| Název drogy: | jedná se o různé chemické látky, nejčastěji ve formě organických rozpouštědel, ředidel, lepidel, čisticích prostředků, barev (např. toluen, trichloretylen, ale též benzín. oxid dusný (rajský plyn), amylnitrity). Slangové výrazy: téčko, techo, kellen, rajčák, poppers. |
| Vzhled, forma: | plechovky, lahve s chemikáliemi či jejich zbytky, tuby (lepidla), někdy spreje. |
| Způsob užití: | inhalace (čichání, vdechování) výparů, snaha o jejich koncentraci vede k inhalaci v omezeném prostoru (pod dekou, nasazování igelitových sáčků na obličej apod.). |
Účinky
Psychický útlum, obluzenost, spavost, poruchy vnímání, halucinace, barevné sny, euforie, nevolnost. U dlouhodobých „čichačů“ si můžeme všimnout úbytku svalové hmoty, svalové slabosti, neschopnosti koordinace pohybů (časté úrazy). Častá je ztráta čichu, nebo i sluchu. Nápadná je dezorientovanost, podrážděnost, popudlivost, celkový neklid, agresivita, záměrné sebepoškozování, neschopnost zapamatovat si nebo vybavit si informace a snížená inteligence uživatelů. Dlouhodobý uživatel je většinou natolik poškozen, že není dostatečně schopen vnímat své okolí, chápat souvislosti, jeho kognitivní funkce jsou otupeny. [1]
Příznaky
Chemický zápach z úst, dechu, šatů, zasněnost, opilé vzezření, rozšířené zornice, zarudlé oči, vyrážka v okolí úst a nosu, stopy chemikálií na rukou či oděvu.
Rizika
Nejvážnějším rizikem je možnost předávkování s následnou těžkou otravou, končící někdy úmrtím, poruchou orgánů (poškození jater, mozku, plic, krve), funkčními poruchami (tj.zhoršení paměti, zvýšená únavnost), psychická závislost. Počátek otravy se často podobá stavu opilosti, uživatelé často umírají na zástavu dechu.
Léčba
Po vysazení drogy se neobjevují fyzické abstinenční příznaky, ale uživatel pociťuje fyzickou nepohodu a silné bažení (craving), které vede k opakovanému užití. Na těkavých látkách se rychle rozvíjí psychická závislost, někteří uživatelé inhalují prakticky denně. Pokud dojde k úplnému vysazení prchavé látky a pacient abstinuje nebo přechází na jinou drogu, je třeba počítat s tím, že už došlo k organickému poškození mozku. [1]
Léčbu závislosti na těkavých látkách je důležité v žádném případě nepodceňovat a věnovat jí stejnou péči a pozornost, jako u jiných skupin návykových látek (např. u alkoholu). Pro skončení užívání je nutná spolupráce pacienta se zdravotnickým zařízením. Nejlepší je, pokud se spolupracuje i s rodinou a školou. U experimentujících pacientů (mnohdy dětí a mladistvých) je účinnou metodou individuální psychoterapie. Dále je doporučeno sledování a spolupráce po dobu několika let.
U pacientů silně závislých (většinou dospělých) bývá léčba složitější, jelikož jsou užíváním natolik ovlivněni, že již nejsou schopni vnímat své okolí, přiznat si následky užívání a často odmítají docházet i do zdravotnických zařízení. Pro tuto skupinu uživatelů jsou bohužel vyhlídky na dosažení abstinence mnohem menší, než u experimentujících a včasně registrovaných pacientů a některé případy mohou končit invaliditou či smrtí. [2]
Související odkazy
- Těkavé látky (odkaz vede na web prevcentrum.cz)
- Těkavé látky (odkaz vede na web wikiskripta.eu)
