdy postižený během určité doby (např. dvou hodin) zhltá velké množství jídla: většinou toho zkonzumuje výrazně více, než by během podobné doby a v podobné situaci snědli jiní lidé.

Ilustrační obrázek k článku „Záchvatovité přejídání: základní informace“

Mnozí lidé postižení BED cítí, že ztrácejí kontrolu nad svým chováním při jídle – např. kolik toho snědí, co jedí a jak dlouho již jedí.

Záchvaty přejídání bez kompenzačních opatření

Postižený se nesnaží zavádět žádná pravidelná (systematická) kompenzační opatření, která by zvrátila důsledky jeho záchvatů přejídání (např. zvracení, nadměrné cvičení, užívání projímadel, půst apod.). Začátek a konec záchvatu přejídání někdy ani nelze přesně stanovit. Kromě BED postižený netrpí žádnými dalšími poruchami příjmu potravy, jako je např. mentální anorexie nebo mentální bulimie.

Chování při jídle a pocity viny

U postižených BED lze často pozorovat následující chování, které se objevuje v souvislosti se záchvatem přejídání:

  • postižený jí výrazně rychleji než obvykle,
  • s jídlem pokračuje až do nepříjemného pocitu přejedení, a to nezávisle na pocitu hladu (tzn. jí i v případě, že nemá hlad),
  • pocit znechucení nad sebou samým, sklíčenost a pocity viny po záchvatu přejídání.

Postižení často jedí o samotě, a to právě kvůli pocitům viny a studu, že toho tolik snědí. Své záchvaty přejídání pociťují velmi tíživě, jejich vlastní chování při jídle je velmi trápí. Podle DSM-5 (vodítek, která vydala Americká psychiatrická asociace v roce 2013) se u BED vyskytují záchvaty přejídání v průměru alespoň 1× týdně po dobu nejméně tří měsíců.

Kvůli velkému množství přijaté potravy mají postižení vysoké riziko vzniku nadváhy. To však zdaleka neznamená, že všichni lidé s nadváhou či obezitou by měli diagnózu záchvatovitého přejídání.

Následky záchvatovitého přejídání

Nadváha či obezita se v dlouhodobém horizontu projeví na fungování organismu. U záchvatovitého přejídání však člověk trpí nejen tělesně, ale i duševně. Porucha velmi často narušuje i společenský život postiženého.

Kardiovaskulární systém a metabolismus

Nadváha se negativně projevuje mj. na kardiovaskulárním systému. Prvním příznakem často bývá vysoký krevní tlak. Zvýšená může být i hladina tuků a cukru v krvi. Nadváha či obezita urychlují rozvoj tzv. metabolického syndromu. Nadměrná tělesná hmotnost může vést k arterioskleróze (kornatění tepen) a zvyšovat riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění.

Klouby a páteř

Nadměrná tělesná hmotnost se v dlouhodobém horizontu negativně odrazí i na stavu kloubů a páteře. V důsledku nadváhy či obezity trpí jak meziobratlové ploténky (v páteři), tak klouby (např. kyčle a kolena).

Dopad na duševní zdraví

Na duševním zdraví postiženého se opakovaně negativně podepisuje pocit, že se při jídle opět nedokázal ovládnout. Postižení se za své záchvaty přejídání stydí; mohou se u nich vyskytovat depresivní nálady, trpí jejich sebeúcta. Kromě toho se poruchy příjmu potravy mohou vyskytovat současně s depresemi a úzkostnými poruchami, případně s užíváním návykových látek nebo závislostmi (např. na alkoholu). Postižení se navíc stydí i za svou nadměrnou tělesnou hmotnost.

Společenský život

Lidé postižení záchvatovitým přejídáním se do jisté míry mohou vyhýbat „veřejnému“ životu (např. nejedí na veřejnosti z obavy, že by se při jídle nedokázali ovládnout) a různým společenským událostem. Po „záchvatu žravosti“ mají často pocity viny a znechucení nad sebou samými. Kvůli depresivním sklonům se postižení mohou i stáhnout ze společenského života (tzv. sociální stažení).

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Poruchy příjmu potravy

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek k článku „Záchvatovité přejídání: diagnóza a léčba“

    Záchvatovité přejídání: diagnóza a léčba

    Poruchy příjmu potravy

    Za účelem diagnózy záchvatovitého přejídání potřebuje lékař odebrat pečlivou anamnézu. Může se přitom vyptávat na stravovací návyky, tělesný i duševní stav, životní styl a sociální prostředí postižené(ho). Dále je potřeba objasnit okolnosti, za kterých potenciální pacient(ka) přijímá potravu, jak časté jsou záchvaty přejídání, a jaký je druh a množství přijaté potravy. Kromě toho provede lékař důkladné tělesné vyšetření a může si vyžádat i některá další vyšetření.

  • Ilustrační obrázek k článku „Léčba obezity: psychologie“

    Léčba obezity: psychologie

    Léčba obezity

    Snaha o redukci hmotnosti od nás vyžaduje určité ústupky a sebezapření. Proto je nasnadě, že k tomu musíme být odhodláni, musíme být ochotni do tohoto procesu investovat svůj čas, energii a snahu. Neděláme to přece pro manželku, pro maminku ani pro lékaře, děláme to pro sebe.

  • Ilustrační obrázek k článku „Poruchy příjmu potravy: základní informace“

    Poruchy příjmu potravy: co to je?

    Poruchy příjmu potravy

    Poruchy příjmu potravy se mohou projevovat velmi různými způsoby. Zatímco někteří pacienti hladoví, jiní konzumují příliš velké množství potravy.

  • Ilustrační obrázek k článku „Bulimie: základní informace“

    Bulimie: co to je?

    Poruchy příjmu potravy

    Bulimie (neboli mentální bulimie, lat. bulimia nervosa) se vyznačuje záchvaty přejídání, kdy postižený během krátké doby zkonzumuje velké množství jídla. Poté se různými způsoby snaží „odčinit“ následky svého konání (tzn. přírůstek hmotnosti, třeba i jen hrozící).

Doporučené zdroje

  • Anorexie a bulimie

    Poruchy příjmu potravy

    Zdroje věnované prevenci, spouštěcím faktorům, příčinám, příznakům a léčbě poruch příjmu potravy. Dozvíte se, jaký je rozdíl mezi mentální anorexií a bulimií, které zdravotní komplikace doprovázejí tyto choroby a kde, v případě onemocnění, vyhledat odbornou pomoc.

    Přejít na externí zdroj
  • Anorexie a bulimie

    Poruchy příjmu potravy

    Zdroje věnované prevenci, spouštěcím faktorům, příčinám, příznakům a léčbě poruch příjmu potravy. Dozvíte se, jaký je rozdíl mezi mentální anorexií a bulimií, které zdravotní komplikace doprovázejí tyto choroby a kde, v případě onemocnění, vyhledat odbornou pomoc.

    Přejít na externí zdroj
  • Centrum Anabell, z.ú.

    Poruchy příjmu potravy

    Centrum Anabell vzniklo v roce 2002 s cílem nabízet pomoc a podporu osobám s poruchami příjmu potravy a jejich blízkým. Od roku 2012 rozšířilo své služby o další cílové skupiny a další aktivity k podpoře své činnosti.

    Přejít na externí zdroj

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 18.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace