4 min. čtení
O nikotinové závislosti je známo, že zvyšuje energetický výdej. Když pacient přestane kouřit, obvykle několik kilogramů přibere. Z hlediska kvantifikace rizik bylo vypočteno, že přírůstek o několik kilogramů nevadí a celkové riziko se snižuje. Bohužel řada obézních pacientů přibere mnohem více. To může mít minimálně dva důvody – pacient s toxikomanickým laděním nahradí cigarety jídlem, je však také známo, že nikotin má přímý efekt na inzulinovou rezistenci (necitlivost na inzulin), mimo jiné ji zhoršují například i nikotinové žvýkačky. Vztahy nikotinové závislosti a deprese jsou podobné jako u závislosti na alkoholu. Může postihnout primárně depresivně laděného pacienta, současně však může být až projevem abstinence.
Vztahy k alkoholu, nikotinu a jídlu mohou být tedy podobné. Je přítomno podobné antidepresivní a anxiolytické působení. Zvažují se exogenní faktory, jako je deprivace v dětství, společné mohou být i genetické vlivy. Podle epidemiologických výpočtů činí vliv genetiky na tabakismus a depresi kolem 50 %, podobně je tomu u obezity. Vztahy a efekty jsou tedy velmi podobné přejídání a obezitě. Určité vztahy k psychickému naladění má kvalita jídla. Cukr a sladká jídla, tzv. „snack“, uklidňují zejména ženy a děti. Bílkovinný příjem má naopak určité vztahy k neklidu a zuřivosti. Epidemiologicky je také známo, že extrovertně laděné osoby jedí spíše bílkovinnou stravu.
Psychoterapie je nedílnou součástí léčby obezity. Přípravy na zahájení diety jsou podobné přípravám na zahájení abstinence u návykových poruch (nikotin, alkohol, drogy), rovněž při redukci hmotnosti jsou přítomny reakce blízké odvykacím příznakům.
Vnímání chuti u obézních bylo opakovaně zkoumáno a zdá se, že je mírně změněno. Řada obézních má ráda masovou chuť, která odpovídá tzv. páté chuti, zvané umami. Některá antiobezitika (např. sibutramin) tlumí chuť na sladké, efekt je však centrální.
Při užívání chromu a chromových preparátů, za které pacienti vydávají v našich i zahraničních lékárnách značné prostředky, nebyl nikdy prokázán hmotnostní úbytek či jakékoli jiné metabolické efekty. Prodejci často hovoří o tzv. glykoregulačním faktoru, což není korektní pojem.
V poslední době se rozšířilo užívání Cukrbloku – extraktu z indické rostliny, který je však třeba stále řadit k alternativní medicíně. Pokud ho někteří psychologové používají k odvykání jídla,nejde o efekt specifický a nepochybně by mohla být použita jakákoli jiná nepříjemná chuť. Indická rostlina Gymnema silvestre je na Dálném východě běžně užívána jako léčivo. Byly v ní zjištěny dva typy látek potenciálně působících u metabolických chorob: gymnemová kyselina, resp. glykosidy, které blokují vstřebávání cukrů podobně jako některé léky užívané běžně v diabetologii (tento efekt je slabý a nebyl dotažen do klinického použití), druhou látkou je peptid gurmarin, u kterého skutečně byla prokázána selektivní blokáda chuti na sladké. Po jeho požití byly dokonce doloženy změny v čichových evokovaných potenciálech, rozhodně však nebyl zaznamenán hmotnostní úbytek. Většina experimentů byla provedena na zvířatech, někteří vědci pochybují o těchto účincích u člověka. Výzkum v této oblasti je nadějný, ale prodávané preparáty zcela jistě nemají charakter léčiva a dosud nebyly ani provedeny klinické studie.
Vnímání chuti může při přejídání hrát určitou roli. Chuť je oslabena u depresivně laděných pacientů, obézních a některých diabetiků. Celkově však výzkum v této oblasti zaostával a je těžko odhadnutelné, co v budoucnu přinese, rozhodně však celé spektrum centrálně působících léků od centrálně působících antiobezitik přes neuroleptika až po antidepresiva více ovlivňuje příjem jídla.
