Nákaza roupy: enterobióza

Roupi parazitují v tenkém a tlustém střevě dítěte i dospělého. V noci oplozené samičky vylézají ven řitním otvorem a v jeho okolí kladou vajíčka. Ta se pak mohou dostávat na ruce a dále se přenášet. Onemocnění roupy se nazývá enterobióza, případně oxyuriáza (dřívější název).

Výskyt

Nákaza roupem dětským neboli enterobióza se objevuje na celém světě, více v mírném podnebném pásu a ve městech. Postiženy jsou všechny socioekonomické vrstvy obyvatel, nejčastěji děti předškolního a školního věku [1].

Situace v České republice

V České republice jde o nejběžnější nákazu parazitickými červy. V období 2010–2025 bylo v ČR hlášeno celkem 13421 případů enterobiózy, s nejvyšším počtem 1174 případů v roce 2019 (obr. 1, zdroj: ISIN) [2].

Obrázek 1: Výskyt enterobiózy v České republice v jednotlivých letech, počty případů. (Zdroj: Informační systém infekčních nemocí)

Příznaky onemocnění

Nejčastějším příznakem je svědění kolem konečníku, především v noci. U masivnějších nákaz se může objevit nechutenství, bolest břicha a průjem. Může se objevit vulvovaginitida (zánět vulvy a pochvy), zánět vejcovodů, apendicitida (zánět červovitého přívěsku slepého střeva), vzácně průnik do dalších orgánů jako ledviny či peritoneální dutina. U dětí se může také vyskytovat nervozita, neklid, podrážděnost, nesoustředěnost. Mírné nákazy probíhají bez příznaků.

Prevence

Vakcína proti enterobióze není dostupná.

Jedinou prevencí onemocnění je dodržování základních hygienických pravidel a návyků: mytí rukou před jídlem a po použití toalety a po výměně plen. Zejména u nemocných se doporučuje mytí konečníku ráno a večer mýdlem a tekoucí vodou, denní výměna spodního prádla, častá výměna nočního prádla. Důležitá je zvýšená hygiena v domácnosti: umývání podlah, časté utírání prachu a luxování, časté praní a žehlení lůžkovin. U osob v riziku je důležité udržovat krátké nehty na rukou, preferovat použití sprchy místo koupele ve vaně.

Léčba

Enterobióza se léčí pomocí antiparazitik. Léčbu je potřeba opakovat za 2-4 týdny. Léčit se musí i ostatní členové rodiny nebo kolektivu.

Další důležité informace

Inkubační doba: většinou se pohybuje v rozmezí 1 až 2 měsíců. 

Původce: roup dětský (lat. Enterobius vermicularis, dříve Oxyuris vermicularis) – druh parazitického červa, který se řadí mezi hlístice

Zdroj nákazy: infikovaný člověk

Přenos: K přenosu dochází vajíčky roupů alimentární cestou. Člověk se nakazí spolknutím infekčních vajíček, která se následně v jeho střevě vyvíjejí v dospělého jedince. Asi po měsíci začne samička roupa produkovat velké množství vajíček (více než 10 000), prochází řitním otvorem a v jeho okolí (v perianální oblasti) klade vajíčka zejména v nočních hodinách v klidu a teple. Na vzduchu vajíčka dozrávají za několik hodin, oddělují se od kůže a zamořují okolí, zvláště pak prádlo a lůžkoviny. Bývají přítomna v prachu místnosti a mohou být vdechnuta do úst a pak polknuta. Mohou se také zanést do úst rukou neumytou po použití toalety nebo po dotyku v okolí konečníku. Přenášet se mohou rovněž nepřímo, například prostřednictvím kontaminované potravy nebo kontaminovaných předmětů (dětské hračky, oblečení či lůžkoviny).

Obrázek 2: Vajíčka roupa dětského – mikroskopický snímek. Zdroj: By Courtesy: Public Health Image Library - http://www.publicdomainfiles.com/show_file.php?id=13539970213828, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=82187868

Období nakažlivosti, vnímavost a imunita: Vajíčka roupů přežívají ve vnějším prostředí na předmětech 2–3 týdny. Imunita po nákaze nevzniká, proto jsou časté opakované nákazy. Vnímavost k nákaze je všeobecná. Za rizikové skupiny jsou považovány děti mezi 5 až 9 rokem života, osoby, které se starají o nakažené děti

Související odkazy

1. Státní zdravotní ústav: Roupi (odkaz vede na web szu.gov.cz)
2. Státní zdravotní ústav: Infekce v ČR – ISIN (dříve EPIDAT) (odkaz vede na web szu.gov.cz)
3. Vojtěch Šimka, Michaela Špačková: Analýza výskytu enterobióz v České republice v letech 2018–2022. Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie 2024, 73(1): 3–11. (odkaz vede na web prolekare.cz)
4. Jana Doležílková: Parazitární nákazy u dětí v České republice. Pediatrie pro praxi 2017, 18(6): 356–358. (odkaz vede na PDF soubor na webu pediatriepropraxi.cz, 176 kB)
5. Rebecca Chancey, Mary Kamb: Post-Travel Parasitic Disease Including Evaluation of Eosinophilia, CDC Yellow Book: Health Information for International Travel (odkaz vede na web cdc.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
6. (americká) Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC): Pinworm Infection (odkaz vede na web cdc.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)