Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Duševní onemocnění
  • Organické duševní poruchy
  • Aktuální: Organické duševní poruchy: diagnóza a léčba

Organické duševní poruchy: diagnóza a léčba

Kategorie: Organické duševní poruchy – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

U mnoha organických duševních poruch (ODP) jsou příznaky stejné nebo podobné jako u psychiatrických onemocnění. Diagnostika ODP proto spočívá v základním předpokladu, že organické onemocnění přímo či nepřímo ovlivňuje jednu či více funkcí mozku. U ODP hraje roli řada onemocnění z různých lékařských oborů, proto je při jejich diagnostice a léčbě nezbytná multidisciplinární spolupráce (neurologů, psychiatrů, internistů atd.).

Ilustrační obrázek k článku „Organické duševní poruchy: diagnóza a léčba“

Diagnóza

Při diagnostice ODP se používají různé vyšetřovací metody, např.:

  • klinické psychiatrické vyšetření,
  • neurologické vyšetření,
  • neuropsychologické testy,
  • funkční diagnostika, např. elektroencefalografie (EEG),
  • různé zobrazovací metody, jako je např. výpočetní tomografie (CT), magnetická rezonance (MRI) nebo jednofotonová emisní výpočetní tomografie (SPECT),
  • elektrokardiografie (EKG),
  • laboratorní vyšetření.

Fáze zpracování diagnózy

Stejně jako v případě mnoha dalších diagnóz, musí osoby postižené ODP tuto diagnózu nejprve „zpracovat“. Většina lidí s čerstvě diagnostikovanou ODP nejprve projde fází šoku, následně zoufalství, a teprve potom se pokouší novou situaci zvládnout. Pokud poškození mozku trvá déle, člověk může mít nejprve snahu problém vytěsnit; v závislosti na typu osobnosti pak postižený může vykazovat buď akceptaci (přijetí současného stavu, v tomto případě diagnózy ODP) nebo naučenou bezmocnost (člověk upadá do stavu bezmoci a demotivace). Těmito fázemi vyrovnávání se s nemocí mohou procházet i příbuzní postiženého. Organické duševní poruchy (zvláště pak demence) mají mezi lidmi často velmi špatnou pověst. Mozek je však do značné míry schopen regenerace a v mnoha případech lze postiženým nabídnout účinnou podporu.

Léčba

Léčba organické duševní poruchy se odvíjí od jejích příčin a příznaků. V závislosti na základním onemocnění mohou být uplatňovány různé léčebné metody, od léků přes operace až po fyzioterapii, psychoterapii a další opatření (např. rehabilitace). Zcela zásadní je přitom postiženého aktivizovat, konkrétně např. dbát na plánování a dodržování struktury dne. Postižený by měl mít možnost žít co možná nejsamostatněji. Osvědčilo se i poradenství pro rodinné příslušníky (např. ohledně poskytování péče, třeba i v rámci svépomocných skupin), kteří se často musejí vyrovnávat s velmi náročnými situacemi (včetně sociálně-právních otázek apod.)

Dříve se předpokládalo, že poškození mozku je zcela nevratné. Některé nedávné studie však přinesly výsledky, které nám dávají důvod k mírnému optimismu. Nervová tkáň je totiž schopná do určité míry regenerovat a mozek dokáže poškození do jisté míry kompenzovat.

Na koho se mohu obrátit?

Prvním kontaktním místem pro psychické nebo neurologické projevy s možnými organickými příčinami jsou obvodní lékaři a psychiatři, případně neurologové. V akutních případech (např. ztráta orientace, porucha vědomí, akutní bludy) vyhledejte lékařskou pohotovost, případně kontaktujte zdravotnickou záchrannou službu (tísňová linka 155).

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Organické duševní poruchy

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek k článku „Schizofrenie: diagnóza a léčba“

    Schizofrenie: diagnóza a léčba

    Schizofrenie

    Schizofrenie většinou probíhá v epizodách: tzv. ataky se střídají s relativně klidnými obdobími. Léčba spočívá jak v užívání léků, tak v psychosociálních opatřeních, jako je zejména psychoterapie a socioterapie.

  • Ilustrační obrázek k článku „Infarkt myokardu: diagnóza“

    Infarkt myokardu: diagnóza

    Infarkt myokardu a angina pectoris

    Infarkt myokardu je akutní, život ohrožující situace, při níž se počítá každá minuta. Pokud je ucpána některá z velkých koronárních cév, část srdečního svalu již není zásobována kyslíkem a živinami. V takovém případě je nutné průtok krve co nejdříve obnovit, aby se zabránilo odumírání srdečního svalu vlivem nedostatku kyslíku. Rychlé jednání je tedy pro prognózu pacienta zásadní. První kroky v nemocnici jsou vždy odebrání vzorku krve a EKG.

  • Ilustrační obrázek k článku „Cévní mozková příhoda: diagnóza“

    Akutní cévní mozková příhoda: diagnóza

    Cévní mozková příhoda

    Jakmile se pacient s cévní mozkovou příhodou dostane na oddělení urgentního příjmu nebo do iktového centra (specializovaného oddělení pro léčbu cévních mozkových příhod), musí ošetřující lékař co nejdříve rozhodnout o vhodné terapii. První 4,5 hodiny od počátku příznaků jsou totiž tzv. časovým oknem, během nějž je možné zachránit mozkové buňky a omezit tak závažnost poškození. Přesto však platí, že čím dříve je léčba zahájena, tím lépe; proto by pacienti – nebo jejich příbuzní – v případě zpozorování příznaků mrtvice neměli váhat s kontaktováním záchranné služby.

  • Ilustrační obrázek k článku „Cévní mozková příhoda: co to je?“

    Cévní mozková příhoda: co to je?

    Cévní mozková příhoda

    Cévní mozková příhoda vzniká následkem náhlého problému s krevním zásobením mozku. Výsledkem je, že nervové buňky (neurony) mozku nemají dostatek kyslíku ani živin a odumírají. Existuje několik mechanismů, které k této situaci mohou vést.

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 20.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace