3 min. čtení
Relaps onemocnění či ataku arbitrárně definujeme jako nově vzniklé či zhoršené neurologické projevy v trvání alespoň 24 hodin bez přítomnosti infekce či obecně zvýšené teploty. Mnohdy komplikované a důležité je odlišit skutečnou ataku od tzv. „pseudoatak“ – přechodného zhoršení dřívějších příznaků při horečce, infekci nebo přehřátí (tzv. Uhthoffův fenomén), které po odeznění vyvolávající příčiny ustoupí. Kromě viditelných atak může u části pacientů docházet i k pozvolnému zhoršování nezávislému na relapsech (tzv. PIRA, zkratka pochází z anglického názvu progression independent of relapse activity), tedy k „tiché“ progresi, která se může projevit např. horšící se únavou, ztuhlostí (spasticitou), pomalejší a nemotornější chůzí nebo horší jemnou motorikou. Z reálné klinické praxe vycházejí rizikové faktory, které prokazatelně mohou negativně ovlivnit průběh onemocnění, mezi zásadní z nich patří:
- kouření;
- nadváha nebo obezita, nedostatek pohybové aktivity;
- neléčené přidružené choroby (tzv. komorbidity): vysoký krevní tlak, hyperlipidemie, diabetes mellitus, spánková apnoe nebo deprese mohou průběh RS zbytečně zatěžovat; má smysl po nich aktivně pátrat a léčit je;
- infekce – mohou dočasně zhoršit příznaky („pseudoataka“); vyplatí se prevence, očkování po domluvě s lékařem a samozřejmě jejich včasná léčba.
Pacient si během sledování ve specializovaných RS centrech projde pacient různými (někdy i životními) milníky. Patří mezi ně třeba psychicky náročný úvod, výběr dlouhodobé léčby, první relaps onemocnění, těhotenství, změna již dlouho zavedené léčby anebo přestup do sekundárně progresivní fáze. Lékař v těchto případech nehraje roli rozhodčího, nýbrž dobře informovaného průvodce, který zároveň sleduje i vývoj v čase.
K hodnocení disability (míry postižení) se používá stupnice EDSS (obr. 1), která popisuje míru postižení hlavně podle chůze a hybnosti a může nabývat hodnot od 0 (normální neurologické funkce) po 10 (smrt v důsledku RS) [1]. Je dobré vědět, že EDSS hůře zachytí „neviditelné“ obtíže, jako jsou únava, bolest, kognitivní potíže nebo poruchy nálady. Proto lékaři sledují i další ukazatele (magnetickou rezonanci, kognitivní testy, otázky na každodenní fungování, různé dotazníky atd.) a posuzují obraz nemoci komplexně.
Obrázek 1: Stupnice EDSS popisující míru disability při roztroušené skleróze. (Zdroj: The neural correlates of effort-related and effort-unrelated fatigue in patients with multiple sclerosis - Scientific Figure on ResearchGate. Available from: https://www.researchgate.net/figure/The-Extended-Disability-Status-Scale-EDSS-Kurtzke-1983-Image-source_fig2_327664065)
Související odkazy
- Michal Dufek: Roztroušená skleróza – EDSS (expanded disability status scale), tzv. Kurtzkeho škála. Neurologie pro praxi 2011, 12(Suppl. G): 6–9. (odkaz vede na PDF soubor na webu neurologiepropraxi.cz, 77 kB)
- News Medical: Relapsing-remitting multiple sclerosis (RRMS) [Relaps-remitentní roztroušená skleróza (RRMS)] (odkaz vede na web news-medical.net; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
