Diagnóza
Při diagnostice ODP se používají různé vyšetřovací metody, např.:
- klinické psychiatrické vyšetření,
- neurologické vyšetření,
- neuropsychologické testy,
- funkční diagnostika, např. elektroencefalografie (EEG),
- různé zobrazovací metody, jako je např. výpočetní tomografie (CT), magnetická rezonance (MRI) nebo jednofotonová emisní výpočetní tomografie (SPECT),
- elektrokardiografie (EKG),
- laboratorní vyšetření.
Fáze zpracování diagnózy
Stejně jako v případě mnoha dalších diagnóz, musí osoby postižené ODP tuto diagnózu nejprve „zpracovat“. Většina lidí s čerstvě diagnostikovanou ODP nejprve projde fází šoku, následně zoufalství, a teprve potom se pokouší novou situaci zvládnout. Pokud poškození mozku trvá déle, člověk může mít nejprve snahu problém vytěsnit; v závislosti na typu osobnosti pak postižený může vykazovat buď akceptaci (přijetí současného stavu, v tomto případě diagnózy ODP) nebo naučenou bezmocnost (člověk upadá do stavu bezmoci a demotivace). Těmito fázemi vyrovnávání se s nemocí mohou procházet i příbuzní postiženého. Organické duševní poruchy (zvláště pak demence) mají mezi lidmi často velmi špatnou pověst. Mozek je však do značné míry schopen regenerace a v mnoha případech lze postiženým nabídnout účinnou podporu.
Léčba
Léčba organické duševní poruchy se odvíjí od jejích příčin a příznaků. V závislosti na základním onemocnění mohou být uplatňovány různé léčebné metody, od léků přes operace až po fyzioterapii, psychoterapii a další opatření (např. rehabilitace). Zcela zásadní je přitom postiženého aktivizovat, konkrétně např. dbát na plánování a dodržování struktury dne. Postižený by měl mít možnost žít co možná nejsamostatněji. Osvědčilo se i poradenství pro rodinné příslušníky (např. ohledně poskytování péče, třeba i v rámci svépomocných skupin), kteří se často musejí vyrovnávat s velmi náročnými situacemi (včetně sociálně-právních otázek apod.)
Dříve se předpokládalo, že poškození mozku je zcela nevratné. Některé nedávné studie však přinesly výsledky, které nám dávají důvod k mírnému optimismu. Nervová tkáň je totiž schopná do určité míry regenerovat a mozek dokáže poškození do jisté míry kompenzovat.
Na koho se mohu obrátit?
Prvním kontaktním místem pro psychické nebo neurologické projevy s možnými organickými příčinami jsou obvodní lékaři a psychiatři, případně neurologové. V akutních případech (např. ztráta orientace, porucha vědomí, akutní bludy) vyhledejte lékařskou pohotovost, případně kontaktujte zdravotnickou záchrannou službu (tísňová linka 155).
