Vitamin K

Vitamin K je souhrnné označení pro několik strukturně podobných látek, mezi které se řadí rostlinný fylochinon (vitamin K₁) a bakteriální menachinon (vitamin K₂). Potraviny živočišného původu obvykle obsahují směs těchto dvou forem vitaminu K.

Nedostatek vitaminu K se může vyskytovat u některých onemocnění. Během přípravy potravin (tj. při vaření) a při styku s kyslíkem se vitamin K neztrácí tolik, jako je tomu u některých jiných vitaminů, avšak citlivě reaguje na denní světlo. Potraviny s obsahem vitaminu K by se proto měly skladovat nejlépe ve tmě.

V čem je vitamin K obsažen?

Na vitamin K jsou bohaté zejména zelené druhy zeleniny, jako je například špenát, brokolice či kapusta. Značné množství vitaminu K se nachází také v ovoci, mléce a mléčných výrobcích, mase, vejcích a obilovinách.

Kolik vitaminu K potřebujeme?

Denní potřeba vitaminu K není přesně stanovena. Odhadovaný přiměřený příjem vitaminu K pro dospělé ve věku 25–51 let je denně 70 µg pro muže a 60 µg pro ženy – tato hodnota platí i pro těhotné a kojící ženy. Ženám starším 51 let se doporučuje přijímat 65 µg vitaminu K denně, muži v této věkové kategorii by denně měli přijímat 80 µg vitaminu K.

Další informace k doporučeným denním dávkám vitaminů se dočtete na stránce Vitaminy – pokrytí denní potřeby.

Nedostatek/nadbytek vitaminu K

Hypervitaminóza není v případě vitaminu K známa.

Nedostatek vitaminu K vede k poruchám krevní srážlivosti. Z výživových důvodů se však nedostatek vitaminu K vyskytuje spíše výjimečně. Předpokládá se, že ve vyvážené stravě je příjem vitaminu K dostatečný. Na vzniku nedostatku vitaminu K se mohou podílet některá onemocnění jater a trávicího traktu. Nedostatek vitaminu K byl pozorován rovněž v případech závažných poruch trávení tuků a při dlouhodobém užívání některých léků.

Preventivní podávání vitaminu K novorozencům

Zvláštní pozornost je věnována příjmu vitaminu K u čerstvě narozených dětí. Novorozenci a kojenci totiž mohou být ohroženi těžkým krvácením způsobeným právě nedostatkem vitaminu K. Po porodu jsou ohroženi stejně všichni novorozenci včetně zdravých bez ohledu na rasu, pohlaví a regionalitu.

Nízká koncentrace je způsobena nedostatečným přenosem vitaminu K od matky přes placentu k plodu a zároveň také jeho nedostatečnou tvorbou v prvních týdnech života dítěte.

Krvácení z nedostatku vitaminu K neboli VKDB je potencionálně život ohrožující krvácení způsobené nedostatkem vitaminu K. Krvácení se může objevit v mozku, v trávicím traktu nebo i v jiných částech těla. Bez doplnění vitaminu K se VKDB může vyskytnout v prvních dnech, týdnech nebo dokonce měsících života, někdy i bez varovných příznaků před začátkem závažného krvácení [1].

Proto se v souladu s doporučením České neonatologické společnosti plošně všem donošeným a zdravým novorozencům preventivně podává vitamin K [2]. A to 3 různými režimy, mezi nimiž si mohou rodiče vybrat:

• jednorázová injekce do stehenního svalu v dávce v závislosti na porodní hmotnosti dítěte do 6 hodin po porodu;
• ve 3 dávkách po 2 mg vitaminu K podaných ústy: 1. dávka do 6 hodin po porodu, 2. dávka mezi 4.-6. dnem a 3. dávka mezi 4.-6. týdnem života;  
• ve více dávkách podaných ústy: 1. dávka 2 mg vitaminu K do 6 hodin po porodu, další dávky 1 mg vitaminu K 1x týdně do 12 týdnů věku dítěte.

Jednorázové podání vitaminu K injekcí do stehenního svalu zajišťuje dlouhodobou ochranu před VKDB. Podávání vitaminu K ve formě kapek ústy nemusí tak účinně chránit proti pozdní formě VKDB. Jestliže miminko zvrací do jedné hodiny po podání kapky, doporučuje se dávku opakovat. 

U nedonošených (nezralých) novorozeňat, kteří jsou zároveň velmi rizikovou skupinu dětí pro vznik VKDB, se používá odlišný postup. Prvotní poporodní dávka podaná po porodu injekčně se po přechodu na kojení doplňuje 1 kapkou vitaminu K týdně do 12 týdnů kalendářního věku. 

Související odkazy

1. Česká neonatologická společnost ČLS JEP: Prevence krvácení z nedostatku vitaminu K – informace pro rodiče (odkaz vede na PDF soubor na webu cneos.cz, 221 kB)
2. Milena Dokoupilová, Peter Korček: Prevence krvácení z nedostatku vitaminu K – doporučený postup České neonatologické společnosti ČLS JEP (odkaz vede na PDF soubor na webu cneos.cz, 453 kB)
3. Pavel Hlúbik: Vitaminy – důležitý faktor ovlivňující zdraví. 1 část – metabolismus liposolubilních vitaminů. Interní medicína pro praxi 2011, 3(11): 503–505. (odkaz vede na PDF soubor na webu internimedicina.cz, 81 kB)