5 min. čtení
Medikamentózní léčba
Nejčastěji podávanými léky jsou aminosalicyláty, v České republice jsou z této skupiny dostupné pouze mesalazin a sulfasalazin. Při nedostatečné účinnosti mesalazinu a/nebo vysoké aktivitě onemocnění se podávají topické či systémové kortikosteroidy, imunosupresiva (léky, které potlačují nadměrnou imunologickou odpověď vlastního imunitního systému proti tkáňovým strukturám tenkého a tlustého střeva) a často i biologická léčba.
Léky se obvykle vyrábějí ve formě tablet, kapslí nebo jako granulát – tyto formy jsou určeny k užívání ústy. Druhou nejčastější variantou je podávání léků ve formě čípků, pěny nebo léčebných nálevů, klyzmat (klystýrů) do konečníku. Některé léky se pak podávají i v podkožních injekcích nebo jako nitrožilní infuze.
Biologická léčba
Pojmem biologická léčba jsou označovány látky, které jsou tělu přirozené nebo jsou od těchto látek odvozené. Účinnou látkou je většinou bílkovinná molekula, která má funkci protilátky a účastní se v procesu zánětu.
V léčbě IBD se nejdelší dobu užívají infliximab a adalimumab. Obě tyto bílkovinné molekuly patří do skupiny tzv. anti-TNF alfa protilátek. TNF alfa můžeme zjednodušeně chápat jako důležitý faktor v aktivaci zánětu. K těmto látkám patří i další molekula golimumab.
Další skupinou látek používaných v biologické léčbě jsou tzv. anti-integrinové molekuly, například vedolizumab. Tyto protilátky rovněž zasahují do procesu zánětu, ale jiným mechanismem. Blokují totiž vycestování aktivovaných bílých krvinek do místa zánětu.
Třetí používanou skupinou jsou tzv. protilátky proti interleukinům, například ustekinumab.
V léčbě jsou již zavedeny i tzv. malé molekuly (inhibitor Janusovy kinázy tofacitinib).
Protože biologická léčba se u pacientů s IBD využívá již mnoho let, jsou na trhu i tzv. biosimilární látky (léčiva podobná originálním biologickým lékům), což souvisí s koncem patentové ochrany léků. Jejich účinnost i rizika jsou originálům velmi podobná.
Hlavními kandidáty na biologickou léčbu jsou pacienti s perianální (oblast kolem řitního otvoru) formou Crohnovy choroby, pacienti s mimostřevními projevy IBD, dále pacienti s vysokou aktivitou nemoci či komplikacemi, v neposlední řadě také pacienti, u nichž selhává jiná léčba (kortikosteroidy, imunosupresiva).
Chirurgická léčba
Chirurgická léčba se liší u pacientů s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou.
Při chirurgické léčbě Crohnovy choroby tenkého střeva je hlavní zásadou odstranit pouze nezbytně nutnou část střeva, tedy tu nejvíce postiženou. Všechny typy operací jsou tzv. střevo šetřící, protože je nutné zachovat co nejdelší úsek tenkého střeva, které slouží k výživě nemocného. Dalším důvodem je i možnost, že bude nutné operace na tenkém střevě opakovat.
Při postižení tlustého střeva Crohnovou chorobou se odstraní postižená část tlustého střeva a spojí zdravé části tračníku. Pokud je však současně těžké postižení konečníku a oblasti kolem konečníku, které významně narušuje život pacienta, je obvykle nutné provést střevní vývod (stomii). Kvalita života takového nemocného je za těchto okolností pooperačně lepší než před operací.
Ulcerózní kolitida se obvykle řeší odstraněním celého tlustého střeva, protože odstranění kratší části vede k rychlému opakování nemoci. Jelikož ulcerózní kolitida postihuje pouze tlusté střevo, jeho chirurgickým odstraněním se definitivně tento typ zánětu vyřeší.
Odstranění celého tlustého střeva, včetně konečníku, však znamená trvalý střevní vývod z tenkého střeva. Proto se přistupuje k odstranění tlustého střeva s ponecháním krátké oblasti svěračů (asi 2–4 cm), na něž se napojí náhrada konečníku, vytvořená z konce tenkého střeva (terminálního ilea). Této náhradě se říká pouch. Jedná se o operaci, která je technicky náročná a provádí se pouze na několika pracovištích v republice.
Pokud je nutné pacienta akutně operovat kvůli těžkému zhoršení ulcerózní kolitidy, odstraní se v první akutní fázi nejdříve tlusté střevo, ponechá se konečník a provede se vývod na tenkém střevě (ileostomie). Tento typ operace není pro těžce nemocného tak náročný. Odstranění konečné části tlustého střeva (konečníku) s případnou náhradou, pouchem, se provádí až s odstupem 6 měsíců po zlepšení celkového stavu.
Související odkazy
- Seznam IBD center (odkaz vede na web crohn.cz)
- Všechno, co jste chtěli vědět o idiopatických střevních zánětech, ale báli jste se zeptat (odkaz vede na web crohn.cz)
- Pacienti IBD, z.s. (odkaz vede na web crohn.cz)
