Přejít na obsah
  • O NZIP
  • O NZIS Open
  • Zapojené organizace
  • Pro partnery a média
  • Události, komunikace
  • Newsletter
  • Často kladené dotazy
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Mapa zdravotní péče
  • Hry
  • Rejstřík pojmů
  • Doporučené weby
  • Datové zpravodajství
Více
Napište nám
  • Domů
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Výživa nemocných
  • Dieta u neurologických a duševních onemocnění
  • Aktuální: Návyky, deprese a jídlo

Návyky, deprese a jídlo

Dieta u neurologických a duševních onemocnění 4 min. čtení
Autor: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně
Datum poslední aktualizace: 11. 8. 2020

Lidé závislí na návykových látkách nebývají obézní. To může být jistě dáno sociálními problémy, ale i tím, že k uklidnění používají jiné látky, než je jídlo.

O nikotinové závislosti je známo, že zvyšuje energetický výdej. Když pacient přestane kouřit, obvykle několik kilogramů přibere. Z hlediska kvantifikace rizik bylo vypočteno, že přírůstek o několik kilogramů nevadí a celkové riziko se snižuje. Bohužel řada obézních pacientů přibere mnohem více. To může mít minimálně dva důvody – pacient s toxikomanickým laděním nahradí cigarety jídlem, je však také známo, že nikotin má přímý efekt na inzulinovou rezistenci (necitlivost na inzulin), mimo jiné ji zhoršují například i nikotinové žvýkačky. Vztahy nikotinové závislosti a deprese jsou podobné jako u závislosti na alkoholu. Může postihnout primárně depresivně laděného pacienta, současně však může být až projevem abstinence.

Vztahy k alkoholu, nikotinu a jídlu mohou být tedy podobné. Je přítomno podobné antidepresivní a anxiolytické působení. Zvažují se exogenní faktory, jako je deprivace v dětství, společné mohou být i genetické vlivy. Podle epidemiologických výpočtů činí vliv genetiky na tabakismus a depresi kolem 50 %, podobně je tomu u obezity. Vztahy a efekty jsou tedy velmi podobné přejídání a obezitě. Určité vztahy k psychickému naladění má kvalita jídla. Cukr a sladká jídla, tzv. „snack“, uklidňují zejména ženy a děti. Bílkovinný příjem má naopak určité vztahy k neklidu a zuřivosti. Epidemiologicky je také známo, že extrovertně laděné osoby jedí spíše bílkovinnou stravu.

Psychoterapie je nedílnou součástí léčby obezity. Přípravy na zahájení diety jsou podobné přípravám na zahájení abstinence u návykových poruch (nikotin, alkohol, drogy), rovněž při redukci hmotnosti jsou přítomny reakce blízké odvykacím příznakům.

Vnímání chuti u obézních bylo opakovaně zkoumáno a zdá se, že je mírně změněno. Řada obézních má ráda masovou chuť, která odpovídá tzv. páté chuti, zvané umami. Některá antiobezitika (např. sibutramin) tlumí chuť na sladké, efekt je však centrální.

Při užívání chromu a chromových preparátů, za které pacienti vydávají v našich i zahraničních lékárnách značné prostředky, nebyl nikdy prokázán hmotnostní úbytek či jakékoli jiné metabolické efekty. Prodejci často hovoří o tzv. glykoregulačním faktoru, což není korektní pojem.

V poslední době se rozšířilo užívání Cukrbloku – extraktu z indické rostliny, který je však třeba stále řadit k alternativní medicíně. Pokud ho někteří psychologové používají k odvykání jídla,nejde o efekt specifický a nepochybně by mohla být použita jakákoli jiná nepříjemná chuť. Indická rostlina Gymnema silvestre je na Dálném východě běžně užívána jako léčivo. Byly v ní zjištěny dva typy látek potenciálně působících u metabolických chorob: gymnemová kyselina, resp. glykosidy, které blokují vstřebávání cukrů podobně jako některé léky užívané běžně v diabetologii (tento efekt je slabý a nebyl dotažen do klinického použití), druhou látkou je peptid gurmarin, u kterého skutečně byla prokázána selektivní blokáda chuti na sladké. Po jeho požití byly dokonce doloženy změny v čichových evokovaných potenciálech, rozhodně však nebyl zaznamenán hmotnostní úbytek. Většina experimentů byla provedena na zvířatech, někteří vědci pochybují o těchto účincích u člověka. Výzkum v této oblasti je nadějný, ale prodávané preparáty zcela jistě nemají charakter léčiva a dosud nebyly ani provedeny klinické studie.

Vnímání chuti může při přejídání hrát určitou roli. Chuť je oslabena u depresivně laděných pacientů, obézních a některých diabetiků. Celkově však výzkum v této oblasti zaostával a je těžko odhadnutelné, co v budoucnu přinese, rozhodně však celé spektrum centrálně působících léků od centrálně působících antiobezitik přes neuroleptika až po antidepresiva více ovlivňuje příjem jídla.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Související témata: 

Deprese a bipolární porucha Závislosti a návykové látky

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Léčba obezity

Léčba obezity: psychologie

Snaha o redukci hmotnosti od nás vyžaduje určité ústupky a sebezapření. Proto je nasnadě, že k to...

Léčba obezity

Léčba obezity: farmakoterapie

K léčbě obezity je k dispozici nejvíce léků za posledních 20 let. Tzv. antiobezitika hrají význam...

Redukční diety

Jak připravovat pokrmy pro obézní

Pokrmy vaříme, dusíme, pečeme, můžeme též grilovat bez většího množství tuku, vhodná je úprava v...

Co je co ve výživě

Umělá sladidla

Pod pojmem „umělá sladidla“ se rozumí diabetická sladidla, náhradní sladidla, neenergetická sladi...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Mapa zdravotní péče
Hry
Rejstřík pojmů
Doporučené weby
Datové zpravodajství
O portále
O NZIP
O NZIS Open
Zapojené organizace
Pro partnery a média
Prohlášení o přístupnosti
Newsletter
Často kladené dotazy
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2026 [cit. 2. 4. 2026]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
  • Systematická edukace a zvyšování zdravotní gramotnosti populace prostřednictvím NZIP (CZ.03.02.02/00/22_005/0001137)
  • Zvyšování informovanosti prostřednictvím Národního zdravotnického informačního portálu (CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_025/0016090)
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI