V Evropě i ve Spojených státech, v zemích s vysokým výskytem onemocnění COVID-19, byly na jaře hlášeny případy dětí hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče pro vzácně se vyskytující multisystémový zánětlivý syndrom u dětí.
Projevy onemocnění jsou kombinací příznaků typických pro Kawasakiho syndrom a syndrom toxického šoku (TSS), které jsou charakterizovány systémovým onemocněním včetně přetrvávající horečky, zánětem, bolestmi břicha a postižením srdce. U některých z těchto dětí byla zjištěna pozitivita SARS-CoV-2 vyšetřením PCR nebo sérologicky, proto je zvažována možná souvislost PIMS s infekcí SARS-CoV-2.
V zemích EU/EEA a ve Velké Británii bylo v roce 2020 hlášeno celkem 230 suspektních případů PIMS, včetně dvou úmrtí, jednoho ve Velké Británii a jednoho ve Francii. Tyto případy jsou předmětem dalšího šetření.
Souvislost mezi infekcí SARS-CoV-2 a novou klinickou jednotkou multisystémového zánětu nebyla dosud prokázána, ale zdá se být pravděpodobná.
Celkové riziko onemocnění zánětlivým multisystémovým syndromem dětí (PIMS-TS), tedy pravděpodobnost rozvoje symptomů naplňujících kritéria typické či atypické Kawasakiho syndromu nebo obrazu syndromu toxického šoku je zatím považováno za nízké, na základě velmi nízké pravděpodobnosti onemocněním PIMS-TS u dětí, nicméně případný dopad onemocnění je vysoký. V zemích EU/EEA a Velké Británii je roční incidence 5-15/100 000 dětí mladších 5 let, v ČR je popisována incidence Kawasakiho syndromu cca 1,6/100 000 dětí mladších 5 let. Etiologie zůstává neznámá, hypoteticky dochází k infekci běžnými patogeny u geneticky predisponovaných dětí.
Léčba těchto dětí je prioritou. Je důležité včas vyhledat lékařskou péči. Toto nemocnění může probíhat závažně a vyžaduje rychlou a účinnou léčbu
Prozatím odborníci konstatují, že jasná souvislost mezi SARS-CoV-2 a Kawasakiho syndromem či PIMS-TS nebyla prokázána a v současné době není možné odhadnout riziko této komplikace. Nicméně předpokládá se, že PIMS-TS je následek dysregulace imunitní odpovědi na patogen a objevuje se jako pozdní reakce na infekci virem SARS-CoV-2. V tuto chvíli lze říct, že pouze relativně malé procento dětí může při COVID-19 trpět i těmito symptomy, zatímco u velké většiny dětí s potvrzenou nákazou novým koronavirem se nerozvinuly.
Dosud popsané případy PIMS-TS jsou spíše závažné. I zde ovšem platí hypotéza, že je možné, že byly popsány a rozpoznány jen nejtěžší případy. Nástup příznaků, které svědčí pro diagnózu PIMS-TS, spadá podle odhadů do období 2–4 týdnů po infekci COVID-19.
Shrnutí na závěr:
- Dosud nebyla prokázána příčinná souvislost Kawasakiho syndromu s infekcí SARS-CoV-2.
- Pravděpodobnost rozvoje symptomů naplňujících kritéria typické či atypické Kawasakiho syndromu nebo obrazu syndromu toxického šoku je podle odhadů velmi malá.
- Celkové riziko PIMS-TS spojeného s COVID-19 je třeba zatím vnímat jako nízké.
(Poslední aktualizace: 21. 12. 2021)
Související odkazy
- Harwood R, Allin B, et al. A national consensus management pathway for paediatric inflammatory multisystem syndrome temporally associated with COVID-19 (PIMS-TS): results of a national Delphi process. The Lancet Child & Adolescent Health 2021; 5(2): 133–141. doi: 10.1016/S2352-4642(20)30304-7.
