Žaludek: struktura a funkce

V níže uvedeném textu jsou v závorkách kurzívou uvedeny latinské názvy.

Kapacita žaludku závisí mimo jiné na tělesné stavbě člověka. Vliv má ale také pohlaví a stravovací návyky. Z anatomického hlediska rozlišujeme na žaludku zejména kardii neboli česlo (cardia), žaludeční klenbu (fundus ventriculi), tělo žaludku (corpus ventriculi) a předsíň vrátníku (antrum pyloricum) (obr. 1).

Obrázek 1: Základní členění žaludku – schematický nákres. Kardie je vyznačena žlutě, žaludeční klenba tyrkysově, tělo žaludku červeně, předsíň vrátníku červenofialově. Pozor! Jícen (zeleně) a dvanáctník (fialově) nejsou součástmi žaludku, ale přímo na něj navazují, neboť jsou součástí trávicího traktu. (Zdroj: depositphotos.com)

Jakou funkci má žaludek?

Žaludek funguje jako zásobník, ze kterého natrávená potrava (tzv. trávenina) přechází po částech do dvanáctníku. Doba, po kterou trávenina zůstává v žaludku, se u jednotlivých lidí může poměrně výrazně lišit; závisí rovněž na složení potravy. U zdravého člověka to může být i několik hodin. Nejdéle zůstává v žaludku potrava s vysokým obsahem tuku, středně dlouhou dobu se tam „zdržují“ bílkoviny (proteiny), a nejkratší dobu v žaludku zůstávají sacharidy. Čím vyšší je energetická denzita nějaké potraviny, tím déle zůstává tato potravina v žaludku. Tekutiny (např. voda) procházejí žaludkem poměrně rychle.

Žaludek kromě toho plní několik dalších funkcí. Jeho důležitým úkolem je dobře promíchat potravu, a dále ji jednak mechanicky rozmělnit, jednak chemicky natrávit. Chemické trávení probíhá v žaludku díky uvolňování žaludeční šťávy, která obsahuje kyselinu chlorovodíkovou a trávicí enzymy.

Shrnutí nejdůležitějších funkcí žaludku:

• zásobník potravy,
• zabíjení mikroorganismů,
• rozmělnění potravy
• chemické trávení,
• cílené „dávkování“ tráveniny do tenkého střeva,
• tvorba tzv. vnitřního faktoru (ten je nezbytný správné vstřebávání vitaminu B₁₂, tzv. kobalaminu).

Struktura stěny žaludku

Stěna žaludku se skládá z několika vrstev (obr. 2). Směrem zevnitř ven to jsou:

• žaludeční sliznice (tunica mucosa gastrica),
• podslizniční vazivo neboli submukóza (tela submucosa),
• tři vrstvy hladké svaloviny,
• serózní membrána neboli seróza (tunica serosa).

Obrázek 2: Struktura stěny žaludku – schematický nákres. Stěna žaludku se skládá z několika vrstev. Směrem zevnitř ven to jsou (znázorněno zejména v pravé části obrázku, která ukazuje detail žaludeční stěny v průřezu): sliznice, podslizniční vazivo, hladká svalovina (ta je tvořena třemi „podvrstvami“) a serózní membrána. V žaludeční sliznici se nachází velké množství žaludečních žláz. (Zdroj: depositphotos.com)

Kromě toho se v žaludeční stěně nacházejí i krevní cévy a nervy. Žaludeční sliznice obsahuje velké množství žaludečních žláz, v nichž se nacházejí různé typy buněk (mezi nimi i tzv. parietální buňky). Tyto žlázy produkují mimo jiné kyselinu chlorovodíkovou a také některé trávicí enzymy, jako jsou zejména lipázy a pepsin.

Žaludeční šťáva slouží nejen k trávení potravy, ale i k ochraně organismu před napadením bakteriemi. Je to velmi kyselá tekutina: hodnota pH žaludeční šťávy se pohybuje mezi 1 a 2. Každý den žaludek vyprodukuje až čtyři litry žaludeční šťávy.

Žaludeční šťáva je kvůli nízkému pH poměrně agresivní – a navíc obsahuje trávicí enzymy, které by mohly poškodit žaludeční stěnu. Proto žaludeční žlázy produkují látky, které žaludek chrání před „samonatrávením“. Těmito ochrannými látkami jsou jednak hlen (mucin), jednak hydrogenuhličitan.