Poruchy čelistního kloubu

Jaké jsou příčiny poruch čelistního kloubu?

Pohyblivost čelistního kloubu může být omezena z mnoha různých příčin.

Poruchy zavírání úst

Poruchy zavírání úst mohou nastat z různých důvodů. Pokud je při těchto problémech brada vychýlena na jednu stranu, problém je obvykle v kloubu na opačné straně. Mezi možné příčiny patří:

• vymknutí (luxace) čelistního kloubu (např. vlivem zranění nebo při zívání),
• zlomenina čelisti (může se například stát, že fragmenty kosti omezují pohyblivost dolní čelisti),
• vývojové vady čelisti,
• otok ústní sliznice a/nebo pojivové tkáně po lokální anestezii nebo jako důsledek abscesu v oblasti čelistního kloubu,
• po vytržení zubů moudrosti (spíše vzácně),
• kloubní výpotek,
• nádor,
• artróza čelistního kloubu (především u starších pacientů).

Poruchy otevírání úst

Příčiny těchto poruch mohou být různé, obvykle ale spočívají ve svalech pohybujících čelistním kloubem nebo v nervech, které ovládají čelist. K nejčastějším příčinám patří:

• záněty v oblasti úst a čelistí (např. obtížné prořezávání zubů moudrosti),
• křeče žvýkacích svalů, které mohou být buď příznakem jiných onemocnění (meningitida, epilepsie, tetanus nebo nádorová onemocnění, onemocnění slinných žláz apod.), nebo mohou vznikat jako ochranná reakce organismu při bolestech spojených s otevíráním úst (např. při obtížném prořezávání zubů moudrosti),
• zjizvení žvýkacích svalů, např. po operaci, zranění nebo radioterapii,
• tzv. dislokace disku (tato situace v čelistním kloubu je obdobná výhřezu meziobratlové ploténky v páteři),
• onemocnění čelistního kloubu (např. artróza, ankylóza, nádor),
• zlomenina čelistního kloubu (může se například stát, že fragmenty kosti omezují pohyblivost dolní čelisti),
• lokální anestezie dolní čelisti (obtíže obvykle rychle odezní),
• tisknutí zubů k sobě a skřípání zubů (bruxismus) při duševních poruchách nebo stresu.

Jak se stanoví diagnóza?

Diagnóza jakéhokoli omezení pohybu čelistního kloubu je založena na klinickém obrazu. Pro potvrzení diagnózy se někdy provádí lokální anestezie dolní čelisti. Při podezření na zlomeninu dolní čelisti nebo dislokaci čelistního kloubu si lékař může vyžádat rentgenové vyšetření. Pro určení přesné polohy disku se někdy používá vyšetření pomocí magnetické rezonance.

Jak probíhá léčba poruch čelistního kloubu?

V každém případě musí být odstraněna základní příčina poruchy. Ve většině případů lze onemocnění čelistního kloubu léčit poměrně úspěšně, přesto může určité omezení otevírání či zavírání úst trvat měsíce nebo i roky.

Poruchy zavírání úst

Možnosti léčby jsou následující:

• Repozice („nahození“) vykloubené čelisti do správné polohy tzv. Hippokratovým manévrem (provádí nejčastěji zubní lékař, při častějším opakování problému může manévr provádět i sám vyškolený pacient). Při tomto manévru se dolní čelist za stálého tlaku posune dolů a dopředu tak, aby se hlava čelistního kloubu dostala znovu do správné pozice.
• Chirurgické ošetření při artróze čelistního kloubu, zlomeninách nebo při neúspěchu pokusů o repozici.

Poruchy otevírání úst

Pro léčbu tohoto problému jsou k dispozici především následující možnosti:

• fyzioterapie (především cvičení k protažení žvýkacích svalů),
• užívání protizánětlivých léků a studené obklady při zánětlivých stavech,
• analgetika a teplé obklady při bolestivých křečích žvýkacích svalů,
• používání skusových dlah,
• lokální anestezie nervových drah (při křečích žvýkacích svalů),
• antiepileptika (při opakovaných křečích žvýkacích svalů vlivem neurologických poruch),
• chirurgická léčba zlomeniny dolní čelisti nebo dislokace ploténky (disku),
• chirurgické řešení ankylóz a srůstů.

Na koho se mohu obrátit?

Pro diagnostiku a terapii poruch pohyblivosti čelistního kloubu můžete kontaktovat svého praktického lékaře, zubního lékaře nebo maxilofaciálního chirurga.