Kosmetika a zdraví: úvod

Od kosmetických přípravků očekáváme, že budou o naši pokožku pečovat, budou ji vyživovat, hydratovat a zkrášlovat. V případě suché kůže ji budou promašťovat nebo naopak odmašťovat a čistit v případě pleti se sklonem k akné. Kosmetickými přípravky se líčíme, odličujeme, voníme a celkově pečujeme o svůj vzhled, což vede i ke zlepšení naší psychické pohody.

Kromě výše uvedených vlastností nás kosmetické výrobky chrání před negativními účinky vnějšího prostředí, zejména před nepříznivými účinky slunečního záření. Tyto výrobky, obecně označované jako opalovací přípravky, chrání kůži před solárním zánětem, který se projevuje mírným až silným zčervenáním. Opakovaně „spálená kůže“ může vést až k rozvoji karcinomů kůže. Je tedy velmi žádoucí tento typ výrobků používat. Ověření deklarovaného stupně ochrany podléhá velmi přísným požadavkům stanoveným v mezinárodně platných normách.

Co jsou a co nejsou kosmetické přípravky?

Kosmetické přípravky jsou:

a) výrobky sloužící k péči o:

• kůži – krémy, tělová mléka, oleje na kůži, přípravky na opalování, pleťové masky,.. ;
• vlasy – šampony, kondicionéry, přípravky pro úpravu vlasů (laky, brilantiny), a další kadeřnické výrobky;
• zuby a dutinu ústní – zubní pasty, přípravky na bělení zubů, ústní vody;
• intimní oblasti – mycí gely;

b) výrobky, které se používají k:

• ochraně a udržení v dobrém stavu – přípravky na ochranu proti slunečnímu záření, přípravky proti vráskám, pečující oleje, přípravky na a po holení...;
• čištění (do koupele a sprchy) – sprchové gely, toaletní mýdla, koupelové pěny, koupelové soli, vlhčené ubrousky...;
• parfemaci a úpravě tělesných pachů – toaletní vody, kolínské vody a parfémy, deodoranty a antiperspiranty;
• líčení a odličování – dekorativní kosmetika (řasenky, oční stíny, rtěnky, laky na nehty, kreslení na kůži), micelární vody, odličovací mléka a tonika, odlakovače;
• depilaci – depilační krémy a vosky, depilační pásky;
• úpravě vlasů – šampony, kondicionéry, tužidla, laky, zvlnění a narovnávání vlasů, barvy na vlasy, brilantiny a vosky apod.

Kosmetické přípravky nejsou:

• výrobky, které se inhalují, případně vpichují do kůže (permanentní make-up, tetování),
• výrobky určené na klouby, šlachy, bolest, otevřené rány, čerstvé jizvy, záněty, hojení, popáleniny, afty, opary a obecně určené k léčbě,
• výrobky deklarující antiseptické, dezinfekční a podobné účinky.

Ověření bezpečnosti

Každý kosmetický přípravek musí mít před uvedením na trh zpracovanou zprávu o bezpečnosti, kterou připravuje odborník s vysokoškolským vzděláním (lékařství, toxikologie, farmacie či obdobného studia).

Všechny kosmetické přípravky v rámci EU musí splnit jednotná pravidla bez výjimky. Pravidla jsou specifikovaná v Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1223/2009 a v následných novelách. Všechny dokumenty jsou volně k dispozici pro veřejnost i odborníky ve všech jazycích EU na stránkách Úředního věstníku Evropské komise [1].

Mikrobiologická nezávadnost

Všechny kosmetické přípravky musí být mikrobiálně nezávadné. Mikrobiální nezávadnost se ověřuje metodami uvednými v mezinárodních normách a sleduje se celkový počet mikroorganismů, kvasinek a plísní. Dále se ověřuje nepřítomnost vybraných patogenních mikroorganismů (Pseudomonas aeruginosa, Staphylococcus aureus, Candida albicans, Escherichia coli), které mohou způsobovat řadu onemocnění.

Bližší informace – v původním anglickém znění – jsou k dispozici v dokumentu VVBS (Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele) [2].

Konzervační látky v kosmetice

Konzervační látky mají za úkol potlačovat růst mikroorganismů v daném kosmetickém přípravku, chrání jej během skladování a používání spotřebitelem. Jako konzervační přísady mohou být použity pouze ty látky, které jsou uvedené v příloze V nařízení 1223/2009. Je zde uvedena maximálně přípustná koncentrace, oblast použití a případně upozornění, které se musí objevit na etiketě výrobku.

Konzervační látky procházejí pravidelnou revizí na úrovni EU, kterou provádí Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele.

Podrobnější informace o testování a hodnocení účinnosti konzervace kosmetických přípravků naleznete na webu SZÚ [3].

Funkce a tvrzení

Pravidla pro prezentaci výrobku jsou uvedena v nařízení Komise 655/2013 a doprovodných technických pokynech. Pravidla jsou jednotná pro celou EU a týkají se jakékoli prezentace výrobku, tj. textů pro spotřebitele, obrazové prezentace, reklamních letáků, reklamě v tištěných médiích, televizi, na internetu, a dalších reklamních prezentacích.

Funkce výrobku a některá doplňující tvrzení a prezentace výrobků vycházejí ze složení daného přípravku, jiná je nezbytné doložit příslušnými testy a studiemi.

Mezi jedny z nejdůležitějších průkazů účinků patří výška ochranného faktoru proti slunečnímu záření u výrobků nazývaných „přípravky na opalování“.

Tyto výrobky chrání proti UVB a UVA složce záření. Viditelným, tedy časným projevem při nedostatečné ochraně je tzv. spálení, tedy radiačně (slunečním zářením) podmíněný zánět, který je nejviditelnější zhruba 16–24 hodin po slunění. Opakovaně "spálená kůže" může vést až "k" rozvoji karcinomů kůže. Ověření výšky ochranného faktoru se provádí mezinárodně platnými metodami. Používat výrobky namíchané podle zaručených rad uvedených na internetu, bez ověření požadované výšky ochranného faktoru, rozhodně nedoporučujeme.

© Irishasel / shutterstock.com

Jaké informace byste na těchto výrobcích měli najít?

Informace o výšce ochranného faktoru, vyjádřené číslem a slovním hodnocením:

• Kategorie na výrobku / ochranný sluneční faktor
• „Nízká ochrana“ u výrobků s SPF 6 / SPF 10
• „Střední ochrana“ u výrobků s SPF 15 / SPF 20 / SPF 25
• „Vysoká ochrana“ u výrobků s SPF 30 / SPF 50
• „Velmi vysoká ochrana“ u výrobků s SPF 50+

Důležitá varování a pokyny pro aplikaci:

• „Nezůstávejte na slunci příliš dlouho, i když jste použili prostředky na ochranu proti slunečnímu záření“.
• „Nevystavujte kojence a malé děti přímému slunci“.
• „Nadměrná expozice slunci představuje vážné zdravotní riziko“.
• „Aplikujte prostředek před zahájením slunění“.
• „K udržení ochrany aplikaci opakujte, zejména při pocení, po koupání nebo osušení ručníkem“.

© Tatevosian Yana / shutterstock.com

Netestováno na zvířatech

Pro celou EU je zakázáno jakékoli testování kosmetických přípravků na zvířatech již od roku 2004 bez výjimky a od roku 2013 tento zákaz platí i pro testování surovin určených primárně pro výrobu kosmetických přípravků.

Ve Státním zdravotním ústavu je Oddělení alternativních toxikologických metod, jehož pracovníci se podílejí na vývoji, validaci a implementaci alternativních toxikologických metod založených na buněčných a tkáňových modelech, které nahrazují testování na zvířatech. Bližší informace najdete na webu SZÚ [4].

Kontrola na trhu

Kontrolu kosmetických přípravků na trhu provádí hygienická služba (KHS), která je přímo řízená Ministerstvem zdravotnictví. Každoročně jsou Ministerstvem zdravotnictví organizovány dvě celostátní kontroly, které jednotlivé KHS doplňují svými kontrolními plány. Stížnost na jakýkoli kosmetický výrobek je možné podat například dopisem nebo mailem na jakoukoli Krajskou hygienickou stanici.

Toxikologické informační středisko

Toxikologické informační středisko (TIS) má přístup do evropské databáze kosmetických přípravků, ve které jsou uvedené receptury výrobků. V případě nezáměrného požití výrobku se pracovníci střediska mohou do této databáze podívat na složení výrobku a poradit, jak postupovat. Kontakty naleznete na webu TIS [5].

Používáme kosmetiku s rozumem

Kosmetické přípravky pečují o kůži, vlasy, zuby, nehty a intimní oblasti tedy o vnější části našeho těla. Nadměrným používáním výrobků může dojít až k poškození zdraví. Na webu SZÚ se můžete dočíst několik tipů, jak používat kosmetiku s rozumem [6].

Související odkazy

1. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích
2. Scientific Committee on Consumer Safety (SCCS): The SCCS notes of guidance for the testing of cosmetic ingredients and their safety evaluation. 10th revision.
3. Účinnost konzervace kosmetiky (odkaz vede na web SZÚ)
4. Oddělení alternativních toxikologických metod (odkaz vede na web SZÚ)
5. Toxikologické informační středisko (TIS)
6. Jak používat kosmetické prostředky s rozumem (odkaz vede na web SZÚ)